Kabinet Bohuslava Sobotky schválil novelu trestního zákoníku, který do českého právního řádu zavádí samostatné trestné činy financování a propagace terorismu. Souběžně s tím ministerstvo vnitra předkládá plán protiteroristické ochrany, policie chystá koncepci ochrany měkkých cílů po vzoru Izraele a navíc hodlá posílit hlídky na hranicích s Německem.
Vláda přísněji proti terorismu: Kreslí plán, jak ochránit třeba nákupní centra
Přísnější postih podpory terorismu po Česku požadovaly mezinárodní organizace. Ministerstvo spravedlnosti, které novelu předložilo, zdůrazňuje potřebu přijmout navrhované změny co nejrychleji. Chce, aby sněmovna materiál schválila hned v prvním čtení. Podle šéfa resortu Roberta Pelikána (ANO) by v tom nemusel být problém, protože o normě se už jednalo i s opozicí.
V případě sněmovních okolků podle ministerstva hrozí, že Finanční akční výbor (mezivládní organizace ovlivňující standardy v postizích financování terorismu) vyzve celkem 190 členských a přidružených států, aby posuzovaly finanční styky s Českem jako rizikové.
„Je nanejvýš pravděpodobné, že by takové opatření velmi výrazně ovlivnilo posuzování rizikovosti a důvěryhodnosti země ze strany zahraničních společností a investorů,“ varovalo ministerstvo ještě před jednáním kabinetu – ten nakonec legislativní úpravě vyslovil souhlas.
České právo nyní postihuje financování terorismu především prostřednictvím trestného činu teroristický útok. Novela obsahuje samostatnou skutkovou podstatu, podle níž se trestného činu dopustí ten, kdo „sám nebo prostřednictvím jiného finančně nebo materiálně podporuje teroristu, teroristickou skupinu nebo jejího člena anebo spáchání teroristického trestného činu“, případně za tímto účelem shromažďuje peníze nebo jiné věci.
Za financování terorismu lze uložit až 12 let odnětí svobody a zároveň propadnutí majetku. Mezi dalšími novými trestnými činy je vedle podpory a propagace terorismu také vyhrožování teroristickým trestným činem a účast na teroristické skupině. Novela rovněž přísněji postihuje loupeže, podvody či vydírání spáchané s úmyslem umožnit nebo usnadnit teroristický trestný čin nebo jeho financování.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) také uvedl, že rozpočet ministerstva obrany bude v příštím roce navýšen. „Obrana má prioritu, navyšujeme rozpočet o čtyři miliardy. Už je to s obranou domluveno,“ uvedl Babiš.
Ochrana měkkých cílů po vzoru Izraele
Sobotkova vláda zavedla v reakci na loňské teroristické útoky v Paříži letos v lednu čtyřstupňový varovný systém ohrožení před terorismem; už dvaadvacátého března potom musela republika vstoupit do stupně číslo jedna – bdělosti – který kabinet schválil v reakci na atentáty v Bruselu. V ulicích bylo na dva měsíce nasazeno několik set vojáků, kteří hlídkovali společně s policisty.
Společné hlídky skončily v květnu, nadstandardní policejní nasazení ale zůstalo. Zaměřují se hlavně na nádraží, letiště a další místa, kde se schází víc lidí. A právě policejní perspektivě ochrany země před terorismem se věnuje druhý materiál, který zamířil na současné vládní zasedání.
Ministr vnitra Milan Chovanec předložil návrh, jak mohou při vyhlašování jednotlivých stupňů vypadat konkrétní opatření (viz níže), souběžně s tím chystá plán na ochranu takzvaných měkkých cílů (případného útoku):
- Policie bude ve větší míře spolupracovat s pořadateli kulturních, společenských a sportovních akcí a je připravená nakoupit například mobilní rámy, které by se na akcích mohly umisťovat. „Policie bude muset převzít větší míru odpovědnosti i za některé privátní akce. Pokud je to velká akce, bude muset být efektivnější a akceschopnější,“ dodal ministr vnitra.
- Větší policejní bdělost nad měkkými cíli se má týkat i obchodních center. Vnitro chce, aby policie s jejich vlastníky podepsala memorandum o spolupráci a nabídla jim podporu. Chovanec předpokládá, že si super- a hypermarkety náklady na bezpečnostní opatření pokryjí samy, jednat o tom chce v rámci Hospodářské komory.
„Přicházíme s nabídkou metodiky a supervize se zkušenostmi partnerů z Izraele a ze Spojených států. Proces vzhledem k událostem v Evropě urychlujeme,“ dodal s odkazem na nedávné útoky v Nice, u Rouenu a v bavorském Ansbachu. Původně se totiž měli na prezidiu celé koncepci věnovat až začátkem příštího roku, nyní by mohla opatření vstoupit v platnost už v polovině srpna.
Česko navíc posílí ostrahu hranice s Německem, protože podle ministra existuje obava z toho, že by se neúspěšní žadatelé o azyl ve Spolkové republice mohli pokusit odejít do okolních zemí. Země už podle Chovance vytipovala místa na hranicích, v některých případech jde o lokality, kde se v blízkosti hranic na německé straně nacházejí azylová centra. „Jedná se i o tu zelenou hranici, zde chceme využít zkušenosti obcí,“ dodal.
Čtyři stupně ochrany: Kontrola kostelů i krizový stav
Pokud jde o zmiňovaná opatření pro čtyřstupňový systém, jež leží na vládě, první stupeň věnuje zvýšenou pozornost letištím (vč. namátkové kontroly pasažérů na některých letech z EU), nádražím, metru či vybraným dopravním spojům. Lépe mohou být střeženy také prvky kritické infrastruktury jako třeba jaderné elektrárny, zásobníky plynu, důležité úřady a památky. Dál do těchto opatření mohou patřit školy, nemocnice, turistická místa či náboženské objekty.
Při vyhlášení dalších dvou stupňů ohrožení se mohou tato opatření rozšiřovat. Policisté se mohou v ulicích pohybovat v neprůstřelných vestách, pomáhat jim mohou další bezpečnostní složky. Při některých situacích se mohou zavádět hraniční kontroly, může se také omezit doprava či pohyb lidí na některých veřejných místech.
Při vyhlášení třetího stupně ohrožení před terorismem mohou policisty vedle vojáků posílit také celníci či Vězeňská služba. Pohotovost mohou mít i další složky integrovaného záchranného systému či zdravotnická zařízení.
„Třetí stupeň obecně otevírá možnost využití všech sil a prostředků, které jsou v dané chvíli dostupné pro odvrácení, zamezení, pokračování či opakování útoku a minimalizaci následných škod,“ uvádí vládní materiál. Podotýká, že také může být vyhlášen krizový stav, který umožní vyhlásit další mimořádná opatření.