Terezín - Z Národního hřbitova v Terezíně, kde jsou pochovány oběti z terezínské policejní věznice gestapa, zdejšího ghetta a litoměřického koncentračního tábora, ukradl neznámý zloděj minulý týden z hrobů 327 bronzových desek se jmény obětí. Podle litoměřické policejní mluvčí Aleny Romové policisté nyní po pachateli usilovně pátrají. O pomoc požádali i veřejnost. V případě dopadení zloději hrozí trest až osm let vězení.
Podle Jiřího Janouška, zástupce ředitele Památníku Terezín, pod který hřbitov spadá, zloději nadělali škodu téměř jeden milion korun. Tolik údajně bude stát výroba nových desek z pryskyřice, které bronzové desky nahradí. Dodal, že částka nutná na opravu hřbitova je velmi vysoká, netuší proto, jestli se ji letos podaří sehnat. Zcela určitě ale nebudou pomníky opraveny do 18. května, kdy se na hřbitově uskuteční tradiční Terezínská tryzna k uctění obětí nacistické perzekuce.
Na kamery nejsou peníze
Uhlídat rozsáhlý hřbitov, na kterém je přes 2 300 pomníků, je podle Janouška velmi složité, protože je rozsáhlý. Pravidelně sem zajíždí policejní hlídky. Památník uvažoval i o instalaci kamer nebo najmutí strážného, ale nikdy na to nenašel dostatek peněz. Hřbitov by podle Janouška bylo také třeba na noc osvětlit. Řešením proto má být postupné nahrazení bronzových desek materiálem z pryskyřice, který již zloděje lákat nebude.
Na Národní hřbitov byla po skončení druhé světové války uložena těla popravených z masových hrobů v terezínské Malé pevnosti, kde byla věznice gestapa. Také zde leží lidé, kteří ke konci války zemřeli v terezínském ghettu a litoměřickém koncentračním táboře. Jednalo se o největší zařízení svého druhu v protektorátu Čechy a Morava, během války jimi prošlo zhruba 200 000 lidí z celé Evropy. Jen zhruba třetina z nich se dočkala konce války. Část vězňů zemřela v Terezíně, další ve vyhlazovacích táborech. Památník v Terezíně vznikl v květnu 1947, tehdy se jmenoval Památník národního utrpení. První expozice byla otevřena v roce 1949.
