Praha - Až 65 procent oprávněných voličů deklarovalo před prezidentskými volbami podle sociologického průzkumu agentury STEM/MARK pro ČT, že půjdou k volbám. Navíc dalších 23 procent respondentů o účasti v historicky první prezidentské volbě uvažovalo. Velká deklarovaná účast se tak shoduje s tím, co v průběhu voleb pocítili i volební komisaři - podle odhadů dvě hodiny před uzavřením volebních místností účast překročila 50 procent. Ochotu jít volit projevovali hlavně lidé s větším vzděláním, lidé starší a obyvatelé velkých měst.
Volební účast se dostala nad 60 procent, průzkum pro ČT očekával vyšší
Velkou volební účast předpovídal i sociolog a ředitel agentury STEM/MARK Jan Tuček, který si myslí, že lidi k volbám přivedla jednak možnost volit konkrétní osobnost, ne celou stranu a zadruhé i to, že přímá volba prezidenta je pro Čechy něčím novým. „Od začátku jsme čekali, že ta účast bude vysoká. Je to první přímá volba prezidenta,“ uvedl Tuček, který osobně očekává účast kolem 75 procent. Nakonec se účast dostala na 61 procent.
Tuček: Vysoká účast by mohla pomoci Schwarzenbergovi
Ředitel STEM/MARK si myslí, že vysoká volební účast naznačená výsledky průzkumu by mohla být výhodou pro kandidáta Karla Schwarzenberga, kterého podporují především vysokoškoláci a lidé z Prahy. Výhodu by podle Tučka mohli získat také kandidáti, které preferují starší občané - Miloš Zeman, Jiří Dienstbier a Jan Fischer.
Volební účast při volbách do Poslanecké sněmovny
- 2002 – 58 procent
- 2006 – 64,47 procenta
- 2010 – 62,60 procenta
Největší volební účast byla v roce 1990 při volbách do Federálního shromáždění:
- 96,79 procent.
Jaký by byl ideální prezident?
Více než polovina dotázaných se domnívá, že by budoucí hlava státu měla být především morálně bezúhonná. Za nejdůležitější prezidentskou vlastnost ji považuje 55 procent lidí. Velká část respondentů, celkem 44 procent, by uvítalo, aby měl prezident zkušenosti s mezinárodní politikou. Za důležité pro prezidenta považují lidé také to, že rozumí ekonomice, domluví se s druhými nebo že je důstojný. „Mě mile překvapilo, že si lidé nemyslí, že by měl prezident zasahovat do ekonomiky státu a spíš prezidenta tlačí k důstojnosti úřadu a k tomu, aby byl stmelovacím článkem,“ komentoval představu Čechů o vlastnostech prezidenta Tuček.
Pravomoci prezidenta přehnané nejsou, většina lidí by je zvýšila
Průzkum se respondentů tázal také na to, zda znají hlavní pravomoci českého prezidenta. Souhlasnou odpověď dalo 71 procent lidí. Z nich by přesně čtvrtina určitě chtěla posílení pravomocí české hlavy státu, dalších 38 procent dotázaných odpovědělo, že jsou spíše pro. Spíše záporně se ke zvýšení prezidentských pravomocí postavilo 28 procent lidí, rozhodně proti je devět. „Posouváme se k představě přímé demokracie a uplatňování moci osobností a méně moci politických stran,“ myslí si sociolog Jaromír Volek z brněnské Masarykovy univerzity. Podotkl ale, že zvyšování pravomocí prezidenta si přejí spíše lidé méně vzdělaní a starší respondenti. Za jejich názorem vidí hlavně nespokojenost s politikou. „Skepse vůči institucím, které reprezentují moc, je velká,“ dodal Volek.
Statistická odchylka průzkumu, kterého se zúčastnilo 2 000 respondentů, činí jedno až dvě procenta.
GALERIE
videogallery_000210693