VIDEO: Tuna dynamitu poslala k zemi haly OP Prostějov

Prostějov – Areálem zkrachovalého Oděvního podniku (OP) v Prostějově dnes ráno otřásl výbuch tuny dynamitu, který poslal k zemi šest výrobních hal. Prostějov tak přišel o dominantu průmyslové části města, nad níž se šestipatrové budovy podniku tyčily několik desítek let. Z kdysi slavné textilní firmy zůstal stát jen stometrový komín a vstupní budova, kudy tisíce lidí denně mířily do zaměstnání.

Střelmistr Zdeněk Šobíšek z Prahy přiznal, že před akcí byl nervózní. „Moc se mi ulevilo. Dělat životní odstřel, který ještě skoro dobře dopadl, nějaké třísky jsou vždycky, je jedinečné. Myslím si, že bude hodně dlouho trvat, než někdo udělá něco podobného,“ doplnil střelmistr. Šestnáctičlenná skupina chystala odstřel pod jeho vedením tři měsíce.

Kdyby se domy postavily do řady, byly by podle Šobíška 530 metrů dlouhé. „Bylo to náročné, jenom to uchodit při nabíjení. Jsme utahaní jako blbci. Obnášelo to spoustu set vrtů do silně armovaných (vyztužených) sloupů, které někdy nešly ani vrtat a musely se vypalovat. Nabití a odstřel už byla radost, nejhorší byla příprava,“ doplnil Šobíšek, který v oboru pracuje 33 let.

Místní se přišli podívat, mají smíšené pocity

Střelmistři podle něj použili 2 404 neelektrických a 856 elektrických náloží, dohromady 1 193 kilogramů dynamitu. Budovy padly k zemi během chvilky. Kvůli odstřelu byly uzavřeny okolní ulice, na pořádek dohlíželi policisté a hasiči. „Lidé museli být dál. Bylo to potřeba, protože trosky lítaly opravdu na hranici bezpečnostního okruhu,“ řekl velitel dobrovolných hasičů z části města Vrahovice Miroslav Vantuch.

Výrobní haly zkrachovalého OP Prostějov šly k zemi
Zdroj: Luděk Peřina/ČTK

Hasiči se také proudy vody snažili zabránit, aby se velký mrak prachu šířil na obydlené oblasti. Na místě zasahovalo šest jednotek s více než 40 hasiči. Odstřel si vyžádal i uzavření rychlostní komunikace R46.

Odstřel sledovala řada lidí, kteří využívali vyvýšená místa v okolí, okna, balkony a střechy blízkých domů. Někteří netajili smíšené pocity. „Fabrika dávala práci tisícům lidí, byl to kus historie města,“ povzdechl si starší muž, který podle svých slov pracoval v bývalém Oděvním podniku léta. 

  • Pádu oděvního gigantu přihlíželo i mnoho bývalých zaměstnanců. V šedesátých letech zaměstnával přes 10 tisíc lidí - v městě nebyl nikdo, kdo by ve firmě nepracoval, nebo tam neměl příbuzné či známé.

Majitelem hlavního areálu zkrachovalého OP v Prostějově se začátkem roku stala společnost Astria Group, která se rozhodla výrobní budovy zbourat. Na části pozemků plánuje stavbu velké výstavní haly, část parcel zřejmě nabídne investorům. O koupi uvažuje i město Prostějov.

Výrobní haly zkrachovalého OP Prostějov šly k zemi
Zdroj: Luděk Peřina/ČTK

Konkurz byl na majetek zadluženého OP prohlášen v květnu 2010. Pohledávky vůči Oděvnímu podniku nárokuje 555 věřitelů, kteří požádali o více než dvě miliardy korun. Dostali ale asi jen 400 milionů korun. V dobách, kdy OP provozoval i své pobočné závody, pro něj pracovalo až 10 000 lidí.

Krach podniku má i trestněprávní dohru. Pět bývalých členů představenstva OP bylo nedávno obviněno z předlužení, za což jim v případě uznání viny hrozí až tři roky vězení. Kvůli krachu podniku byl navíc už loni obviněn bývalý manažer OP ze zpronevěry, hrozí mu až deset let.

Politicky pikantní demolice – Stalinův pomník na Letné:

Likvidace pomníku, který měl vydržet na věky, začala už po sedmi letech jeho existence – v roce 1962. Železobetonová konstrukce odolávala tři týdny. Dělníci nejprve sbíječkami odstranili Stalinovu hlavu, aby se po odstřelu nekutálela pražskými ulicemi. Teprve pak přišel na řadu dynamit.

