Bývalý místopředseda pražské muslimské obce Vladimír Sáňka nebude potrestán kvůli kontroverzní knize o islámu od kanadsko-katarského autora Bilala Philipse, kterou muslimská obec vydala. Odvolací soud potvrdil prvoinstanční osvobozující rozsudek.
Vydání kontroverzní knihy o islámu nebylo trestné, potvrdil soud. Sáňka je volný
Pražský městský soud v odvolacím řízení ještě jednou otevřel otázku, zda je salafismus hnutí, nebo jinak nezakotvená ideologie. Spor se týkal knihy Základy tauhídu – Islámský koncept boha od Bilala Philipse, která například podle Bezpečnostní informační služby salafismus propaguje. Problematický je zejméma odstavec, kde se píše, že „je nutné své neislámské vlády upřímně nenávidět“.
Sám Sáňka tvrdí, že jde o výzvu, „aby se muslimové postavili proti diktátorským režimům – slovně“. Naopak státní zástupce Vladimír Hackl tvrdí, že „kniha šíří nenávist“ a jako teologická publikace se pouze tváří.
Salafismus není hnutí, rozhodl nadobro odvolací soud
Předseda senátu Richard Petrásek ale ve shodě s prvoinstančním soudem uzavřel, že se neprokázalo, že by salafismus hnutím byl. Tím pádem nemohl být Sáňka potrestán za podporu hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod. „Za této situace je prokázáno, že skutek, pro který je obžalovaný stíhaný, se nestal,“ shrnul soudce.
Otázku, zda je salafismus hnutí, nebo není, probíraly soudy čtyřikrát, v zásadě se ale shodly. V první instanci soudce obvodního soudu zdůraznil, že salafismus považuje za zločinnou ideologii. „Dokonce to uznává i obhajoba,“ poukázal při přelíčení.
Zároveň však soud došel k závěru, že nejde o hnutí, a tedy nebylo vydání knihy trestným činem. Odvolací soud napoprvé nebyl s šíří argumentů spokojen, ale poté, co první instance podruhé dospěla k totožnému závěru, verdikt potvrdil.
Po pravomocném osvobozujícím rozsudku dal najevo nespokojenost státní zástupce Hackl. Řekl, že bude „zvažovat obzvláště pečlivě“ možné dovolání k Nejvyššímu soudu. S argumenty soudu se neztotožnil, salafismus je podle něj potřeba vnímat v širším kontextu a odkazoval na stanovisko politologa Miroslava Mareše, podle kterého kniha obsahuje extremistické názory a podněcuje násilí k osobám jiné víry. Soudce však takový posudek odmítl s tím, že Mareš – dříve soudní znalec v oboru extremismu – není expert na islámské ideologie.
Na počátku byla razie v muslimských objektech
Kauza odstartovala policejním zásahem v objektech Ústředí muslimských obcí, Muslimské obce Praha a Islámské nadace nedaleko Václavského náměstí a na Černém Mostě v roce 2014. Kritiku vyvolalo načasování razie na dobu páteční modlitby, která má pro muslimy zvláštní význam.
Na zásah si stěžovala řada účastníků modlitby včetně zahraničních diplomatů. Nelíbilo se jim například to, že museli ležet obličejem k zemi, podle výpovědí svědků na ně také policisté mířili zbraněmi.
Ministerstvo vnitra po prověření případu oznámilo, že zásah byl v pořádku. Soud se potom odmítl zabývat žalobou Ústředí muslimských obcí, které se chtělo domoci rozsudku, že policejní zásah modlitbu narušil.