VŠCHT nově povede dosavadní prorektor Pospíšil

Rektorem Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) pro období 2024 až 2027 bude dosavadní prorektor Milan Pospíšil. V čele univerzity stane poprvé. Získal osmnáct z 27 hlasů členů akademického senátu a porazil nynějšího rektora Pavla Matějku, který získal osm hlasů. Jeden hlas byl neplatný. Pospíšil by se měl funkce ujmout od začátku roku 2024.

Pospíšila a Matějku jako uchazeče do čela univerzity navrhli akademici z pražské vysoké školy. Zvoleného kandidáta na rektora musí ještě schválit vláda, následně by ho měl do funkce jmenovat prezident Petr Pavel.

Nynější prorektor Pospíšil chce jako rektor VŠCHT mimo jiné inovovat stávající studijní programy tak, aby byly pro zájemce o studium a studenty zajímavější. „Výsledkem by měly být studijní programy, které budou dostatečně atraktivní jak pro všechny, kteří inklinují k akademické dráze, tak pro ty, kteří spíše preferují praxi,“ uvedl.

Pospíšil zmínil, že v současnosti mladí lidé moc nesměřují k technickým disciplínám. Aby neklesl zájem uchazečů o školu a počet studentů, je podle něj potřeba zvyšovat její atraktivitu, a to společně s nabízenými obory. Více pozornosti chce věnovat i práci s doktorandy.

Pospíšil prosazuje stabilní financování

Za další zásadní úkol označil Pospíšil zajištění stabilního financování činnosti univerzity. „Udělám maximum pro to, abychom získali finance nejen ze státního rozpočtu, ale i od našich průmyslových partnerů, a budu maximálně podporovat získávání zahraničních grantů,“ řekl během úterka po svém zvolení do čela univerzity.

Profesor Pospíšil se narodil v roce 1963 v Klatovech. Vystudoval obor Chemické a energetické zpracování paliv na VŠCHT, kde v roce 1985 získal titul inženýra. Ve stejném oboru se posléze habilitoval a v roce 2016 byl jmenován profesorem. Od roku 1987 pedagogicky a výzkumně působí na Ústavu technologie ropy a alternativních paliv. V minulosti působil jako proděkan Fakulty technologie ochrany prostředí, prorektor pro vědu a výzkum a prorektor pro strategie a rozvoj. Nyní je rovněž předsedou Rady vysokých škol.

Profesoři Matějka a Pospíšil se o rektorskou funkci ucházeli i v roce 2019. Kandidáty byli tehdy navíc David Sedmidubský a Tomáš Ruml. Ten pak ale z kandidatury odstoupil. Při tehdejších volbách uspěl Matějka, když ve druhém kole volby získal třináct ze 24 hlasů a porazil Pospíšila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSněmovna vyzvala Pavla, aby jmenoval členy vlády bezodkladně a bez hodnocení

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Poslanci by měli projednávat i zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků a novelu ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Odpoledne je čeká volba čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan.
04:21Aktualizovánopřed 2 mminutami

Lidé si připomínají památku Jana Palacha

Lidé si v pátek na několika místech v Česku připomínají památku Jana Palacha, který se před 57 lety polil hořlavinou a zapálil na pražském Václavském náměstí ve snaze vyburcovat společnost z letargie po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) si Palachův čin dopoledne připomněl u památníku v horní části Václavského náměstí. Stejně tak učinil předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD).
11:06Aktualizovánopřed 27 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 53 mminutami

Hosté Událostí, komentářů rozebrali sněmovní důvěru Babišově vládě

Čtvrteční vyslovení důvěry vládě premiéra Andreje Babiše (ANO) a rekordně dlouhé jednání sněmovny o této věci rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou zástupci opozice i vládní koalice. „Legitimita, kterou vláda získala, je třešnička na dortu,“ uvedl poslanec David Pražák (ANO). Podle Radka Kotena (SPD) se může vláda s důvěrou naplno pustit do naplňování předvolebního programu. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel uvedl, že se na její vládnutí netěší, zmínil mimo jiné obavy z nezodpovědného hospodaření. Barbora Pipášová (Piráti) a Jan Berki (STAN) komentovali i samotné jednání. Podle Pipášové rozprava nebyla dostatečná, Berki míní, že téměř žádná skutečná debata mezi opozičními poslanci a vládními zástupci neprobíhala. Pozván byl také zástupce Motoristů – ti do debaty ale nikoho nevyslali.
před 2 hhodinami

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Premiér ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Šéf ODS uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů, kterou vede premiér Andrej Babiš (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 5 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 5 hhodinami
Načítání...