Policie zadržela kvůli útoku v Nice další dvě osoby

Policie zadržela ráno v Nice muže a ženu v souvislosti se čtvrtečním útokem na promenádě. Čtyři dříve zadržení lidé zůstávají nadále ve vazbě, bývalá manželka útočníka již byla propuštěna. K atentátu, který měl na svědomí 31letý muž zřejmě s psychickými problémy, se přihlásil takzvaný Islámský stát. Policie útočníkovo napojení na islamisty stále prošetřuje.

Jednatřicetiletý Mohamed Lahouaiej Bouhlel překonal ve čtvrtek pozdě večer bezpečnostní bariéru a s 19tunovým kamionem najel na pobřežní promenádě do zóny vyhrazené pouze pěším, kteří se přišli podívat na tradiční ohňostroj. Zabil nejméně 84 lidí a přes 200 dalších zranil. Hospitalizováno zůstává ještě 85 osob.

Policie atentátníka zastřelila. Teroristická organizace Islámský stát ho označila za svého vojáka. Někteří ze stovek svědků, které už policie v souvislosti s atentátem vyslechla, podle zdroje AFP poukázali na zbožnost pachatele. Do té doby se Bouhlel jevil spíše jako duševně vyšinutý muž, neznámý francouzským zpravodajským službám. Jeho otec prohlásil, že syn „neměl žádný vztah k náboženství“.

Podobizna útočníka z Nice
Zdroj: ČTK/AFP

Před útokem poslal peníze příbuzným, sháněl se po zbraních

Zdroj blízký vyšetřování AFP řekl, že Bouhlel si už dva dny před čtvrtečním masakrem projížděl v kamionu trasu plánovaného útoku.Média také informují, že si Bouhlel v týdnu před činem vybral všechny peníze ze svého konta. Den před útokem v Nice prodal i své auto a nejbližším lidem ze svého okolí se přiznal k radikalizaci.

3 minuty
Rozkrývání masakru v Nice: Chladné plány i možný komplic
Zdroj: ČT24

Bouhlelův bratr v rozhovoru zveřejněném v britském bulvárním listu Daily Mail řekl, že atentátník ve dnech před dramatem v Nice poslal své rodině v Tunisku kolem 100 tisíc eur (asi 2,7 milionu korun). Podle bratra tak udělal „ilegálním způsobem, když je poslal po známých, kteří se vraceli do Tuniska“.

Podle francouzské zpravodajské televize BFMTV uvedla, že v útočníkově mobilu se našla sms zpráva „Přivez víc zbraní“. Adresát zprávy je jedním z mužů, kteří jsou ve vazbě, dodala televize. Místní list Nice-Matin napsal, že v mobilu se našla také zpráva „Je to dobré, mám materiál“. Tento vzkaz policisty přivedl do bytu v centru města, který důkladně prohledali, ale nenašli tam zbraně, ani výbušniny, píše Nice-Matin.

Mezitím ve Francii propukla polemika mezi představiteli místní samosprávy a státu ohledně zabezpečení oslav státního svátku, během nichž se masakr na pobřežní promenádě v Nice odehrál.

Prezident samosprávy kraje Provence-Alpes Côte d'Azur Christian Estrosi během sobotní obhlídky Nice zpochybnil dostatečné zabezpečení ze strany státu. Kritizoval nízké nasazení státní policie i reakci jejích příslušníků poté, co kamion překonal bezpečnostní bariéru. Cazeneuve však namítl, že státní policie koordinovala své nasazení s radnicí, přičemž před oslavami žádné námitky vzneseny nebyly.

Policie navýšila stav o 12 tisíc mužů z rezerv

Později ministr oznámil, že země posílí přítomnost bezpečnostních složek na svém území a povolá 12 tisíc mužů z takzvaných operačních rezerv. Francouzské dobrovolníky vybídl, aby se k těmto rezervám připojili. V současnosti je podle tamního ministerstva vnitra mobilizováno kolem sto tisíc příslušníků armády a policie.

