VŠCHT nově povede dosavadní prorektor Pospíšil

Rektorem Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) pro období 2024 až 2027 bude dosavadní prorektor Milan Pospíšil. V čele univerzity stane poprvé. Získal osmnáct z 27 hlasů členů akademického senátu a porazil nynějšího rektora Pavla Matějku, který získal osm hlasů. Jeden hlas byl neplatný. Pospíšil by se měl funkce ujmout od začátku roku 2024.

Pospíšila a Matějku jako uchazeče do čela univerzity navrhli akademici z pražské vysoké školy. Zvoleného kandidáta na rektora musí ještě schválit vláda, následně by ho měl do funkce jmenovat prezident Petr Pavel.

Nynější prorektor Pospíšil chce jako rektor VŠCHT mimo jiné inovovat stávající studijní programy tak, aby byly pro zájemce o studium a studenty zajímavější. „Výsledkem by měly být studijní programy, které budou dostatečně atraktivní jak pro všechny, kteří inklinují k akademické dráze, tak pro ty, kteří spíše preferují praxi,“ uvedl.

Pospíšil zmínil, že v současnosti mladí lidé moc nesměřují k technickým disciplínám. Aby neklesl zájem uchazečů o školu a počet studentů, je podle něj potřeba zvyšovat její atraktivitu, a to společně s nabízenými obory. Více pozornosti chce věnovat i práci s doktorandy.

Pospíšil prosazuje stabilní financování

Za další zásadní úkol označil Pospíšil zajištění stabilního financování činnosti univerzity. „Udělám maximum pro to, abychom získali finance nejen ze státního rozpočtu, ale i od našich průmyslových partnerů, a budu maximálně podporovat získávání zahraničních grantů,“ řekl během úterka po svém zvolení do čela univerzity.

Profesor Pospíšil se narodil v roce 1963 v Klatovech. Vystudoval obor Chemické a energetické zpracování paliv na VŠCHT, kde v roce 1985 získal titul inženýra. Ve stejném oboru se posléze habilitoval a v roce 2016 byl jmenován profesorem. Od roku 1987 pedagogicky a výzkumně působí na Ústavu technologie ropy a alternativních paliv. V minulosti působil jako proděkan Fakulty technologie ochrany prostředí, prorektor pro vědu a výzkum a prorektor pro strategie a rozvoj. Nyní je rovněž předsedou Rady vysokých škol.

Profesoři Matějka a Pospíšil se o rektorskou funkci ucházeli i v roce 2019. Kandidáty byli tehdy navíc David Sedmidubský a Tomáš Ruml. Ten pak ale z kandidatury odstoupil. Při tehdejších volbách uspěl Matějka, když ve druhém kole volby získal třináct ze 24 hlasů a porazil Pospíšila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 10 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 15 hhodinami

Muž, který se pokusil o sebevraždu po střelbě v Praze 10, zemřel

Muž, který se podle policie pokusil o sebevraždu po střelbě v Herbenově ulici v Praze 10 z minulého týdne, zemřel. České televizi to sdělil mluvčí pražských policistů Jan Rybanský. Na místě byla tehdy nalezena také zavražděná žena.
před 19 hhodinami

VideoZubní pohotovosti část měst dotuje, půl roku platí nová pravidla

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.
před 21 hhodinami

VideoPřetížené kamiony ničí silnice, ministerstvo preferuje častější kontroly

Horko se na stavu silnic podepisuje podobně negativně jako zima – zejména když na měkký asfalt vjede přetížený kamion. Podle kontrolorů je nad limitem šest z deseti zastavených nákladních aut. Kromě poškození vozovek to znamená i vyšší riziko nehod. Maximální povolená hmotnost soupravy je nyní v tuzemsku 48 tun, tedy o osm více než v okolních státech. Někteří opoziční politici by to chtěli změnit. Ministerstvo dopravy ale zatím plánuje jen častější kontroly.
před 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.