Zájemců o funkční kryt je pětkrát víc než před válkou na Ukrajině. Obnovují je firmy i jednotlivci

Válka na Ukrajině odstartovala velký zájem Čechů o podzemní bunkry. Poptávka je nyní až pětkrát větší než před ruskou agresí. České televizi to potvrdily oslovené firmy. Největší zájem je o obnovu už existujících krytů, přestavbu sklepů a vybudování rodinných protiatomových bunkrů.

Pro obnovení protiatomového krytu se rozhodla třeba brněnská firma PFM Group, která se zabývá nemovitostmi. Kryt je součástí budovy PFM Purkyňka, kterou společnost koupila v roce 2005. Pro jeho rekonstrukci se ale rozhodla až teď. „Koncepce znovuobnovení krytu do plného provozu logicky vzešla ze současného dění ve světě a snaze zajistit bezpečnost pro naše klienty, kteří si v budově PFM Purkyňka pronajímají prostory ke své podnikatelské činnosti,“ říká výkonný ředitel PFM Group Petr Prokš.

„Nikdy jsme kryt rušit nechtěli, nicméně vzhledem k tomu, že koncept civilní obrany se v minulých desetiletích v České republice rozpadl, začali jsme jej využívat jako sklad, ale s tím, že jsme technologii záměrně v prostorech ponechali v podstatě ve funkčním stavu,“ dodává.

Kryt v suterénu budovy je koncipován pro krátkodobé využití na dva až tři dny pro sto lidí. Specializovanou firmu na jeho opravu a vybavení si vybrali na internetu. „V plánu máme tři nádoby s vodou o objemu 1000 litrů typu BPAA-free a každých šest měsíců se bude voda v rámci servisní činnosti měnit. Máme nabídku na potraviny, které mají trvanlivost 25 let, jedná se o plastové boxy, které obsahují 100 dávek jídla,“ popisuje Prokš.

Pro některé nejsou kryty novinkou

Jiří Kotrnetz ze Znojma se přežití v nejrůznějších nouzových situacích věnuje patnáct let. Při rekonstrukci sklepa, který má pod domem, prostory v roce 2014 upravil tak, aby bylo možné je použít i jako kryt. „Kryt mám už dlouho a jaderná válka je jen malý zlomek z důvodů, proč jsem ho chtěl.“ popisuje.

„Osobně riziko jaderné války považuji za nepravděpodobné. Kryt slouží hlavně jako jakási víceúčelová skrýš pro případ nepokojů, jaderné havárie a nebo tedy i v tomto případě atomové války,“ dodává Jiří. I když si bunkr vybudoval sám, je si jistý, že ho v případě potřeby ochrání. „Jedná se spíš o kryt protiradiační a ne atomový, protože nemá tlakové dveře, které jsou schopné odolat tlaku z výbuchu jaderné bomby. Vzhledem k tomu, že Znojmo je malým městem s nijak zvlášť významným průmyslem, tak silně pochybuji, že bude proveden jaderný útok přímo na Znojmo a tedy ano, dokážu říct, že mě kryt ochrání,“ dodává.

V krytu má pan Jiří zásoby jídla a vody, které vystačí pro čtyři lidi až na jeden měsíc. Potraviny, kterým skončí expirace, pravidelně spotřebovává a vyměňuje je za nové. „Dále je v krytu nutné nějak zařídit proudění vzduchu bez toho, aby se do něj dostal spad, je vhodné pořídit olověné akumulátory na svícení a nebo ručně dobíjené baterky, nějaké zařízení pro měření intenzity radiace, společenské hry a knihy, nějaké vitaminy v tabletách, věci na spaní, hobok na moč a igelitové pytle na stolici, aby se v krytu nehromadil metan, rádio, mechanický budík, plavecké brýle a respirátor pro všechny osoby, krumpáč, technický líh a dostatek toaletního papíru,“ odpovídá na otázku, co jiného je podle něj nutné v bunkru mít.

