Vláda zveřejnila platy bývalého vedení, Nagyová brala milionové odměny

Praha - Úřad vlády na svém webu zveřejnil platy a odměny bývalého vedení úřadu. Premiér Jiří Rusnok tak změnil původní rozhodnutí úřadu tyto částky tajit. Bývalá šéfka kabinetu expremiéra Petra Nečase Jana Nagyová pobírala v letech 2011 až 2012 plat milion korun ročně. Na odměnách pak měla za dva roky další dva miliony. Bývalý vedoucí Úřadu vlády Lubomír Poul bral podle tabulek ročně 1,17 milionu korun. Loni navíc dostal na odměnách dalších 1,7 milionu korun.

Úřad nezveřejnil platy jmenovitě, ale podle funkcí. Nagyová je v seznamu označena jako VŘS1, tedy vrchní ředitelka sekce 1. Spolu s Poulem na úřad nastoupili v létě 2010 po sněmovních volbách. Celková výše zveřejněného platu pro rok 2010 tak zahrnuje i část platu jejich předchůdců.

V roce 2011 brala Nagyová víc než premiér

Nagyová dostávala každý rok statisícové odměny. V roce 2011 dokonce získala nejvyšší odměnu ze všech vedoucích pracovníků úřadu, když dostala k platu 1 220 000 korun. Průměrně si tedy v roce 2011 měsíčně vydělala 185 000 korun a brala tak více než premiér. Jeho plat je daný zákonem a činí zhruba 169 000 korun měsíčně včetně náhrad. Na odměnách si od roku 2010 výrazně polepšil i vedoucí Úřadu vlády. Zatímco v roce 2010 dostal roční odměnu ve výši 465 tisíc korun, v roce 2012 si přilepšil na 1 659 000 korun.

„V zájmu transparentnosti, o které není podle mě třeba psát do vývěsek, dnes odpoledne zveřejníme všechny tyto věci prakticky až do posledního článku,“ oznámil záměr zveřejnit platy bývalého vedení Úřadu vlády Rusnok. Podle vedoucího Úřadu vlády Radka Augustina chtěla vláda předeším transparentně ukázat, jak bylo nakládáno s veřejnými prostředky. „Vrcholní státní zaměstnanci musejí počítat s tím, že jejich plat podléhá zvýšené kontrole a není možné donekonečna tajit, jakou mzdu za svou práci dostávají,“ uvedl na vládním webu.

Jiří Rusnok:

„Jsme správci veřejného majetku a veřejných věcí této země. Jinak než transparentně a protikorupčně postupovat nelze.“

Tabulky obsahují údaje o vedoucím úřadu vlády, náměstcích místopředsedkyně vlády, náměstcích ministra, náměstcích vedoucího úřadu vlády, vládních zmocněncích, státních tajemnících a vrchních ředitelích sekcí úřadu vlády. Zveřejnění platů je podle vlády v souladu s ochranou osobních údajů a reflektuje rozhodnutí Nejvyššího správního soudu týkající se zveřejňování mezd ve veřejném sektoru.

2 minuty
Zveřejněny platy vládních úředníků
Zdroj: ČT24

Média už delší dobu spekulovala o mzdě Jany Nagyové, bývalé ředitelky sekce kabinetu Nečasovy vlády. Její základní plat se údajně pohyboval kolem 30 tisíc korun. Jenže Nagyová si měla výrazně přilepšit především na odměnách. Její plat se tak prý šplhal i ke statisícům. 

O zveřejnění platů členů vedení Úřadu vlády usiloval na základě zákona o svobodném přístupu k informacím Nadační fond proti korupci. Jenže Nečasův kabinet odmítal částky zveřejnit. Sumy se přesto dostaly do médií, kvůli tomu nakonec zamířil před soud člen správní rady fondu Karel Randák, který je obviněný z neoprávněného nakládání s osobními údaji. Spolu s ním stojí před soudem i někdejší zaměstnankyně Úřadu vlády Lenka Pikorová. Podle žalobců měla předat v roce 2011 Randákovi dvě výplatní pásky Nagyové. Pikorová pracovala jako její asistentka.

31 minut
TK po schválení programového prohlášení vlády
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračuje kongres ODS. Ten rozhodne mimo jiné o tom, kdo obsadí místa čtyř řadových místopředsedů, na která bylo nominováno devět kandidátů.
06:08Aktualizovánopřed 8 mminutami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZ, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 15 mminutami

Policisté chtějí větší přísnost vůči agresivitě za volantem

Policie chce přísněji zakročit proti úmyslné agresivitě řidičů na silnicích. Přibývá totiž nehod, za kterými stojí bezohledné chování lidí za volantem, loni jich oproti roku 2023 přibylo zhruba o tisíc. V drtivé většině případů šlo o přestupky. Ujíždění před hlídkou, vybržďování nebo třeba extrémní překračování rychlosti v obci by ale nově mohlo být trestným činem. Na změně zákona už se pracuje a hotová má být ještě letos. Kromě přísnějších trestů by mohlo dojít také k zabavení vozidla.
před 38 mminutami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 13 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 21 hhodinami
Načítání...