VŠCHT nově povede dosavadní prorektor Pospíšil

Rektorem Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) pro období 2024 až 2027 bude dosavadní prorektor Milan Pospíšil. V čele univerzity stane poprvé. Získal osmnáct z 27 hlasů členů akademického senátu a porazil nynějšího rektora Pavla Matějku, který získal osm hlasů. Jeden hlas byl neplatný. Pospíšil by se měl funkce ujmout od začátku roku 2024.

Pospíšila a Matějku jako uchazeče do čela univerzity navrhli akademici z pražské vysoké školy. Zvoleného kandidáta na rektora musí ještě schválit vláda, následně by ho měl do funkce jmenovat prezident Petr Pavel.

Nynější prorektor Pospíšil chce jako rektor VŠCHT mimo jiné inovovat stávající studijní programy tak, aby byly pro zájemce o studium a studenty zajímavější. „Výsledkem by měly být studijní programy, které budou dostatečně atraktivní jak pro všechny, kteří inklinují k akademické dráze, tak pro ty, kteří spíše preferují praxi,“ uvedl.

Pospíšil zmínil, že v současnosti mladí lidé moc nesměřují k technickým disciplínám. Aby neklesl zájem uchazečů o školu a počet studentů, je podle něj potřeba zvyšovat její atraktivitu, a to společně s nabízenými obory. Více pozornosti chce věnovat i práci s doktorandy.

Pospíšil prosazuje stabilní financování

Za další zásadní úkol označil Pospíšil zajištění stabilního financování činnosti univerzity. „Udělám maximum pro to, abychom získali finance nejen ze státního rozpočtu, ale i od našich průmyslových partnerů, a budu maximálně podporovat získávání zahraničních grantů,“ řekl během úterka po svém zvolení do čela univerzity.

Profesor Pospíšil se narodil v roce 1963 v Klatovech. Vystudoval obor Chemické a energetické zpracování paliv na VŠCHT, kde v roce 1985 získal titul inženýra. Ve stejném oboru se posléze habilitoval a v roce 2016 byl jmenován profesorem. Od roku 1987 pedagogicky a výzkumně působí na Ústavu technologie ropy a alternativních paliv. V minulosti působil jako proděkan Fakulty technologie ochrany prostředí, prorektor pro vědu a výzkum a prorektor pro strategie a rozvoj. Nyní je rovněž předsedou Rady vysokých škol.

Profesoři Matějka a Pospíšil se o rektorskou funkci ucházeli i v roce 2019. Kandidáty byli tehdy navíc David Sedmidubský a Tomáš Ruml. Ten pak ale z kandidatury odstoupil. Při tehdejších volbách uspěl Matějka, když ve druhém kole volby získal třináct ze 24 hlasů a porazil Pospíšila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 2 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 4 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 11 hhodinami

Koalice oznámila ředitelům ČT a ČRo, že poplatky zruší. O nové částce se nemluvilo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Resort obrany připravuje přezbrojení střední brigády

Resort obrany připravuje další velkou zakázku. Půjde o přezbrojení střední brigády, která by měla dostat nová kolová bojová vozidla pěchoty. Potvrdil to ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda chce nahradit stávající obrněnce Pandur, které už podle ní nevyhovují aktuálním potřebám. Soutěž na nové má být otevřená.
před 12 hhodinami

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 14 hhodinami

Bývalý radní Scheinherr mluvil u soudu v kauze Dozimetr o nátlaku

Bývalý náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) v úterý u soudu v kauze Dozimetr uvedl, že souhlasil se jmenováním Matěje Augustína do představenstva pražského dopravního podniku (DPP), protože se cítil pod nátlakem. Obžaloba v kauze rozsáhlé korupce v DPP viní skupinu lidí v čele se zlínským podnikatelem Michalem Redlem, že přes Augustína a další dosazené manažery ovlivňovala výběrová řízení a brala za to úplatky.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...