Policejní hlídky na promenádě v Nice po zdejším teroristickém útoku v červenci 2016
Zdroj: Reuters

FRANCIE VE ZBRANI

Mobilizováno je:

  • 53 tisíc policistů
  • 36 tisíc strážníků
  • 10 tisíc vojáků
  • Operační rezervy - 9000 strážníků a 3000 příslušníků policie

Nábřežní promenáda v Nice se pomalu navrací k běžnému životu, částečně byla obnovena doprava. Na místě masakru se vrší květiny, svíčky a další projevy piety. Veřejnosti se promenáda znovu otevře v pondělí. Ve Francii v sobotu začal třídenní státní smutek.

K útoku došlo v den, kdy prezident Francois Hollande oznámil, že v zemi k 26. červenci skončí výjimečný stav vyhlášený po loňských útocích v Paříži. Po událostech v Nice chce Hollande výjimečný stav prodloužit o čtvrt roku. Obě komory parlamentu projednají návrh ve středu a ve čtvrtek.

Nice se na hrozbu připravovalo měsíce

Jak upozornil francouzský deník Le Monde, Nice se posledních několik měsíců aktivně připravovalo na možný atentát. Ani veškerá bezpečnostní opatření ale masakru nezabránila. První zkouška přišla již s únorovým karnevalem, který bývá třetí nejnavštěvovanější po karnevalech v Riu de Janeiro a v Benátkách.

Karneval s milionem očekávaných návštěvníků posloužil jako první velký test. Město se podle policejního ředitele Marcela Authiera dočkalo výrazných bezpečnostních posil v podobě 400 městských strážníků a 1400 příslušníků státních bezpečnostních sil. Nasazeni byli i pyrotechnici a psi vycvičení pro odhalování výbušnin. S 15 pouličními kamerami na kilometr čtvereční se Nice stalo jedním z nejsledovanějších měst ve Francii.

Největší teroristické útoky na Francii za poslední rok
Zdroj: AFP/ČT24

Cvičení předcházelo i fotbalovému Euru: 8. března se na něm podílela i elitní protiteroristická jednotka GIGN. Bezpečnostní síly a záchranáři se měli vypořádat s každou eventualitou, včetně té nejhorší, kterou tehdy představoval příliv zraněných z útoku na stadionu.

Opatření pro filmový festival v Cannes počítala se zřízením velitelství vybaveného spojovacími prostředky a počítačovou sítí, schopnými odolat hackerským útokům. Zvláštní pozornost se věnovala možným hrozbám z moře. Veškeré zakotvené lodě musely být zkontrolovány. Tato námořní zabezpečení obsahovala doporučení z bezpečnostního auditu, objednaného starostou Cannes Davidem Lisnardem po listopadových atentátech.

  • Ve čtvrtek kolem 23. hodiny vjel útočník kamionem do davu lidí, kteří na Anglické promenádě v Nice sledovali ohňostroj u příležitosti výročí pádu Bastily. Útok nepřežilo 84 lidí, 50 dalších je ve vážném stavu. Zraněno bylo celkem 202 lidí. Mezi mrtvými je 10 dětí.
  • Podle dostupných informací byl při incidentu lehce zraněn také jeden Čech.
  • Útočil 31letý obyvatel Nice narozený v Tunisku. Jde o Mohameda Lahouaieje Bouhlela. Policie jej vedla ve svých záznamech v souvislosti s loupežemi a násilnostmi. V hledáčku tajných služeb kvůli podezření z terorismu nebyl.
  • Podle známých nevykazoval nikdy známky fanatismu, očima expertů ale mohlo k radikalizaci dojít velmi rychle. Jeho blízcí poukazovali na psychické problémy Bouhlela.
  • Pachatel během zběsilé jízdy po promenádě (podle médií urazil až dva kilometry) zároveň střílel do prchajících lidí. Policie jej následně zastřelila.
  • K útoku se v sobotu přihlásilo hnutí Islámský stát. Možné napojení na teroristy ale policie stále prošetřuje. Dosud zadržela sedm lidí. Výjimečný stav v zemi bude zřejmě prodloužen až do konce října. Francie také vyhlásila tři dny smutku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...