Praha - Historicky prvním i posledním obyvatelem Bílého domu, který kdy vstoupil na území Československa, byl George Bush starší. A stalo se tak právě 17. listopadu 1990, v den prvního výročí studentských protestů. Ještě před rokem by něco takového nikoho nenapadlo ani ve snu. Tehdy uplynul pouze rok od začátku sametové revoluce a, alespoň formálně, dál existovala Varšavská smlouva - vojenský blok namířený proti Spojeným státům - a Československo je, alespoň formálně, nadále její součástí. George Bush strávil tehdy v Praze jeden jediný den, promluvil k tehdejšímu Federálnímu shromáždění, kde slíbil, že Spojené státy nenechají Československo v přelomovém okamžiku jeho dějin „na holičkách“. Zpravodajský kanál ČT24 k výročí návštěvy Bushe staršího připravil speciál v rámci cyklu Demokracie: Rok první pod názvem Amerika přeje revoluci.
Vrcholem návštěvy bylo vystoupení na pražském Václavském náměstí - atmosféra byla uvolněná, politici se zdravili s lidmi, z pódia hrála hudba. Bushovo živé a spontánní vystoupení vypadalo jako poselství z jiného světa. Zvon svobody, který věnoval lidu Československa, rozezvučel George Bush starší na závěr setkání na Václavském náměstí.
Při své čtyřiadvacetihodinové návštěvě Prahy byl přijat přímo s nadšením. Jeho příjezd znamenal jakési oficiální „razítko“ ke svobodě. „Tehdy jsem cítil vůbec nejsilněji, jakou sílu má svoboda,“ poznamenal o pár let později George Bush, kterého na Václavském náměstí přivítal stotisícový dav.
Americký prezident měl velmi nabitý program, návštěva totiž měla kromě vyjádření podpory pro československý lid i pracovní charakter. Kromě jednání s Havlem se sešel s premiérem Mariánem Čalfou, předsedou Parlamentu Alexandrem Dubčekem i kardinálem Františkem Tomáškem. Výměnou nóty vstoupila také v platnost dohoda o vzájemných obchodních vztazích a jen několik dní před návštěvou Bush podepsal poskytnutí doložky nejvyšších výhod Československu.
Návštěva byla tehdy součástí cesty, která byla ve znamení blížící se války v Perském zálivu. Jejím cílem bylo upevnění mezinárodní koalice a získání podpory pro možný zásah proti Iráku. Bush se stavil i v Německu, Francii, Egyptě a Saúdské Arábii.
V Československu se po druhé světové válce objevilo několik budoucích či bývalých amerických prezidentů, žádný z nich ale nebyl zrovna ve funkci. Richard Nixon přijel dokonce čtyřikrát. Poprvé v roce 1967, dva roky předtím, než se prezidentem stal, pak v roce 1982 poté, co už rezignoval, a Prahu navštívil také v letech 1989 a 1993. Rovněž Jimmy Carter měl už v roce 1993 po konci volebního období. Dwight Eisenhower zde byl ještě jako vojenský velitel v říjnu 1945.
Bushe staršího (do Česka přijel i jako exprezident v roce 1999, aby oslavil desáté výročí pádu komunismu a převzal Řád Bílého lva) následoval Bill Clinton. Ten v roce 1994 přivezl pozvání pro bývalé země Varšavské smlouvy k jednání o členství v NATO. Návštěvu si jako jeden z mála státníků užil i neformálně - s Havlem zašel do pivnice a v jazzovém klubu zahrál na saxofon. V Praze Clinton nebyl poprvé, zastavil se zde u známého na studentské cestě po Evropě v roce 1970.
Clintonův nástupce George W. Bush se do Prahy vypravil v roce 2002 na summit NATO. O pět let později zde lobboval za americkou protiraketovou obranu a slíbil zrušení víz. Současný prezident Barack Obama přicestoval loni na summit EU - USA, na Hradčanském náměstí také vyzval k vytvoření světa bez jaderných zbraní. Do české metropole zavítal i letos, s ruským prezidentem Dmitrijem Medvěděvem tady podepsal smlouvu o omezení jaderných arzenálů.
