Zástupci vlády jednali s věřiteli a akcionáři společnosti New World Resources o budoucnosti těžební firmy OKD, která má vážné problémy. Ohroženo je přes 13 tisíc pracovních míst. Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka je důležitým výstupem to, že se vláda dozvěděla, že má o restrukturalizaci OKD jednat s manažery. Jejich kroky však musí vždy schválit věřitelé. Další jednání se budou týkat možného odkupu Dolu Frenštát za symbolickou korunu.
„Jednali jsme jak s manažery OKD, tak s držiteli obligací, kteří hrají významnou roli. Schůzka byla užitečná v tom, že jsme se dozvěděli, s kým máme jednat,“ komentoval asi hodinové jednání ministr Jan Mládek z ČSSD.
Podle předsedy Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Jana Sábela není tento čtvrteční vývoj žádnou jiskřičkou naděje pro horníky, protože se dále neví, co se bude dít. „Ani jedna varianta řešení není dobrá, na každou doplatí zaměstnanci,“ dodává.
Ministr financí Andrej Babiš z hnutí ANO zdůraznil, že záchrana OKD je v rukou akcionářů a věřitelů. „Jasně jsme řekli, že to oni musí podniknout kroky k restrukturalizaci a vylepšení hospodaření firmy. Dohodli jsme se, že vytvoříme komisi, prostřednictvím které budeme informováni o vývoji,“ řekl. V novém pracovním týmu budou zástupci vlády a těžební firmy.
Druhou věcí je návrh, že stát koupí za korunu beskydský Důl Frenštát, který je od roku 1991 zakonzervovaný. Mládek už o tom mluvil loni v březnu. Jde o to, že by se OKD zbavila nákladů na udržování tohoto dolu, které dosahují 60 milionů ročně. „Pro stát by mělo smysl udržovat tuto strategiskou rezervu, zároveň by se OKD zbavilo zbytečných nákladů," řekl tehdy.
Podle předsedy Krajské hospodářské komory Pavla Bartoše by to byl krok správným směrem. „Je to v souladu se surovinovou koncepcí státu, která by se měla dokončit. Toto významné ložisko by nemělo zůstat v soukromých rukou,“ uvedl Bartoš.
Kromě Mládka a Babiše se schůzky účastnila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD. „Nadále čekáme, jak se bude situace vyvíjet, především na informace od vlastníků. Zároveň připravujeme společně s úřadem práce plán, jak postupovat v případě propouštění,“ řekla Marksová.
Ve čtvrtek odpoledne proběhlo také jednání již dříve vytvořené skupiny za účasti odborářů, která se zabývá především tím, jak pomoci horníkům ohroženým ztrátou obživy. Zástupci NWR před schůzkou s vládou oznámili, že bez pomoci partnerů bude nevyhnutelné uzavřít Důl Paskov na Frýdecko-Místecku a také Důl Lazy na Karvinsku. Celkem tam pracuje téměř tři tisíce lidí.
„Situace v OKD je nadále extrémně vážná a moravskoslezský region v enormním ohrožení,“ prohlásil odborový předák Josef Středula. Je reálné, že ještě letos by mohlo začít hromadné propouštění. Zástupci OKD ani její mateřské společnosti nechtěli schůzku s ministry komentovat. Společnost NWR v těchto dnech řeší v pořadí druhou restrukturalizaci svého dluhu s bankami a vydává nové akcie.
Vlastník OKD se dostal poprvé do velké ztráty v roce 2013. Tehdy začali jeho zástupci hovořit o uzavření prodělečného Dolu Paskov. Hlavním důvodem finančních problémů je nízká cena uhlí na světových trzních, která klesá od roku 2011. Roku 2014 uzavřel stát s NWR dohodu, že zajistí fungování šachty do konce roku 2017, když stát přispěje 600 milionů na sociální programy pro horníky. Dohoda na konci minulého roku padla kvůli stále klesající ceně uhlí.
Manažeři NWR poté oznámili, že ohrožena je nejen těžba v Paskově, ale v celém OKD. Pro její zachování v nejbližších letech žádali od státu finanční injekci ve výši čtyři miliardy korun. Podle odborářů také chtěli, aby stát vyjednal s hornickými odbory snížení mezd zaměstnanců o pět procent. Vláda tyto návrhy označila za nehorázné a odmítla je, nicméně oznámila, že udělá vše pro zachování co největšího počtu pracovních míst.
Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák sice uvedl, že je pořád ještě předčasné odhadovat další vývoj, nicméně připustil, že situace v OKD je vážná. „Už teď je ale jisté, že v kraji je k dispozici okolo tisíce pěti set pracovních míst především pro lidi z obslužných profesí těžby,“ řekl Hanák .
Pomoc chce zaměřit na propuštěné horníky a moravskoslezský region. Chce požádat o čerpání peněz z evropského globalizačního fondu, který je určený pro případy hromadného propouštění, hodlá podpořit vznik nových pracovních míst a rekvalifikace, hovoří o příspěvcích na dojíždění za prací, počítá s uzákoněním dřívějších odchodů horníků do důchodu.