„Střelmistr se musel se vyrovnat s mohutností samotné konstrukce – stavba byla složena ze tří částí - samotné sousoší, podstavec a zázemí, které muselo být zachováno,“ vysvětluje ústřední báňský inspektor Bohuslav Machek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Výbor doporučil sněmovně schválit rozpočet, opoziční úpravy nepodpořil

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil plénu schválení návrhu letošního státního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun. Usnesení podpořili poslanci koalice ANO, SPD a Motoristů, opoziční zákonodárci byli proti nebo se hlasování zdrželi. Výbor nepodpořil žádný ze čtyř podaných opozičních požadavků na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Vládní tábor do výboru žádnou úpravu nepředložil.
12:16Aktualizovánopřed 49 mminutami

Bývalí funkcionáři KSČ budou dál brát snížené důchody, potvrdil Ústavní soud

Bývalí vrcholní představitelé komunistického režimu v Československu budou i nadále pobírat snížené důchody. Ústavní soud (ÚS) neveřejně odmítl stížnost někdejšího brněnského stranického funkcionáře, která byla spojená i s návrhem na zrušení části zákona o důchodovém pojištění. Vyplývá to z usnesení v databázi soudu.
11:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zadlužení Čechů loni stouplo o dvanáct procent, nejvíce od roku 2021

Zadlužení obyvatel Česka loni vzrostlo meziročně o dvanáct procent na 4,05 bilionu korun. Je to nejvyšší růst od roku 2021. Objem nespláceného dluhu meziročně stoupl o 7,5 procenta na 35,2 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací poskytnutých společností CRIF - Czech Credit Bureau.
před 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali výročí ruské invaze na Ukrajinu

Hosté Událostí, komentářů diskutovali v den výročí začátku otevřené ruské invaze na Ukrajinu o postojích Česka vůči invazi. Diskutující také probrali téma ukrajinských uprchlíků v Česku nebo stav mírových jednání. Podle šéfa sněmovního zahraničního výboru Radka Vondráčka (ANO) musí v rámci mírových jednání dojít k bolestivému kompromisu. Podle předsedy ODS Martina Kupky je klíčové setrvat v podpoře Ukrajiny. Místopředseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Róbert Šlachta (Přísaha) se obává, že konflikt hned tak neskončí, ale na ústupky není čas. Šéf STAN Vít Rakušan věří v možnost spravedlivého míru. Diskuzí provázel Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

VideoAzbest může způsobit rakovinu. Práci s ním musí hygieně hlásit všichni stavebníci

Pražští hygienici v loňském roce provedli bezmála stovku kontrol na přítomnost azbestu. Karcinogenní látky objevili třeba i při rekonstrukci střechy letiště Václava Havla a obchodního domu Kotva, kde byl i v obvodových zdech. Hygienici ho ale našli také v brzdových destičkách výtahů a eskalátorů. Přítomnost azbestu potvrdila rovněž kontrola v budově bývalého Prioru v Modřanech. Pokud se s domem nijak nemanipuluje, není látka sama o sobě škodlivá. V Modřanech ale dělníci plánují demolici, a ještě před jejím zahájením tak budou muset azbest zlikvidovat. Při drolení, lámání nebo řezání se z něj totiž uvolňují tenká vlákna, která snadno pronikají do plic, kde se hromadí a škodí. Způsobit může i rakovinu. Od ledna musí práci s azbestem hlásit hygieně všichni stavebníci, jinak hrozí pokuta v řádech desítek tisíc korun.
před 7 hhodinami

Vojtěch žádá ve VZP forenzní audit, Kabátek pochybení odmítá

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) požaduje po novém vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), aby zadalo forenzní audit – tedy důkladnou kontrolu hospodaření s cílem odhalit možné zpronevěry, podvody či korupci. Řekl to České televizi. Správní rada v pondělí odvolala ředitele největší zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka. Podle Vojtěcha jsou důvody velmi vážné, Kabátek jakákoli pochybení odmítá.
před 16 hhodinami

Na zhruba desítce míst platila povodňová bdělost

První povodňový stupeň platil v úterý ráno zhruba desítce míst v Česku. Týkalo se to například Tiché Orlice na Rychnovsku, kde voda ze vzedmuté řeky zaplavila cyklostezku mezi Týništěm nad Orlicí a Albrechticemi nad Orlicí. Mírné vzestupy hladin meteorologové očekávají také na Moravské Dyji v Janově a na střední a dolní Nežárce. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Ukrajinci v Česku podnikají, pečou i učí

Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu požádalo v Česku o živnostenské oprávnění přes čtyřicet šest tisíc Ukrajinců. Vyplývá to ze statistik společnosti Dun & Bradstreet. Patří mezi ně Albína Romanjuková a Oleksandr Politiuk, kteří stejně jako tisíce jejich krajanů utekli před válkou a v Česku se pustili do podnikání. Ukrajinci se uplatňují i jako zdravotníci nebo učitelé. Solomija Makovská dokonce získala ocenění Učitel Vysočiny.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...