Praha – Čím víc možností máme, tím těžší je vybrat si jen jednu. Čím častěji a déle se neumíme rozhodovat a odkládáme řešení na neurčito či poslední možný termín, tím více se z nás stávají prokrastinátoři. Proč je právě prokrastinace fenoménem současné doby? „Většina možností, jak trávit čas, je zcela nezávislá na hodině, dni či roční době. Tím ale stoupají nároky na naši osobní zodpovědnost za obsah našich dennodenních rozhodnutí a činů,“ popsala psycholožka Tatiana Malatincová ve Studiu 6.
Prokrastinace provází člověka neustále, ovšem v současnoti se tomuto jevu věnuje mnohem více pozornosti. Můžou za to dva faktory – lidé se více zajímají o vlastní seberozvoj a navíc mají mnohem více možností, jak s časem naložit. „Když žijete jako prostý rolník ze dne na den, nemáte velké možnosti stanovovat si plány a přesouvat priority. Děláte, na co nadešel čas,“ přiblížila psycholožka Malatincová.
Prokrastinace je do velké míry zlozvyk. „V každé chvíli jsme orientovaní na určité podněty a přepnout pozornost na jiné není úplně jednoduché. Musíme zapojit energii a to je nepříjemné – prostě se nám nechce,“ popsala Malatincová.
Prokrastinace versus lenost
Prokrastinace neznamená nečinnost. Jedná se o odkládání povinnosti, vztahuje se tedy k nějaké konkrétní činnosti, kterou člověk nedělá. Naopak lenost se ke konkrétní činnosti nevztahuje. Lenoch jednoduše nedělá nic. Během odkládání určité činnosti může prokrastinátor udělat plno užitečné práce. Příkladem je student, který místo psaní seminární práce uklidí celý byt. Prokrastinuje, ale není líný.
Prokrastinátoři se dělí do tří skupin
- Lidé, kteří úkoly odkládají, protože těsně před termínem pracují mnohem efektivněji.
- Lidé, kteří úkoly odkládají, protože mají problém s motivací. Nevidí smysl, proč by měli danou práci dělat.
- Lidé, kteří jsou silně motivovaní, ale z nějakého důvodu nemůžou pracovat dostatečně efektivně, aby byli spokojení. Tito lidé často pracují stejně dobře jako neprokrastinátoři, ale prostě jim to nestačí. Často mají problém s realistickým pohledem na věc.
„Spousta lidí si prokrastinaci racionalizuje a říká, že se jim dobře pracuje na poslední chvíli. Ale analýza ukazuje, že to není pravda. Lidé pod tlakem nebývají výkonnější a šance na to, že selžou, je několikanásobně větší,“ varoval Petr Ludwig, autor knihy Konec prokrastinace. „Lidé inteligentní a kreativní prokrastinaci podléhají více právě z toho důvodu, že si dokážou dělat promyšlené výmluvy sami před sebou,“ doplňuje autor knihy.
Jak s prokrastinací bojovat? Podívejte se na web specializované poradny.
„Chceme-li prokrastinátora změnit, musíme zjistit důvody jeho prokrastinace. Nejefektivnější je strukturovat jeho prostředí, stanovit mu režim, monitorovat progres v práci,“ uzavřela Malatincová, která se fenoménu věnuje na svém webu nejsmelini.cz
