Budoucí ministr financí Ivan Pilný (ANO) se bude během pěti měsíců, které by měl strávit ve funkci, soustředit mimo jiné na zajišťovací příkazy. Chce, aby finanční správa přehodnotila své metody výběru daní. Na druhé straně se nechystá zatlačit na ni kvůli prošetřování korunových dluhopisů, s jeho průběhem je spokojený. To se však nelíbí ČSSD ani opozici.
Vyšetřování korunových dluhopisů se zdá Pilnému dostatečné
Koaliční spory, které vedly k premiérovu návrhu na odvolání předsedy ANO Andreje Babiše z vlády, se točily kolem několika témat, nejdéle se však politici přou o korunové dluhopisy. ČSSD i opoziční strany vinily finanční správu, že váhá s prověřením, zda je někdo nezneužil k daňovým únikům.
K lidem, kteří nakoupili takové dluhopisy od svých vlastních firem, nepatří jen Andrej Babiš. Již před časem upozornily Hospodářské noviny, že se podobně zachoval senátor a majitel Synotu Ivo Valenta, hovořilo se také o vlastníkovi Student Agency Radimu Jančurovi. Jak Babiš, tak Jančura ujišťují, že kontroly v jejich firmách již probíhají. „My máme kontroly skoro nonstop, včetně této,“ podotkl Radim Jančura.
Podobně jako Andrej Babiš domnívá se však i Ivan Pilný, že nákupy korunových dluhopisů byly v pořádku. „Jestliže podnikáte a zákon vám něco umožňuje, tak to zcela oprávněně uděláte. Já bych se choval naprosto stejně na místě pana Babiše nebo Jančury nebo dalších, kteří to prostě využili,“ řekl budoucí ministr financí.
Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek proto již prohlásil Ivana Pilného za Babišova „místodržícího“. „Andrej Babiš to bude řídit dál. Nehrozí, že by někdo zkontroloval jeho finanční čachry,“ uvedl. Pravicová opozice je přesvědčena, že kontrola, která probíhá, nebude mít žádný výsledek, Babišovi kritici ji považují jen za formálně provedenou.
Likvidační zajišťování daní se Pilnému nelíbí
O tom, že „finanční správa funguje skvěle“ však nedokázal Andrej Babiš bezezbytku přesvědčit ani svého nástupce. I když v případě korunových dluhopisů má Ivan Pilný důvěru v úředníky, že činí vše, co by činit měli, v případě zajišťovacích příkazů je opatrnější. „Je oprávněný zájem státu vymáhat veřejné peníze. Na druhé straně to nesmí být likvidační,“ podotkl.
Téma zajišťovacích příkazů naplno otevřel premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), když odmítl návrh ANO, aby se novou ministryní financí stala stávající náměstkyně Alena Schillerová. V jednom ze tří bodů, kterými své odmítnutí vysvětloval, ji také prohlásil odpovědnou za to, že „ve spolupráci s generálním ředitelem (Generálního finančního ředitelství) Janečkem, prosazuje a obhajuje současný silně represivní způsob přístupu ke správě a výběru daní“.
Zmínil se také o „podezření, že postup daňové správy poškozuje a likviduje i poctivé firmy, např. v oblasti zvýšené frekvence používání zajišťovacích příkazů“.
Generální ředitel finanční správy Martin Janeček odmítá, že byl při vybírání daní zbytečně přísný. Ujistil, že pokud by byla správa zbavena mlčenlivosti, byl by schopen obhájit její postup.