Vláda schválila rychlejší rodičovskou. Měsíčně půjde čerpat až 33 tisíc

Matky a otcové by měli dostat možnost vyčerpat 220 tisíc korun na rodičovskou dovolenou rychleji. Změna by se dotkla zejména rodičů s vyššími příjmy. Stát je tak chce motivovat k rychlejšímu návratu do práce. Návrh schválený vládou ruší i omezení pro chození batolat do školek. Pokud předloha projde parlamentem, budou změny platit od začátku příštího roku.

Zatímco dnes mohou lidé dostat na rodičovském příspěvku maximálně 11,5 tisíce měsíčně, nově by mohli získat i přes třicet tisíc. Navrhovaným měsíčním stropem je konkrétně částka 33 096 korun. Měli by na ni nárok rodiče, kteří vydělávají nad 81 tisíc korun. Do zaměstnání by se vraceli kolem jednoho roku dítěte.

Podle podkladů pro vládu si loni zvolilo čerpání nejvyšší možné rodičovské 30 547 lidí, tedy 15 procent rodičů. Na maximální dávku nyní dosáhnou lidé s výdělkem nad zhruba 16 430 korun.

Možnost získat vyšší měsíční částku by mohla podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) motivovat i více tatínků, aby alespoň část rodičovské dovolené na sebe vzali oni.  

Změna se dotkne i rodičů, kteří si neplatí nemocenské pojištění a mají tak pouze rodičovský příspěvek, nikoliv i mateřskou. Vedle nejchudších a nepracujících do této skupiny většinou spadají i studenti vysokých škol nebo OSVČ. Nyní mají povinnost rozložit čerpání rodičovské do čtyř let věku dítěte. „V novém návrhu jim umožňujeme vybrat si, že by to mohli čerpat pouze do tří let,“ řekla po jednání vlády Marksová.

  • Matky či otcové s výdělkem 20 tisíc korun hrubého mohou dostávat až 13 800 korun. Pobírali by je do zhruba dvou let potomka. U výdělku 30 tisíc korun by rodičovská mohla činit 20 040 korun a trvala by 11 měsíců. Celkem i s mateřskou by tak matka či otec měli nastoupit zpět do práce, když by dítěti bylo 17 měsíců.
  • U platu 40 tisíc by nově rodičovská mohla činit 24 150 korun, stát by ji vyplácel devět měsíců. I s mateřskou by peníze plynuly do doby, než by dítěti byl rok a čtvrt. Nejvyšší měsíční dávka bude nově zhruba 33 tisíc korun. Měli by ji rodiče, kteří vydělávají nad 81 tisíc korun. Do zaměstnání by se vraceli kolem potomkových prvních narozenin.

Návrh ruší i omezení pro chození batolat do školek. Nyní platí, že pokud nechtějí rodiče o příspěvek přijít, mohou dítě dát v měsíci do školky maximálně na 46 hodin. Podle Marksové je to velké omezení pro rodiče, kteří si nemohou dovolit chůvu.

25 minut
Tisková konference po jednání vlády
Zdroj: ČT24

Změny navržené ministerstvem práce by v poslanecké sněmovně měly bez problémů projít. Kromě koaličních stran je totiž podporuje také pravicová a levicová opozice. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš ocenil, že větší pružnost při čerpání rodičovské dovolené může mnohým pomoci.

Místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová už dříve uvedla, že sama předkládala podobný návrh. Chystá se navrhnout i vyšší mateřskou pro matky s vyšším výdělkem. Ženám by se podle ní základ příjmu pro výpočet mateřské neměl krátit, ale měl by se zahrnovat celý. 

  • Rodič na rodičovské dovolené má celkově nárok na 220 tisíc korun, částku musí vyčerpat maximálně za 4 roky. Kolik peněz dostane měsíčně, závisí na délce rodičovské dovolené a předchozím příjmu, maximálně to ale může být 11 a půl tisíce měsíčně. Dobu čerpání i výši částky lze měnit, a to jednou za čtvrt roku.
  • Většina rodičů dostává do 7600 Kč měsíčně – na rodičovské jsou v tomto případě dva a půl roku. Vyšší částku pobírá jen pětina lidí. Ti s nejvyšším rodičovským příspěvkem jsou pak na rodičovské dovolené rok a půl.
  • Jiná situace je u rodičů, kteří si před nástupem na rodičovskou neplatili nemocenské pojištění, tedy třeba někteří živnostníci nebo lidé bez práce – ti mají částky dané. Do konce devátého měsíce věku dítěte pobírají 7600 korun, od desátého měsíce do čtyř let 3800.

První místopředseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marian Jurečka navíc navrhl, aby se při projednávání návrhu ve sněmovně zvážilo doplnění koeficientů pro rodiče, kteří mají vícerčata. „Dnes systém není vůči nim spravedlivý. Mají nejen více práce, ale také více nákladů na pleny, mléčnou výživu a podobně,“ řekl po jednání vlády. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 3 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 12 mminutami

Senát ve druhém kole volby zvolil za adepty na ombudsmana Jirsu a Kostolanskou

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu zabývá Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patřili zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, měli sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou. V prvním kole Senát žádného z kandidátů nezvolil, ve druhém vybral za adepty na ombudsmana Jaromíra Jirsu a Evu Kostolanskou.
03:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 3 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 6 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 7 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 7 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 7 hhodinami
Načítání...