Sobotkova vláda schválila komplexní strategii boje proti sociálnímu vyloučení. V následujících čtyřech letech by podle ní mělo šest tisíc rodin vyměnit život na ubytovně za běžné byty, počítá se i s podporou zaměstnanosti, vzdělávání a kroky proti exekuční zátěži. V Česku v současnosti existuje na šest set ghett, která obývá víc než sto tisíc lidí.
Vládní tažení proti ghettům. Do čtyř let má ubytovnu za byt vyměnit 6000 rodin
„Strategie se musí komplexně zaměřit na všechny oblasti, které jsou z hlediska řešení sociálního vyloučení podstatné,“ prohlásil po vládním jednání ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier. Vládní plán pro roky 2016–2020 proto sleduje sedm oblastí – mimo jiné bezpečnost, vzdělání, podporu rodin nebo bydlení.
V poslední zmínění oblasti se počítá s tím, že do čtyř let by žádné dítě nemělo žít déle než měsíc v nestandardním bydlení a že v běžné zástavbě najde bydlení šest tisíc rodin. „Vznikne systém, do kterého se lidé budou moci hlásit a začne být konkurenceschopný vůči nevhodnému bydlení a vůči byznysu s chudobou, který se realizuje na ubytovnách,“ doplňuje Martin Navrátil z ostravské pobočky Agentury pro sociální začleňování.
„Koncepce sociálního bydlení mimochodem počítá také s tím, že v kategorii sociálního bydlení by museli všichni podstoupit sociální práci. To znamená, není to o tom, že se přesunou z ubytovny do bytu, ale je to také o tom, že se s nimi bude sociálně pracovat a budou se posilovat jejich sociální kompetence, aby to trvale zvládli, po určité době už bez té pomoci,“ dodal v Událostech, komentářích Jiří Dienstbier.
Omezit exekuční val
Takzvaných vyloučených lokalit v Česku přibývá. Podle loňské analýzy, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo práce, se od roku 2006 počet těchto chudinských míst zdvojnásobil ze 300 na 600. Tato ghetta jsou ve 297 městech a obcích, žije v nich až 115 000 lidí. V roce 2006 to bylo 80 000 osob.
obrázek
Už zde ale vznáší opozice pochybnosti. „V mnoha případech je problém, že s těmi lidmi je v normálním bydlení složité vyjít a pak je tam nikdo nechce,“ podotýká poslanec za občanskou demokracii Marek Benda. Jeho stranická kolegyně Lenka Kohoutová pak kritizuje, že jde pouze o obecnou strategii, ale konkrétní kroky zatíží až příští vládu. „Pro nás je problém, že dlouhodobě nehovoříme o zaviněné a nezaviněné hmotné nouzi,“ dodala v Událostech, komentářích.
Podle Markéty Adamové z TOP 09 by se na boji proti sociálnímu vyloučení měli účastnit především ti, kterých se týká. „Strategie by měla hledat cesty, jak je do procesu odstranění vyloučení zapojit, ne s nimi jen pracovat,“ uvedla s tím, že tento cíl vládní plán pomíjí. „Podobných strategií bylo na papíře hodně,“ dodává komunistický poslanec Jiří Dolejš. „Je důležité zastavit spekulace se sociálním bydlení a uvolnit smyčku exekucí.“
Zmíněné exekuce jsou nicméně jednou z oblastí, na které strategie cílí. Za potížemi s bydlením totiž velice často stojí dluhy. Na konci roku 2014 mělo podle strategie exekuci 909 000 lidí. Dientsbier uvedl, že kolem 400 000 lidí má více než tři exekuce, každý takový člověk přitom podle něj přijde stát na 280 000 korun. „Kdybychom jenom desetinu těchto lidí dostali do normálního života a na pracovní trh, tak je to pro stát úspora více než deset miliard korun ročně,“ řekl Dienstbier.
Strategie počítá s tím, že by roční přírůstek počtu exekucí měl klesat. Do roku 2020 by měla začít fungovat „efektivní regulace trhu nebankovních spotřebitelských úvěrů“. V úpadku by nově mohli být i ti, kteří nyní pravidla podle insolvenčního zákona nesplňují. Do roku 2020 by mohl také vzniknout rejstřík všech exekucí.
GALERIE
sociálně vyloučené lokality
Děti do školek a pro jejich rodiče rekvalifikaci
Plán se zaměřuje i na poměry v rodinách. Více dětí z ghett by mělo začít chodit do školky. Počítá se se začleněním školáků do běžných škol, víc by jich mělo pokračovat pak na střední a vysoké školy.
Větší počet dospělých z lokalit by měl projít rekvalifikací. Do pěti let by se zaměstnanost lidí od 20 do 64 let měla zvednout o čtvrtinu a u osob od 55 do 64 let o desetinu, nyní je velmi nízká. Mladí do 25 let by do čtyř měsíců od zařazení do evidence nezaměstnaných měli mít zajištěno další vzdělávání. Mezi všemi nezaměstnanými by pak měl poklesnout podíl těch, kteří jsou dlouhodobě bez práce.
Konkrétní návrhy řešení budou v akčním plánu, který ministr Dienstbier v následujících měsících připraví s jednotlivými ministry.