Podávají odvolání, chystají žaloby. Přestože pracovali jako odborní náměstci ministrů, s příchodem vlády Andreje Babiše (ANO) ve funkcích skončili. Na pozicích je přitom měl proti změně při nástupu každého nového kabinetu chránit služební zákon. Nejvyšší úředník v zemi se však domnívá, že jejich konec na ministerstvech proběhl v souladu s paragrafy. Spor zřejmě rozhodnou až soudy.
Ondřej Závodský (nestr.) pracoval jako náměstek pro hazard na ministerstvu financí. Sotva však nová šéfka rezortu Alena Schillerová přijela do úřadu po svém jmenování, skončil Závodský ve funkci. Proti odvolání se teď brání a v budoucnu nevylučuje ani podání správní žaloby. „Takto správní řízení v naší zemi vypadat nemůže,“ říká.
Zákon o státní službě však ministrům umožňuje jednou za rok navrhnout tzv. systemizaci. To znamená například sloučit či úplně zrušit některé odbory v rezortu a tím i snížit počet pozic náměstků. Přesně to se stalo také na ministerstvu financí.
- Vláda Andreje Babiše zrušila 22. prosince minulého roku 73 míst a 14 sekcí na ministerstvech a Úřadu vlády. Změny pak začaly platit od roku 2018.
Stejně skončil – v rezortu práce a sociálních věcí – i odborný náměstek Petr Hejduk, jehož sekce byla zrušena. Domnívá se, že šlo o účelový krok. Také on už podal odvolání.
Podobně se odvolali další náměstci. Z rezortu zdravotnictví Petr Landa a Tom Phillipp, z ministerstva práce pak třeba Robert Baxa a Martin Kučera. Další náměstci, jako Jiří Jirsa nebo Zdeněk Adamec, odvolání zvažují.
Rozhodovat o něm bude nejvyšší úředník v zemi (tzv. superúředník) Josef Postránecký, náměstek ministra vnitra pro státní službu. Proti mému rozhodnutí už je možný opravný prostředek v podobě soudního přezkumu, říká.
Postránecký také poukazuje na to, že změny na pozici odborných náměstků dělal již předchozí kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD), za jehož vládnutí začal zákon o státní službě platit. Bývalý ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) takto odvolal dvě náměstkyně po svém nástupu v roce 2016. Jedna z nich, Lenka Taie Kolaříková, kvůli tomu loni podala žalobu na stát. Do konce ledna pak chystá další žalobu – kvůli novému místu. Nelíbí se jí, že teď pracuje na ministerstvu zdravotnictví jako řadová referentka.
Vláda by přitom měla ještě v lednu projednávat novelu služebního zákona, která má propouštění náměstků a dalších úředníků zjednodušit. „Vlastně ten zákon dělá z úředníků nadlidi, takže o tom budeme diskutovat,“ prohlásil Babiš, nyní premiér v demisi a předseda hnutí ANO.
Poslanci by mohli novelu projednat během jara. Návrh už kritizovali lidovci a ČSSD. „My a priori nejsme proti úpravě služebního zákona, ale určitě by ho neměla dělat vláda bez důvěry,“ řekl minulý týden předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka.
Návrh novely zásadně odmítají úřednické odbory (Odborový svaz státních orgánů a organizací). Vadí jim zvlášť změny pravidel výběru, jmenování a odvolávání představených, které se jim jeví jako „velice účelové“.
„Nelze se zbavit dojmu, že návrh je předkládán nikoli po důkladné revizi účinnosti služebního zákona a jeho praktického fungování, ale spíše za účelem destabilizace postavení představených v celé státní službě,“ uvedl svaz v prohlášení. Podle něj by se po novele rozvolnila pravidla pro přijímání a odvolávání lidí na nejvyšších postech na ministerstvech i v dalších úřadech. Možné by prý bylo i politické ovlivňování.