Lidé se už jenom neptají

Momentálně je o bunkry až pětkrát vyšší zájem než před válkou na Ukrajině. „Nárůst poptávky začal s uprchlickou krizí, kdy se nám poptávka zvedla až trojnásobně. V době covidu se zájem opět navýšil o další dvojnásobek a od začátku války na Ukrajině po dobu asi dvou měsíců se poptávka zvýšila až dvousetnásobně,“ odpovídá Michal Terendy, majitel firmy Tebrix Safety Home. Důvodem je podle něj zájem lidí být připraveni na krizové situace. „Uprchlická krize, covid, válka. Podle vyjádření našich klientů se jedná o nedůvěru k naší vládě, že jsou schopni se postarat o své občany v krizové situaci,“ dodává.

Vyšší poptávku potvrzuje i technik firmy stavby-krytu.cz Patrik Flégr. „Každý den volá nejméně osm až deset klientů s požadavky na různé záležitosti, co potřebují zajistit. Před válkou na Ukrajině to byli dva lidé za den, kteří se ptali jen na kontrolní otázky ohledně údržby,“ popisuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zemřela dlouholetá ředitelka Nadace Charty 77 Božena Jirků

Ve věku 78 let zemřela v neděli dlouholetá ředitelka Nadace Charty 77 Božena Jirků a zakladatelka Konta Bariéry. Podílela se na řadě charitativních projektů, mimo jiné na celonárodní sbírce Konto Míša na začátku 90. let. V minulosti působila jako televizní hlasatelka, moderátorka a redaktorka.
před 27 mminutami

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Po jednání koaliční rady to uvedl předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD).
11:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 2 hhodinami

VideoZ demonstrace si beru poučení, říká Pospíšil. Vondráček nabízí referendum proti frustraci

Hosté Duelu ČT24 probrali demonstraci na pražské Letné, návrh zákona na registr zahraničního financování a vládní plány s financováním veřejnoprávních médií. Pozvání přijali místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) a člen tohoto výboru Jiří Pospíšil (TOP 09). Podle Vondráčka jsou lidé frustrování, proto na Letné demonstrují. „Naše vláda chce například zavedením veřejného referenda dát demonstrujícím řešení ke snížení občanské frustrace,“ míní. „Sobotní závěry a doporučení týkající se opozičních stran jsem si na demonstraci vyslechl a beru si z toho poučení,“ řekl Pospíšil. Diskuzí provázela Jana Peroutková.
před 3 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne probrali požár zbrojovky v Pardubicích

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali vyšetřování požáru v pardubické zbrojovce, demonstraci na pražské Letné a geopolitickou situaci v Hormuzském průlivu. Tématem také byla otázka neshody premiéra Andreje Babiše (ANO) a prezidenta Petra Pavla o tom, kdo pojede reprezentovat Česko na summit NATO. Pozvání přijali bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, autor komiksu Opráski sčeskí historje Jaz, komentátor Echo24.cz Ondřej Šmigol a komička Natálie „Tali“ Schejbalová. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

VideoNová pražská nemocnice má vzniknout v Letňanech či Vysočanech

Vládní zmocněnec pro výstavbu nové pražské nemocnice Pavel Scholz chce mít do roka hotový investiční záměr projektu. Stát nyní vybírá vhodné pozemky, mezi zvažovanými lokalitami jsou Letňany a Vysočany. Nové zařízení má v budoucnu převzít akutní péči od tří stávajících zdravotnických zařízení, v jejichž areálech by tak vznikly kapacity pro následnou a dlouhodobou péči.
před 4 hhodinami

VideoOpravit nebo umístit značku. Železničáři se věnují rizikovým přejezdům

V tuzemsku zůstává přes čtyřicet špatně postavených železničních přejezdů. Problémy na nich můžou mít delší nákladní vozy. Po tragédii v Dolní Lutyni před dvěma lety železničáři zmapovali riziková místa. Našli 53 nevyhovujících. Dosud opravili čtyři; dalších devět mají v plánu. Před zbylými umístili dopravní značky zakazující vjezd některým vozidlům – například v Pečkách na Kolínsku, kde nyní platí zákaz pro soupravy delší než dvanáct metrů. Podle železničářů jde o maximum toho, co mohou udělat. Většinou se prý podobné nehody stávají v místech, kam kamiony zajíždí jen výjimečně.
před 5 hhodinami
Načítání...