VIDEO: Tuna dynamitu poslala k zemi haly OP Prostějov

Prostějov – Areálem zkrachovalého Oděvního podniku (OP) v Prostějově dnes ráno otřásl výbuch tuny dynamitu, který poslal k zemi šest výrobních hal. Prostějov tak přišel o dominantu průmyslové části města, nad níž se šestipatrové budovy podniku tyčily několik desítek let. Z kdysi slavné textilní firmy zůstal stát jen stometrový komín a vstupní budova, kudy tisíce lidí denně mířily do zaměstnání.

Střelmistr Zdeněk Šobíšek z Prahy přiznal, že před akcí byl nervózní. „Moc se mi ulevilo. Dělat životní odstřel, který ještě skoro dobře dopadl, nějaké třísky jsou vždycky, je jedinečné. Myslím si, že bude hodně dlouho trvat, než někdo udělá něco podobného,“ doplnil střelmistr. Šestnáctičlenná skupina chystala odstřel pod jeho vedením tři měsíce.

Kdyby se domy postavily do řady, byly by podle Šobíška 530 metrů dlouhé. „Bylo to náročné, jenom to uchodit při nabíjení. Jsme utahaní jako blbci. Obnášelo to spoustu set vrtů do silně armovaných (vyztužených) sloupů, které někdy nešly ani vrtat a musely se vypalovat. Nabití a odstřel už byla radost, nejhorší byla příprava,“ doplnil Šobíšek, který v oboru pracuje 33 let.

Místní se přišli podívat, mají smíšené pocity

Střelmistři podle něj použili 2 404 neelektrických a 856 elektrických náloží, dohromady 1 193 kilogramů dynamitu. Budovy padly k zemi během chvilky. Kvůli odstřelu byly uzavřeny okolní ulice, na pořádek dohlíželi policisté a hasiči. „Lidé museli být dál. Bylo to potřeba, protože trosky lítaly opravdu na hranici bezpečnostního okruhu,“ řekl velitel dobrovolných hasičů z části města Vrahovice Miroslav Vantuch.

Výrobní haly zkrachovalého OP Prostějov šly k zemi
Zdroj: Luděk Peřina/ČTK

Hasiči se také proudy vody snažili zabránit, aby se velký mrak prachu šířil na obydlené oblasti. Na místě zasahovalo šest jednotek s více než 40 hasiči. Odstřel si vyžádal i uzavření rychlostní komunikace R46.

Odstřel sledovala řada lidí, kteří využívali vyvýšená místa v okolí, okna, balkony a střechy blízkých domů. Někteří netajili smíšené pocity. „Fabrika dávala práci tisícům lidí, byl to kus historie města,“ povzdechl si starší muž, který podle svých slov pracoval v bývalém Oděvním podniku léta. 

  • Pádu oděvního gigantu přihlíželo i mnoho bývalých zaměstnanců. V šedesátých letech zaměstnával přes 10 tisíc lidí - v městě nebyl nikdo, kdo by ve firmě nepracoval, nebo tam neměl příbuzné či známé.

Majitelem hlavního areálu zkrachovalého OP v Prostějově se začátkem roku stala společnost Astria Group, která se rozhodla výrobní budovy zbourat. Na části pozemků plánuje stavbu velké výstavní haly, část parcel zřejmě nabídne investorům. O koupi uvažuje i město Prostějov.

Výrobní haly zkrachovalého OP Prostějov šly k zemi
Zdroj: Luděk Peřina/ČTK

Konkurz byl na majetek zadluženého OP prohlášen v květnu 2010. Pohledávky vůči Oděvnímu podniku nárokuje 555 věřitelů, kteří požádali o více než dvě miliardy korun. Dostali ale asi jen 400 milionů korun. V dobách, kdy OP provozoval i své pobočné závody, pro něj pracovalo až 10 000 lidí.

Krach podniku má i trestněprávní dohru. Pět bývalých členů představenstva OP bylo nedávno obviněno z předlužení, za což jim v případě uznání viny hrozí až tři roky vězení. Kvůli krachu podniku byl navíc už loni obviněn bývalý manažer OP ze zpronevěry, hrozí mu až deset let.

Politicky pikantní demolice – Stalinův pomník na Letné:

Likvidace pomníku, který měl vydržet na věky, začala už po sedmi letech jeho existence – v roce 1962. Železobetonová konstrukce odolávala tři týdny. Dělníci nejprve sbíječkami odstranili Stalinovu hlavu, aby se po odstřelu nekutálela pražskými ulicemi. Teprve pak přišel na řadu dynamit.

„Střelmistr se musel se vyrovnat s mohutností samotné konstrukce – stavba byla složena ze tří částí - samotné sousoší, podstavec a zázemí, které muselo být zachováno,“ vysvětluje ústřední báňský inspektor Bohuslav Machek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lidé protestovali u sněmovny proti záměru zrušit mediální poplatky

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Opozice kritizuje jednání o poplatcích. Mluví o „porušení všech principů“

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Podle předsedy opozičního hnutí STAN Víta Rakušana bylo noční hlasování „začátkem konce vlády Andreje Babiše (ANO)“. Šéf ODS Martin Kupka prohlásil, že koalice „podupala při jednání všechna pravidla“ a návrhem ovlivňuje atmosféru pro nezávislou práci novinářů v tuzemsku. Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu.
05:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoMasivní porušování jednacího řádu, říká Hřib k jednání o poplatcích. Vondráček o tom prý dopředu nevěděl

Koalice ANO, SPD a Motoristů v pátek nečekaně zařadila do projednávání předlohu, která ruší poplatky za Českou televizi a Český rozhlas, snižuje také příjem obou médií. V sobotu nad ránem ji poslala hlasy svých poslanců do druhého čtení. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že o projednávání bodu dopředu nevěděl. Poslanci prý připravovaný zákon „znají dost dobře a baví se o něm velice dlouho“, byť nebyl ani jednou načten na pořad jednání. Člen hospodářského výboru Zdeněk Hřib (Piráti) podotknul, že způsob projednávání není ani legitimní, ani legální. Podle něj dochází „k masivnímu porušování jednacího řádu“ – jak ze strany předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD), tak i dalších členů koalice. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.
před 4 hhodinami

Noc na neděli bude o hodinu delší, končí letní čas

O víkendu skončí letní čas a začne platit standardní středoevropský čas (SEČ) označovaný jako zimní. V neděli ve 3:00 se hodiny posunou zpátky na 2:00, noc tak bude o hodinu delší. S posunem času by měli počítat mimo jiné lidé, kteří budou v tu dobu cestovat veřejnou dálkovou dopravou. Noční vlaky a autobusy totiž ve stanicích hodinu vyčkají. Dopravní experti upozorňují na rizika spojená se změnou, která mohou negativně ovlivnit chování řidičů. Zimní čas bude platit následujících pět měsíců, tedy do poslední březnové neděle.
před 4 hhodinami

Koalice poslala do druhého čtení návrh na zrušení poplatků pro ČT a ČRo

Vládní návrh na zrušení televizního a rozhlasového poplatku je ve sněmovně po nočním jednání před druhým čtením. Opozice v sobotu časně ráno neprosadila zamítnutí návrhu novely v prvním čtení. Neuspěla ani s návrhem na její vrácení kabinetu ANO, SPD a Motoristů k přepracování. Předloha, kterou koalice v pátek zařadila k přednostnímu projednání, nahrazuje poplatky financováním České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ze státního rozpočtu. Po úvodním kole zamířil návrh k posouzení do výboru pro média a kulturu. Změny kritizuje opozice, hovoří například o zestátnění médií.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 20 hhodinami

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.