Zájemců o funkční kryt je pětkrát víc než před válkou na Ukrajině. Obnovují je firmy i jednotlivci

Válka na Ukrajině odstartovala velký zájem Čechů o podzemní bunkry. Poptávka je nyní až pětkrát větší než před ruskou agresí. České televizi to potvrdily oslovené firmy. Největší zájem je o obnovu už existujících krytů, přestavbu sklepů a vybudování rodinných protiatomových bunkrů.

Pro obnovení protiatomového krytu se rozhodla třeba brněnská firma PFM Group, která se zabývá nemovitostmi. Kryt je součástí budovy PFM Purkyňka, kterou společnost koupila v roce 2005. Pro jeho rekonstrukci se ale rozhodla až teď. „Koncepce znovuobnovení krytu do plného provozu logicky vzešla ze současného dění ve světě a snaze zajistit bezpečnost pro naše klienty, kteří si v budově PFM Purkyňka pronajímají prostory ke své podnikatelské činnosti,“ říká výkonný ředitel PFM Group Petr Prokš.

„Nikdy jsme kryt rušit nechtěli, nicméně vzhledem k tomu, že koncept civilní obrany se v minulých desetiletích v České republice rozpadl, začali jsme jej využívat jako sklad, ale s tím, že jsme technologii záměrně v prostorech ponechali v podstatě ve funkčním stavu,“ dodává.

Kryt v suterénu budovy je koncipován pro krátkodobé využití na dva až tři dny pro sto lidí. Specializovanou firmu na jeho opravu a vybavení si vybrali na internetu. „V plánu máme tři nádoby s vodou o objemu 1000 litrů typu BPAA-free a každých šest měsíců se bude voda v rámci servisní činnosti měnit. Máme nabídku na potraviny, které mají trvanlivost 25 let, jedná se o plastové boxy, které obsahují 100 dávek jídla,“ popisuje Prokš.

Pro některé nejsou kryty novinkou

Jiří Kotrnetz ze Znojma se přežití v nejrůznějších nouzových situacích věnuje patnáct let. Při rekonstrukci sklepa, který má pod domem, prostory v roce 2014 upravil tak, aby bylo možné je použít i jako kryt. „Kryt mám už dlouho a jaderná válka je jen malý zlomek z důvodů, proč jsem ho chtěl.“ popisuje.

„Osobně riziko jaderné války považuji za nepravděpodobné. Kryt slouží hlavně jako jakási víceúčelová skrýš pro případ nepokojů, jaderné havárie a nebo tedy i v tomto případě atomové války,“ dodává Jiří. I když si bunkr vybudoval sám, je si jistý, že ho v případě potřeby ochrání. „Jedná se spíš o kryt protiradiační a ne atomový, protože nemá tlakové dveře, které jsou schopné odolat tlaku z výbuchu jaderné bomby. Vzhledem k tomu, že Znojmo je malým městem s nijak zvlášť významným průmyslem, tak silně pochybuji, že bude proveden jaderný útok přímo na Znojmo a tedy ano, dokážu říct, že mě kryt ochrání,“ dodává.

V krytu má pan Jiří zásoby jídla a vody, které vystačí pro čtyři lidi až na jeden měsíc. Potraviny, kterým skončí expirace, pravidelně spotřebovává a vyměňuje je za nové. „Dále je v krytu nutné nějak zařídit proudění vzduchu bez toho, aby se do něj dostal spad, je vhodné pořídit olověné akumulátory na svícení a nebo ručně dobíjené baterky, nějaké zařízení pro měření intenzity radiace, společenské hry a knihy, nějaké vitaminy v tabletách, věci na spaní, hobok na moč a igelitové pytle na stolici, aby se v krytu nehromadil metan, rádio, mechanický budík, plavecké brýle a respirátor pro všechny osoby, krumpáč, technický líh a dostatek toaletního papíru,“ odpovídá na otázku, co jiného je podle něj nutné v bunkru mít.

Lidé se už jenom neptají

Momentálně je o bunkry až pětkrát vyšší zájem než před válkou na Ukrajině. „Nárůst poptávky začal s uprchlickou krizí, kdy se nám poptávka zvedla až trojnásobně. V době covidu se zájem opět navýšil o další dvojnásobek a od začátku války na Ukrajině po dobu asi dvou měsíců se poptávka zvýšila až dvousetnásobně,“ odpovídá Michal Terendy, majitel firmy Tebrix Safety Home. Důvodem je podle něj zájem lidí být připraveni na krizové situace. „Uprchlická krize, covid, válka. Podle vyjádření našich klientů se jedná o nedůvěru k naší vládě, že jsou schopni se postarat o své občany v krizové situaci,“ dodává.

Vyšší poptávku potvrzuje i technik firmy stavby-krytu.cz Patrik Flégr. „Každý den volá nejméně osm až deset klientů s požadavky na různé záležitosti, co potřebují zajistit. Před válkou na Ukrajině to byli dva lidé za den, kteří se ptali jen na kontrolní otázky ohledně údržby,“ popisuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 4 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 4 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 6 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.