Praha – Spojené státy americké přenechaly řešení ukrajinské krize Evropě, starý kontinent ovšem postrádá výrazného lídra v podobě Winstona Churchilla. V Hyde Parku ČT24 to prohlásil někdejší ministr obrany a bývalý diplomat Alexandr Vondra. Právě americký ústup z Evropy je jednou z proměnných, které podle Vondry stimulují agresivní politiku Kremlu.
„Za Baracka Obamy Spojené státy nepochybně vycouvaly z role světového lídra. Nechaly na Evropě, aby si se situací na Ukrajině poradila,“ konstatoval Alexandr Vondra ve vysílání ČT24. „V dnešní době ale na evropské straně nevidím Churchilla. Evropská unie není ve stavu, kdy bychom se na ni mohli plnohodnotně spolehnout. Nejlepší bezpečnostní záruky nám dává NATO.“
Ústup Spojených států z role první světové velmoci je podle něj dán především únavou, kterou USA prochází po rozsáhlém vojenském angažmá v Afghánistánu a Iráku. „Veřejnost nebyla ochotná tolerovat vysoké náklady na dodržování americké přítomnosti v zahraničí,“ dodává Vondra s tím, že se tak opakuje scénář z období po vyčerpávající a nepopulární válce ve Vietnamu – i v tomto případě zahájila americká administrativa Richarda Nixona ústup ze svých vojenských pozic.
Menší zřetel Bílého domu na evropskou politickou situaci je potom podle Vondry dán tím, že Obama nemá – na rozdíl od předchozích amerických prezidentů – osobní (neprezidentskou) zkušenost s Evropou. „Putin této situaci využil,“ dodává někdejší ministr obrany. „Je to kmotr kmotrů, fakticky neomezený vládce Ruska – vládne propagandě, bezpečnostním složkám i armádě, pro kterou dokázal získat dvojnásob prostředků během posledních čtyř let, má velkou podporu obyvatelstva, protože hraje na nacionální notu hrdosti a obnovy impéria.“
Prezident Obama se navíc podle Vondry stal předmětem ruského testu; bývalý český velvyslanec ve Spojených státech vztahy mezi Obamou a Putinem připodobňuje k rusko-americkému pnutí v 60. letech, kdy si měl tehdejšího šéfa Bílého domu Johna Kennedyho obdobným způsobem testovat vládce Sovětského svazu Nikita Chruščov. Výsledkem byla karibská krize, která svět přivedla na hranu třetí světové války.
Vondra: Chci kotvu bezpečnosti v Atlantiku, ne na Sibiři
Vondra ale zároveň dodává, že se názorové klima ve Washingtonu začíná v posledním období měnit. Za příklad dává sérii manévrů označovaných jako Operace Atlantic Resolve, která mj. posiluje aktivitu v baltské oblasti. Její součástí tak je cvičení polských i amerických vojáků i podpora pro všechny tři pobaltské země – Estonsko, Litvu a Lotyšsko - kam Spojené státy poslaly více než sto kusů těžké vojenské techniky, včetně tanků a dalších bojových vozidel.
Washington prý nyní zvažuje rozšíření této podpory i na Česko a Maďarsko. Do diskuse o společných cvičeních NATO na českém území vstoupil i pravicový CEVRO Institut s dokumentem o budoucnosti česko-amerických vztahů. Podle autorů - včetně exministra Vondry - by vláda měla s USA pracovat na smlouvě o statutu vojsk, která by dala pobytu amerických vojáků v Česku právní rámec.
„Prožili jsme si neblahou zkušenost s německou i ruskou vojenskou botou a část obyvatelstva ji promítá i do situací, které jsou diametrálně odlišné. Američané - na rozdíl od všech těch, kteří nás okupovali - tady nikdy úřední nároky neměli, nemají a mít nebudou,“ uvádí Vondra k ambivalentním reakcím Prahy na možnou přítomnost spojeneckých, potažmo amerických sil. „Chci, aby kotva české bezpečnosti byla v Atlantiku, a ne na Sibiři.“
