Praha - Někdejší vystěhování Romů ze Vsetína do vsí v jiných okresech se podle studie vládní Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách prodražilo. Vyžádalo si výdaje od obcí, krajů i státu, rodinám přitom stejně hrozí exekuce a další vystěhování. V říjnu 2006 Vsetín, v jehož čele tehdy stál nynější lidovecký senátor Jiří Čunek, odsunul neplatiče a další romské rodiny z rozpadajícího se objektu v centru. Řada lidí skončila v kontejnerových domech na okraji města, sedm desítek osob se stěhovalo do jiných okresů. Přesun ostře kritizovali obhájci lidských práv, romské organizace i někteří experti.
Vystěhování Romů ze Vsetína se zřejmě nevyplatilo
Šest romských rodin skončilo v obcích na Jesenicku, Prostějovsku a Uherskohradišťsku. „Postup měl pro vystěhované rodiny katastrofální důsledky a zároveň byl nákladným řešením pro stát a obce. Sociální situace všech rodin se zhoršila, všem rodinám v současnosti hrozí exekuce a vystěhování,“ uvedla agentura při vyhodnocení výzkumu, na kterém pracovala od loňského října do letošního ledna.
Podle jejích představitelů další výdaje, které si přemístění Romů vyžádalo, převýšily náklady na terénní a sociální práci s rodinami v místě jejich původního bydliště. „Došlo k odložení a přesunutí nákladů na jiné instituce - obce, kraje a stát. Některé zvýšené náklady je však nucen postupně hradit i Vsetín,“ uvedl šéf agentury Martin Šimáček.
Rozhovor s Jiřím Čunkem a Martinem Šimáčkem (zdroj: ČT24)
Romové se potýkají s exekucemi
Jiří Čunek:
„Někam jsme je vystěhovat museli. Podle rozhodnutí soudu jsme většinu z nich mohli vystěhovat na ulici, ale to by asi autoři této zprávy dnes také nehodnotili pozitivně.“
Pořízení domů, do kterých se šestice rodin přesunula, stálo 2,5 milionu korun. Většina nemovitostí byla ve špatném stavu, u jedné bylo rozhodnutí o odstranění stavby. Nutné opravy podle agentury chudé rodiny zatěžují. Třem rodinám byla navíc na dům okamžitě kvůli dluhům nařízena exekuce. „Rodiny nebyly připraveny na vlastnické bydlení, jejich finanční situace zcela neodpovídala nákupu nemovitostí ve špatném stavebně-technickém stavu,“ uvedl Šimáček. Podle něj argument někdejšího starosty Čunka, že se lidé postaví na vlastní nohy, byl absurdní.
Podle agentury se bytová a ekonomická situace rodin zhoršila. Hrozilo kvůli tomu odebrání dětí, pět z nich skončilo v dětských domovech. Stát tak musel na jejich péči ročně zaplatit přes milion korun, podotkl Šimáček. Malé obce zas neměly sociální pracovníky a příslušné služby, neziskové organizace v nich nepůsobily. Začalo se tedy žádat o dotace. Kraj musel pomoc sdružení koordinovat. Vzniklá „krizová situace“ zatížila i starostky a starosty, kteří ji museli řešit. „V některých obcích vznikl otevřený odpor původních obyvatel proti přistěhované rodině. Za této situace je soužití téměř nemožné,“ dodal Šimáček. Výsledky studie chce podle něj agentura používat jako ukázku toho, že vystěhování je „velmi nákladné a nevhodné řešení“.
Bývalý vicepremiér Jiří Čunek