Bylo před půl třetí ráno, když 29. prosince 1941 vyskočila z britského letounu dvojice parašutistů a snesla se poblíž obce Nehvizdy u Čelákovic. Právě před sedmdesáti pěti lety tak začala operace Anthropoid, v jejímž finále výsadkáři Jan Kubiš a Jozef Gabčík spáchali úspěšný atentát na říšského protektora v Praze Reinharda Heydricha. Ten byl považován za třetího nejvýše postaveného muže v nacistické hierarchii a jeho zabití označují historikové za událost, která nemá v evropském odboji srovnání.
Formování speciálních československých parašutistických skupin v Británii začalo již počátkem roku 1941. O provedení atentátu na území protektorátu Čechy a Morava bylo rozhodnuto na poradě u velitele tehdejší československé rozvědky Františka Moravce 3. října 1941 a později se definitivním cílem stal právě Heydrich.
Celá akce pak začala o dva měsíce později. V neděli 28. prosince 1941 odstartoval v deset hodin večer z letiště Tangmere v jihovýchodní Anglii čtyřmotorový letoun Halifax. Letadlo pilotoval kapitán Ron Hockey a na palubě bylo sedm československých parašutistů. Nad Německem se podařilo pilotům setřást německé stíhačky a 29. prosince po druhé hodině ranní vlétli nad protektorát.
Navigace chybovala, seskočili jinam
Jako první vyskočila dvojice příslušníků skupiny „Anthropoid“ rotmistři Jan Kubiš a Jozef Gabčík. Nehvizdy však byly špatné místo, protože výsadek byl plánovaná nad sto kilometrů vzdálenými Ejpovicemi u Plzně.
Po nich následoval u vesnice Senice mezi Poděbrady a Městcem Králové výsadek „Silver A“ ve složení nadporučík Alfréd Bartoš, rotmistr Josef Valčík a četař Jiří Potůček. Jako poslední opustila letoun nedaleko obce Kasaličky u Přelouče dvojice parašutistů výsadku „Silver B“, rotný Jan Zemek a četař Vladimír Škácha.
Operace Anthropoid měla za cíl uskutečnit atentát na Heydricha. Skupina navázala kontakty s místním odbojem, na pomoc jim exilová vláda v březnu a dubnu 1942 poslala dalších sedm parašutistických skupin s osmnácti vojáky. Gabčík s Kubišem poté začali plánovat atentát, ze kterého však měl domácí odboj obavy. V depeši do Londýna 12. května napsal, že „atentát by asi v ničem neprospěl spojencům a pro náš národ by měl nedozírné následky“.
Protektora zabila střepina
Gabčík a Kubiš ale pokračovali v přípravách a stanovili plán atentátu v ostré zatáčce v Praze-Kobylisích. Na Heydrichovo auto zaútočili 27. května společně s parašutisty Valčíkem a Opálkou z výsadku „Out distance“. Heydrich byl při výbuchu zraněn střepinou granátu a následkem zranění 4. června zemřel.
Okamžitě po atentátu vyhlásili nacisté v protektorátu stanné právo a začaly masové popravy. Akce přijel řídit šéf nacistické pořádkové policie generál Kurt Daluege, který byl jmenován novým zastupujícím říšským protektorem.
Sedm parašutistů zahynulo 18. června v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. Nacistický teror vyvrcholil v červnu 1942 vyhlazením Lidic a Ležáků. Za druhého stanného práva, které skončilo 3. července 1942, zahynulo přes tři tisíce lidí. Francie a Británie následně odvolaly podpisy pod Mnichovskou dohodou, což v roce 1945 přispělo k obnovení poválečného Československa v předmnichovských hranicích.
