Fungování Visegrádské čtyřky má smysl i uvnitř Evropské unie, shodují se čeští politici. „Hledání koalic je velmi nutné pro prosazení vlastních zájmů uvnitř Evropské unie,“ upozornil předseda výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL). „Máme společnou historii a mnoho společných témat,“ dodal s tím, že mezi taková témata patří například energetika. Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa je společným tématem také doprava, jelikož všechny země Visegrádské čtyřky jsou zeměmi tranzitními. „Můžeme udělat další krok v posilování středoevropských zájmů, například pokud jde o přizvání Rakouska či Slovinska,“ dodal Filip k možnostem rozvoje Visegrádské čtyřky, které bude Česká republika od července předsedat.
Nejdůležitější milníky visegrádské spolupráce
Visegrádská skupina, tedy uskupení České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska, vznikla v roce 1991. V prvních třech letech existence byla Visegrádská skupina důležitou platformou při jednání s EU a NATO. V následujících letech se spolupráce zpomalila a členské země usilovaly o vstup do euroatlantických struktur samostatně. Visegrádská spolupráce byla obnovena v roce 1998. V roce 2000 byl založen Mezinárodní visegrádský fond, který finančně podporuje kulturu a vědu. Visegrádské státy v roce 2004 společně vstoupily do Evropské unie. Mezi nejvýraznější neshody této středoevropské čtyřky patřil nesoulad v postojích k rusko-gruzínskému konfliktu v roce 2008, kdy Polsko jasně obvinilo Rusko z agrese, ale tehdejší český prezident Václav Klaus vinil spíše Gruzii. V roce 2008 vzniklo napětí mezi Maďarskem a Slovenskem kvůli slovenskému jazykovému zákonu. V posledních letech je patrná snaha o prohloubení vojenské spolupráce, ministři obrany se zavázali do roku 2016 vytvořit společnou bojovou jednotku v rámci EU o síle 3000 členů. Také plánují společný výcvik a společné nákupy vojenské techniky. V roce 2014 byly přizvány ke schůzkám Rakousko a Slovinsko v rámci Visegrad plus.
