Z Jihočeského kraje je hlášen letošní první případ klíšťové encefalitidy, nakazila se jí 76letá žena. Právě Jihočeský a Plzeňský kraj a Vysočina jsou oblasti s nejvyšší nemocností encefalitidy, klíšťata přenášející nákazu jsou ale po celém Česku. Současné počasí parazitům přeje, po celý víkend platí 9. stupeň aktivity klíšťat z 10, tedy nejvyšší riziko.
„Klíšťatům vyhovuje, pokud je vlhko a současně musí být aspoň malinko teplo. V létě, kdy je sucho a teplo, až tak aktivní nejsou – stejně jako jiní malí členovci se obávají vyschnutí,“ vysvětluje parazitolog z Přírodovědecké fakulty UK Jan Votýpka.
Výskyt klíšťat se liší i podle druhu lesa. „Ne jakýkoli biotop klíšťatům vyhovuje – závisí i na tom, jestli se tam vyskytují jejich hostitelé. Člověk totiž není vhodný hostitel, těmi jsou malí hlodavci nebo kopytníci. A pokud les vyhovuje těmto hostitelům, tak je tam klíšťat víc. Pokud je les životaprostý, nebudou tam ani klíšťata. Nejvhodnější jsou (pro klíšťata) lesy listnaté, zejména pokud tam nejsou jen vzrostlé stromy, ale i houští,“ říká Votýpka.
Systematická likvidace klíšťat podle něj uskutečnitelná není. Nemají totiž své typické líhniště, jako například komáři. „Klíšťata jsou všude možně, jsou schována v půdě, v lesích. Možnost, že bychom je dokázali všechny najít a zapůsobit na ně nějakou účinnou látkou, neexistuje. Jediná možnost by byl biologický boj, ale neexistuje nic, co by klíště dokázalo vyhledat a zlikvidovat natolik efektivně, aby to mělo význam,“ dodává.
- Typickým místem výskytu klíšťat jsou listnaté a smíšené lesy a porosty křovin s bylinným patrem, zejména jejich okraje. Dále porosty na okrajích vodních toků. Často se klíšťata vyskytují i v parcích, zahradách a na neudržovaných pastvinách.
- Výrazně méně jich je v jehličnatých lesích, hlavně jsou-li bez podrostu, a v kamenitém prostředí s minimem porostu. V zemědělských kulturách se nevyskytují.
- Kvůli nárokům na vlhkost prostředí klíšťata nejsou na otevřených, osluněných suchých místech a také na rašeliništích a v trvale podmáčeném terénu.
- S nadmořskou výškou sice velikost populace klíštěte klesá, nicméně na našem území byl jeho výskyt v posledních desetiletích zaznamenán i v horských polohách až na horní hranici lesa.
- Zdroj: ČHMÚ
Ohroženi jsou děti, mladí i senioři
Klíšťata přenášejí řadu nemocí, nejnebezpečnějšími a také nejčastějšími jsou klíšťová encefalitida a lymská borelióza. Encefalitidou loni v Česku onemocnělo 565 lidí. V případě boreliózy jsou to podle Votýpky až tisíce.
Podle Bohumíra Kříže ze Státního zdravotního ústavu jsou ohroženi hlavně děti a dospívající, které ale nechávají rodiče většinou preventivně očkovat. „Neměli by ale zapomínat na sebe a hlavně své rodiče. V roce 2016 zamřelo na klíšťovou encefalitidu celkem šest osob ve věku 73 až 80 let. Žádný z nich nebyl očkován,“ upozorňuje Kříž a dodává, že právě lidé od 45 do 74 let jsou druhou, ještě rizikovější skupinou.
Kříž doporučuje jako nejúčinnější ochranu očkování. Záleží ale na správném dodržení časového intervalu mezi jednotlivými dávkami. Nakažená žena z jižních Čech podle něj očkovaná nebyla. K nákaze u ní došlo pravděpodobně před jedním až třemi týdny.
„Je třeba si uvědomit, že klíšťata přenášejí mimo jiné i lymskou boreliózu, která představuje také nezanedbatelné postižení zdraví. Je třeba se chránit repelenty, vhodným oblečením a v přírodě se chovat tak, jak to odpovídá míře rizika,“ říká Kříž.
Očkování proti klíšťové encefalitidě probíhá ve třech dávkách. Cena jedné se pohybuje kolem 800 korun, celkem tedy kolem 2400 korun. Na očkování je možné získat příspěvek od pojišťovny. Jeho výši má každá pojišťovna nastavenou jinak v rozmezí od 300 do 1800 korun.
- VZP: až 500 korun
- VoZP: dětem do 18 let hradí třetinu ceny vakcín a celé přeočkování, dospělým až 450 korun
- ČPZP: dětem do 18 let až 1500 korun, dospělým až 700 korun
- OZP: podle počtu nasbíraných kreditů 300 až 1800 korun
- ZPŠ: až 400 korun
- ZP MV ČR: až 600 korun
- RBP: až 1000 korun
- Zdroj: klistova-encefalitida.cz. Údaje platné k 9. 3. 2017.
