Před poslanci leží novela zákona o ochraně zvířat proti týrání; její součástí by mohl být i zákaz klecového chovu slepic, zákonodárci se ale na možné stopce nesvedou shodnout. Zatímco sněmovní výbor pro životní prostředí zákaz podporuje, zemědělský výbor je proti.
Zemědělské firmy v současnosti v Česku chovají v klecích víc než čtyři miliony slepic. Podle kritiků ve stísněných podmínkách ptáci trpí, protože se nemohou přirozeně pohybovat, hřadovat, popelit se nebo poletovat.
Podle průzkumu agentury Median podporuje úplný zákaz klecových chovů přes sedmdesát procent lidí, někteří chovatelé už od klecí upouštějí sami a za těchto okolností přichází i iniciativa na novelu zákona o týrání zvířat, kdy chce skupina poslanců z ANO, ČSSD, Pirátů, TOP 09 a SPD zavést zákaz chovu slepic v klecích od roku 2027.
Termín ukončení chovu v klecích poslanci vybrali vzhledem k patnáctileté životnosti klecí, které byly instalovány v roce 2012. Na zákazu se ale sněmovní skupiny nedohodly. Zemědělský výbor ho odmítl, výbor pro životní prostředí byl naopak pro – byť nepodpořil snahu předsedkyně výboru Dany Balcarové (Piráti), která navrhovala ukončit tyto chovy už o dva roky dříve.
Někteří zákonodárci argumentovali nejen týráním slepic v klecích, ale také tím, že se supermarkety dobrovolně zavazují, že vejce z klecových chovů nebudou nabízet. Členka výboru pro životní prostředí Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) pak v Devadesátce ČT24 s odkazem na jakost vajec od nosnic z volného výběhu dodala, že „pokud nám nejde jenom o to, jak se chováme ke zvířatům, může být zásadní to, co člověk jí a jaká je kvalita“.
Spor o dopady na zemědělce
Zaznívají ovšem i argumenty zpochybňující zákaz. „Zásadně mi chybělo, aby stát chovatelům jasně řekl: Na nutné náklady na změnu technologií vám dáme finanční podporu,“ komentoval projednávání poslanecké předlohy šéf lidovců a někdejší ministr zemědělství Marian Jurečka. Bez státní podpory pro změnu slepičího chovu by přitom podle něj v případě zákazu klecí hrozilo to, že Česku výrazně poklesne soběstačnost v produkci vajec.
Iniciativa Obránci zvířat nicméně v reakci na středeční sněmovní jednání oznámila spuštění veřejné výzvy kvůli tomu, že v obou výborech hlasovali proti zákazu poslanci hnutí ANO. Odpůrci klecových chovů v ní mají apelovat na premiéra Andreje Babiše, aby poslance ANO přesvědčil, ať zákaz podpoří.
„Veřejnost to vnímá i jako morální otázku – jsou některá témata, kde nenecháme rozhodovat jenom trh. Nenecháme rozhodovat trh, jestli budou psí zápasy nebo dětská práce,“ prohlásil mluvčí kampaně za zákaz sporných chovů Pavel Buršík. „Poslanci hnutí ANO jsou bohužel ti, kteří aktuálně blokují snahy zakázat klecový chov slepic v České republice.“
Proti tomu se ale zástupci hnutí ANO ohrazují. Členka zemědělského výboru Margita Balaštíková upozorňuje, že boj proti klecovým chovům může být do značné míry bezzubý, pokud – s ohledem na otevřený trh – nedojde k jeho zákazu v celé Evropské unii a současně k dovozu daných výrobků ze třetích zemí. „Musím mít morální zodpovědnost k lidem, které zastupuji – a to jsou naši zemědělci, chovatelé a potravináři,“ podotkla ve vysílání ČT24.
Omezení cirkusů
Shoda naopak panuje na přísnějším přístupu k cirkusům, potažmo k drezúře volně žijící zvěře. Norma počítá s rázným omezením, podle něhož nebude možné, aby v cirkusech vystupovala zvířata, která se narodí po roce 2021. Majitelé cirkusů nebudou moci volně žijící zvířata ani nakupovat nebo množit.
V Česku momentálně může se zvířaty vystupovat sedmapadesát subjektů; sem spadají i firmy, které se zabývají výcvikem zvířat třeba pro reklamu nebo film, klasických cirkusů je zhruba dvacítka. V nich pak podle analýzy Státní veterinární správy z roku 2018 žije na šest set zvířat – a pokud opatření vejde v platnost, bude v delším výhledu znamenat zánik cirkusových zvěřinců.
Iniciativa Cirkusy společně (zahrnuje mimo jiné cirkusy Berousek a Humberto) proto už nyní hrozí občanskou neposlušností. „Cirkus a zvířata k sobě prostě patří. Je to, jako kdyby hokejisti hráli hokej bez puku, divadlo bez herců. Budeme bojovat do posledního dechu,“ řekl mluvčí iniciativy Hynek Navrátil.
„Chovat zvířata jenom pro zábavu člověka je málo. Morálně to neobstojí – a nepatří to do jednadvacátého století,“ kontruje senátor a ředitel královédvorské zoo Přemysl Rabas. „Dřív se v cirkusech představovaly lidské anomálie a lidské rasy. Dnes nikoho nepřekvapí, že to je jistý atavismus.“
„Je nejvyšší čas tyto praktiky opustit,“ připojuje se Pekarová Adamová. „Ani lev, ani tygr se nenarodili proto, aby poskakovali po manéži. Za padesát let se lidem bude zdát zvláštní, že jsme se chodili do cirkusu podívat na medvěda na motorce.“
Někteří poslanci pak čekají na upřesnění, jak by návrh dopadl například na chovy koní. „Drezura koní je disciplína, která tady fungovala,“ říká místopředseda sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS).
Lev na Vsetínsku, puma ve Zvoli u Prahy
Vládní novela počítá se zákazem rozmnožování některých šelem a lidoopů v zájmových chovech i jejich venčení na veřejnosti. Nezákonné budou rovněž koutky, kde se lidé mohou, obvykle za poplatek, s těmito zvířaty mazlit.
Podle ministerstva zemědělství jsou největší problémy v neodborných zájmových chovech zvířat, která vyžadují zvláštní péči, jako jsou šelmy, jedovatí hadi, krokodýli a z ptáků například sovy nebo dravci. Pro jejich domácí chovatele se zřejmě zpřísní i další podmínky.
Legislativa se tak snaží reagovat na několik problematických případů z poslední doby. Zřejmě nejzávažnější je osud chovatele lva berberského ze Zděchova na Vsetínsku, kterého šelma před necelým rokem napadla a zabila. Pozornost budil i „kontaktní zoopark“ ve Zvoli u Prahy, ze kterého v minulosti dvakrát utekla puma nebo dikobraz.
