Kabinet Bohuslava Sobotky schválil zákon ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, který nastavuje nová pravidla pro chod státních zastupitelství. Česko se tak o krok přiblížilo vzniku speciální formace protikorupčních žalobců. Vrchní státní zastupitelství by naopak měla skončit. Předlohu nyní projedná sněmovna.
Vrchní státní zastupitelství v čele s Bradáčovou a Ištvanem zřejmě skončí
Nový útvar přezdívaný jako „protikorupční speciál“ má stíhat korupci a hospodářské a majetkové trestné činy se škodou nad 250 milionů korun. Spor se v koalici vedl o to, zda má být v rámci systému státních zastupitelství zcela nezávislý – o což usiloval předkladatel návrhu, ministr spravedlnosti Robert Pelikán – nebo podléhat dílčí kontrole.
Podle schváleného kompromisního návrhu nakonec získá možnost částečného dohledu Nejvyšší státní zastupitelství. Po skončení dokazování k němu poputuje trestní spis a zdejší tým bude mít na provedení dohledu dva měsíce. Po celou dobu nebude možno případ předložit soudu. Nejvyšší státní zastupitelství ovšem zároveň nesmí speciálu vydat negativní pokyn v tom smyslu, že má věc zastavit a nepodávat obžalobu.
Dílčí zkrocení protikorupčního týmu Pelikán označil za „poslední ústupový krůček“ (napoprvé s novelizací na vládě neuspěl), zároveň ale ještě před zasedáním kabinetu uvedl, že „pokud je to cena za to, že zákon získá potřebnou podporu, tak je to cena přijatelná“. Pro předloženou variantu se nakonec vyslovilo jedenáct ministrů.
Návrh také ruší vrchní státní zastupitelství v Praze (v jehož čele dnes stojí Lenka Bradáčová) a v Olomouci (Ivo Ištvan). U vedoucích státních zástupců norma stanovuje funkční období, povinná výběrová řízení a odvolatelnost pouze v kárném řízení. Další novinkou je například pravidelné hodnocení státního zástupce s možností jeho přeložení, pokud bude hodnocení opakovaně negativní.
Členy protikorupčního týmu by navíc měli být jen ti žalobci, kteří za sebou už mají dostatečnou zkušenost v oboru. „Zákon počítá s podmínkou, aby měl zájemce nejméně osmiletou právní praxi. Jeho znalosti a zkušenosti musí dávat záruku řádného výkonu této funkce,“ doplnil prezident Unie státních zástupců Zdeněk Matula.
Kritiku vyvolává zejména zánik vrchních žalobců
Ministerstvo spravedlnosti návrh připravovalo několik let, a jeho někdejší šéf Jiří Pospíšil (ex-ODS) vyslání normy do dolní komory kvituje. Jinak ale opozice vládní předlohu kritizuje ještě dřív, než stihla dorazit do sněmovních lavic, a výhrady jsou především trojí:
- zákon řeší jen dílčí výsek, místo aby se změnil celý trestní řád.
- kontrola nad protikorupčním speciálem je údajně nedostatečná.
- se zánikem vrchních státních zastupitelství přestane systém českých žalobců odpovídat dosud ekvivalentní podobě soudní soustavy.
„Tento zákon nelze přijímat při absenci nové úpravy trestního řádu a bez organizačních změn v soudní soustavě,“ prohlásil například člen ústavněprávního výboru a poslanec za TOP 09 Martin Plíšek. Silný a málo kontrolovaný speciál označil za protiústavní.
„Vytváříme strukturu, která do demokratického právního řádu vůbec nepatří,“ prohlásil poslanec za ODS Marek Benda. „Systém státu musí být nastaven na to, že lidé nejsou andělé, a musí mít opravné mechanismy, pokud by někdo rozhodoval špatně. Tento návrh ale směřuje k tomu, že tam mají sedět andělé – i když jich nemáme dostatek.“
Právník z UK: Systém se podobá generální prokuratuře
Kritická je i odborná veřejnost. Podle vedoucího katedry trestního práva na pražských právech Jiřího Jelínka je protikorupční speciál mediální šidítko, které má jen odvrátit pozornost od zrušení vrchních žalobců a posílení nejvyššího státního zastupitelství.
„Dostane možnost prostřednictvím dohledu zasahovat do živých kauz, které mají v kompetenci krajská státní zastupitelství,“ varuje Jelínek. „Celý návrh vede k posílení Nejvyššího státního zastupitelství po vzoru bývalé generální prokuratury – a to je zásadní vada.“
Samotný ministr ovšem k dalším úpravám ochotný není. „Rozsáhlé změny už nemohu připustit. V mnoha místech jsem téměř přečerpal hranice ústupků,“ prohlásil poté, co vláda jeho předlohu přijala. „Buď to Poslaneckou sněmovnou projde s drobnými úpravami, nebo ať to sněmovnou raději neprojde.“