Praha - Pro podání prezidentské kandidatury by v roce 2018 mohlo stačit jen osm tisíc podpisů. Podle návrhu ministerstva vnitra, který je od pondělí v meziresortním připomínkovém řízení, by ale musely být úředně ověřené. Informoval o tom deník Právo. Minulý rok museli kandidáti o post prezidenta sehnat minimálně 50 tisíc podpisů. Politici ale z návrhu tak nadšení nejsou. Pokud už souhlasí s úředním ověřováním podpisů, zvýšili by jejich počet. Podle předsedy poslaneckého klubu ČSSD Jeronýma Tejce bude velmi těžké najít v parlamentu shodu. Návrh je zásahem do ústavy, bude tak potřebovat podporu tří pětin poslanců.
„Nebude probíhat sběr podpisů přímo někde na veřejných místech. Pokud občan bude chtít podpořit kandidáta, bude muset zajít na jakékoliv kontaktní místo veřejné správy Czech Point nebo pošle speciální formulář ze své datové schránky,“ řekl České televizi mluvčí ministerstva vnitra Pavel Novák. Resort se podle něj nechal inspirovat systémem, který funguje například v Rakousku. Uchazeč zde musí získat šest tisíc ověřených podpisů. „Proporčně k počtu obyvatel jsme zvolili hranici osmi tisíc,“ dodal. Nadále by ale platilo, že uchazeči o Hrad bude stačit podpora dvaceti poslanců nebo deseti senátorů.
Polčák: Ověřené podpisy by měly jít sbírat i na ulici
Novák zdůraznil, že návrh je zatím na počátku legislativního procesu. V jeho průběhu se tak může ještě značně změnit. Podle poslance TOP 09 a předsedy ústavně-právního výboru Stanislava Polčáka by bylo dobré najít způsoby, jak získat ověřený podpis i mimo úřad. Kandidáti by je podle něj mohli sbírat například přímo na ulici, pokud by si sjednali přítomnost notářského koncipienta. Množství podpisů by ale podle Polčáka mělo být o pár tisícovek vyšší. „Osm tisíc podpisů úplně nemusí zjišťovat relevantní vůli pro vytištění dalších hlasovacích lístků,“ řekl ČT.
Podle ústavního právníka Jana Wintera je důležité na návrhu hlavně to, že se podpisy nebudou dát falšovat, což se při poslední volbě mohlo dít. „Ministerstvo vnitra jen mechanicky kontrolovalo, jestli lidé, kteří jsou v petici napsaní, existují, ale nebylo jak ověřit, jestli to skutečně podepsali,“ řekl ČT. Odstranění mezery v ověřování podpisů navíc požadoval ve svém nálezu i Ústavní soud. Polčák se proto domnívá, že by měl být návrh schválen ještě v rámci stávajícího volebního období: „Zákonodárci by měli být předvídaví, může se stát cokoliv. Viróza se může proměnit i v daleko horší onemocnění, nechci ale nikomu nic přát.“
Předseda poslanců ODS Marek Benda se ale domnívá, že změna zákona se v tomto volebním období už projednat nestihne. Jít cestou úředně ověřených podpisů považuje za rozumné: „Zda je rozumné to číslo, to si nejsem úplně jist. Ano, má to být méně než padesát tisíc, ale já bych viděl jako rozumnou hranici nějakých dvacet, možná pětadvacet tisíc úředně ověřených podpisů.“
Tejc by ponechal současnou úpravu a kontroloval všechny archy
Opozici se ale návrh ministerstva nelíbí vůbec. Podle šéfa komunistických poslanců Pavla Kováčika ztíží ověřování podpisů přístup některých lidí, především z venkova, k tomu, aby mohli projevit svoji vůli: „Mělo by se zůstat u petiční formy a zlepšit by se měla kontrola archů.“ Stejný názor má i Tejc. I on by zůstal u současné úpravy s peticí, kontroloval by ale všechny archy s podpisy. Místopředsedkyně VV Kateřina Klasnová se obává, aby ověřování podpisů neznamenalo větší příklon ke stranickým kandidátům: „Disciplinovaní straníci spíš půjdou na Czech Pointy a budou ochotni podstoupit tuto proceduru.“ Pokud už by se podpisy ověřovaly, musela by se podle ní zajistit anonymita občanů: „Aby někde na obcích neběželo, že paní Nováková volí toho, ne onoho.“ Tejcův návrh ale bude podle Klasnové nakonec možná schůdnější než znovu hlasovat o změně ústavy a dohadovat se o počtu hlasů.
Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu: „Cesta, která povede k větší věrohodnosti podporovatelů konkrétního kandidáta, je rozhodně lepší než současný stav.“
Kandidáti na prezidentský úřad, které nenavrhly politické strany, museli při první přímé volbě předložit petiční archy s 50 tisíci podpisy. Archy se následně naskenovaly do počítače a program pak u každého kandidáta vybral náhodný vzorek 8,5 tisíce podpisů – u nich se porovnávaly údaje (jméno, adresa, datum narození) s centrálním registrem obyvatel. Janě Bobošíkové, Tomio Okamurovi a Vladimíru Dlouhému ale po kontrole počet platných podpisů klesl pod 50 tisíc a byli tak z boje o Hrad vyřazeni. U Nejvyššího správního soudu (NSS) nakonec uspěla jen Bobošíková.
