Řádění islámského státu (IS) odsuzuje celá řada muslimských duchovních. Koncem minulého roku vyhlásilo fatvu vůči stoupencům IS přes 70 tisíc muslimských kleriků v Indii. Radikálové podle nich nemohou být kvůli bezdůvodnému vraždění považováni za členy muslimské komunity. Podle arabisty Bronislava Ostřanského jde hlavně o symbolický krok.
„Dobrý“ nebo „špatný“ islám neexistuje
Podle arabisty je zásadní medializovat podobné odsouzení islamistických vražd v době, kdy se zejména v Evropě množí atentáty a lidé přestávají rozlišovat mezi Islámským státem a islámem.
„Ztotožňovat islám a islamismus je hloupé a nebezpečné. Islám není to samé. Pro většinu muslimů je součástí jejich duchovna a jejich identity. Islamismus znamená ambice stavět na islámu, pokud jde o politické a sociální představy, to většině muslimů vlastní není,“ konstatoval Ostřanský. Nálepky „dobrý a špatný islám“ proto odmítá.
Podle arabisty by nyní bylo zapotřebí mít jednu centrální muslimskou autoritu, která by barbarské útoky odsoudila – žádná taková ovšem neexistuje.
Loni vydalo fatvu vůči teroristům z IS, Talibanu a Al-Káidy 70 tisíc indických muslimských duchovních, kteří prohlásili, že teroristické skupiny nelze považovat za muslimské organizace. Klerici ale zároveň odsoudili bombové útoky na pozice IS v Sýrii a Iráku, kterou podniká mezinárodní koalice a Rusko, protože při nich umírají nevinní lidé.
„Lidé, kteří vydali fatvu, pocházejí z určitého segmentu islámu. Jsou to muslimové, kteří mají blízko k súfijskému vidění světa, mystickému pohledu,“ prohlásil Ostřanský. Súfijové jsou pod nadvládou IS ohroženi – radikálové se je snaží systematicky likvidovat podobně jako třeba jezídy.
„Mezi muslimy panuje mnoho sporů, zda hříchy včetně těch nejhorších, jako je vražda nebo terorismus, ospravedlňují označit pachatele za nemuslima,“ připomněl arabista. „Řada vlivných muslimských autorit Islámský stát značně kritizuje, na druhou stranu by ale nikdy nepřikročila k tomu je označit za nemuslimy,“ vysvětlil islamolog.
Vyhlášení fatvy může mít velký vliv na duchovní, míní Ostřanský. „Súfismus není úzká vrstva intelektuálů. Súfismem je poznamenáno podstatné procento všech muslimů, liší se to stát od státu,“ konstatoval arabista. Vysoké počty jsou právě v Indii.
Nedávné útoky se dotkly Francie i Německa
Evropa zažila v posledním roce nebývalé množství atentátů. Po listopadové sérii útoků v Paříži a březnových atentátech v Bruselu se nejnovější incidenty odehrály znovu ve Francii, ale nově i v Německu.
Dvojice radikálů hlásících se k Islámskému státu vtrhla v úterý 26. července do kostela v severofrancouzském Saint-Étienne-du-Rouvray během dopolední mše, držela v zajetí šest lidí a poté zavraždila šestaosmdesátiletého kněze.
Čtrnáctého července zabil 31letý muž tuniského původu 84 lidí na promenádě v Nice, když do nich najížděl kamionem. Útočník zřejmě trpěl psychickými problémy, k akci se rovněž přihlásil Islámský stát.
- pondělí 18. července: Osmnáctiletý Afghánec napadl nožem a sekerou cestující ve vlaku do Würzburgu a pět lidí zranil. Policie ho zastřelila.
- pátek 22. července: Němec íránského původu zastřelil devět lidí v oblasti mnichovského obchodního střediska Olympia. Následně se sám zabil.
- neděle 24. července: Odmítnutý syrský žadatel o azyl odpálil výbušninu v batohu u vstupu na hudební festival v bavorském městečku Ansbach. Zranil 15 lidí a sebe zabil. Tento útok, k němuž se přihlásila teroristická skupina Islámský stát, byl prvním pumovým sebevražedným atentátem v Německu.
- pondělí 19. prosince: Stoupenec IS najel s nákladním vozem do davu na jednom z vánočních trhů v Berlíně. Zabil jedenáct lidí včetně jedné Češky. Jeho dvanáctou obětí byl původní řidič uneseného polského kamionu. Tunisana Anise Amriho policie později dopadla a zastřelila poblíž italského Milána.
