V pátek se splní poslední přání kardinála Berana, když budou jeho ostatky z Vatikánu převezeny zpátky do Česka. Podle generálního sekretáře České biskupské konference Stanislava Přibyla šlo o poměrně složitou logistickou záležitost, protože se věc týká vedle Česka a Vatikánu ještě Itálie. „Ale když se chce, tak to jde a tady se opravdu chtělo,“ uvedl Přibyl v Událostech, komentářích. Církev přitom potřebovala získat i jedno trochu bizarní razítko - ministerstvo zahraničí totiž muselo formálně zrušit Beranovi zákaz návratu do Česka, který platil i po jeho smrti.
Proč se toto vše odehrává na jaře 2018, a ne třeba na jaře 1990?
„Souvisí to s tím, jak se postupně dělal beatifikační proces kardinála Berana, čili příprava jeho blahořečení. Znovu a znovu se prozkoumávaly památky, které po něm zůstaly, a vlastně se nalezla závěť - nebo jí byla věnována větší pozornost. Od té doby se usiluje o repatriaci, jeho návrat.“
Kardinál Beran zemřel v květnu 1969, tedy v období, kdy už sice několik týdnů vládl Gustáv Husák, ale ještě také pomalu dohasínal obrodný proces. Nebyla nikdy na stole možnost, že by se někdy v létě 1968 vrátil do vlasti, byť třeba jen na návštěvu?
„Určitě ta touha tady byla a máme zachovány i pramenné důkazy toho, že se na tom pracovalo. Existuje dopis litoměřického biskupa Štěpána Trochty, kterému píše, že se o to pokoušejí, ale že to pravděpodobně nevyjde, protože mezitím proběhl 21. srpen. Ale pokud to nevyjde, tak že ho čeká triumfální návrat později, tak jako to čekalo druhého pražského biskupa svatého Vojtěcha. A máme to tady.“
Jak složitá jsou jednání ohledně převozu ostatků i z hlediska manažerského či logistického? Nejprve vyzvednutí, potom převoz a následně ceremoniál, který bude provázet uložení do katedrály svatého Víta?
„Je to samozřejmě velmi komplikovaná záležitost, protože se vlastně týká tří států: je to stát Vatikán, je to italský stát, protože ostatky budou převáženy z letiště Ciampino, italského letiště, které se používá taky pro vojenské účely. A je to Česká republika, takže jsou tady tři státní autority a do toho ještě církev, takže je to komplikované. Ale když se chce, tak to jde a tady se opravdu chtělo a zažíváme situace, kdy opravdu padají různé bariéry.“
Byl tam nějaký moment, kdy jste opravdu potřebovali nějaké bizarní razítko, aby se to všechno dalo zvládnout?
„No, jedno bizarní razítko tam bylo, a to z českého ministerstva zahraničí. Protože kardinál Beran měl vlastně formální zákaz se vrátit do Československa i po své smrti, a toto bylo potřeba formálně zrušit.“
Budou ostatky kardinála Berana prozkoumány, nebo rakev zůstane uzavřená?
„Není mi v tuto chvíli známo, že by se rakev otevírala. Koneckonců, když se rozebral hrob, zjistilo se, že původní rakev je v tak dobrém stavu, že bude převezeno tělo i v původní rakvi. Pokud by dále postupoval proces blahořečení, tak samozřejmě dříve nebo později dojde k situaci, kdy budou ostatky prozkoumány, ale není to na pořadu dne.“
Opravdu, tak to při beatifikaci je?
„Určitě, protože pak je potřeba, aby se tělo rekognoskovalo. To se dělá vždy a potom se část těla vyjme, protože se používá na ostatky - relikvie, které jsou pak ctěny na různých místech.“
Na to má církev své forenzní specialisty?
„Ze strany církve je tam většinou nějaká autorita, která potvrdí pravost. K tomu se dávají i dokumenty, takzvaná autentika. Ale většinou je u toho nějaký civilní odborník.“
Jak bude probíhat samotný převoz a hlavně uložení v Česku?
„Letadlo s ostatky kardinála Berana očekáváme v pátek v 18:00 hodin. V tu chvíli budou znít zvony po celé republice, což bude pro mě jako pro věřícího člověka asi ten nejsilnější moment. Potom bude v koloně jeho tělo převezeno do seminárního kostela svatého Vojtěcha v Dejvicích, kde byl Josef Beran rektorem semináře od roku 1933 až do svého jmenování arcibiskupem. Samozřejmě s pauzou, kdy byl v koncentračním táboře a kdy byl zatčen za války.
Následně bude převezen do opatského chrámu Panny Marie na Strahově. A v sobotu v 10 hodin vyjde ze Strahova průvod. Jeho tělo bude vezeno na voze taženém šestispřežím kladrubských vraníků do katedrály svatého Víta, kde bude potom po mši uložen.“
