Finanční limity pro předvolební kampaně i strop pro sponzorské dary politickým stranám schválila vláda. Strany by tak od roku 2017 směly přijímat od jedné fyzické či právnické osoby dar jen do výše tří milionů korun ročně. Kontrola nad stranickými penězi připadne novému nezávislému úřadu, který by měl mít pět pracovníků. Na krajské a senátní volby v příštím roce se pravidla ještě vztahovat nebudou.
Kontrolu financování volební kampaně má mít na starosti nový Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Za porušení pravidel by mohl ukládat pokuty až do půl milionu korun. Za překročení limitu pro financování kampaně by sankce měla podle návrhu představovat 1,5násobek částky, o kterou byl limit překročen.
Základní povinnost stran je založení transparentního účtu, aby si každý mohl zkontrolovat jejich hospodaření. Další významnou věcí zákona je finanční strop odvíjející se od daných voleb. V případě krajských voleb se vychází z průměru sedmi milionů na region, v součtu nesmí tedy náklady strany na volby přesáhnout 91 milionů korun. O milion méně představuje limit pro volby do sněmovny, na hlasování do Evropského parlamentu se vztahuje limit 50 milionů. Zavedení limitů se nemá týkat komunálních voleb, a to ani voleb do zastupitelstva hlavního města.
Limity na financování kampaní:
- Krajské volby - 91 milionů korun
- Poslanecká sněmovna - 90 milionů korun
- Evropský parlament - 50 milionů korun
- Senát - 2,5 milionu korun na kandidáta v obou kolech
- Prezidentské volby - 50 milionů na kandidáta v obou kolech
Volby senátorů pak kandidátům stanovují možnost utratit za kampaň v rámci prvního kola dva miliony korun, pokud postoupí do druhého kola, dalších půl milionu navíc. Pro prezidentské volby na první i druhé kolo pro kandidáta 50 milionů. „Jsou to významné finanční prostředky, aby kandidáti mohli oslovit svým programem voliče. Na druhou stranu to prostě nastavuje férová pravidla pro politickou soutěž. Lex Babiš to určitě není,“ dodal ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).
V centru zájmu opět Babiš
Ministr financí Andrej Babiš si totiž před jednáním kabinetu postěžoval, že zákon je namířen proti němu. „Návrh doznal nějaké změny od doby, kdy jsme jednali v koalici, takže je to znovu zákon, řekněme, Lex Babiš, který zastropovává sponzorství, ale nepíše se tam o dceřiných společnostech,“ uvedl. Zdůraznil, že návrh vůbec neřeší celý systém politické strany, kdy některé mají své dceřiné společnosti. „Tam klidně můžou dostávat netransparentní dary,“ upozornil.
Podle opozičních občanských demokratů šlo dosáhnout větší transparentnosti a kontroly i bez vzniku nové instituce. Jinak ale ODS přijetí zákona podporuje, opačně se k němu staví TOP 09, která v něm žádný přínos nevidí. „To je zcela bezzubé za situace, kdy v politické soutěži soutěží druhá největší korporace v zemi, všechny tyto nástroje se dají obejít,“ poukázal na podnikatelské aktivity vicepremiéra Babiše místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Straníky by měly vychovávat nové politické instituty
Předloha obsahuje i pasáž, podle které by mohly strany zakládat své „politické instituty“ jako všeobecně prospěšné společnosti, které by se věnovaly publikační, vzdělávací nebo kulturní činnosti. Instituty by ale nesměly působit jako školy a nesměly by financovat samotné strany. Tyto instituty by sloužily k výchově nových straníků. Původně se na ně omezení vztahovat neměla, ale po námitkách lidovců tomu tak nakonec být nemá.
