Praha – Česká republika může pro západoevropské státy fungovat jako vzor pokojného soužití Židů a majoritní společnosti. V Interview ČT24 to prohlásil izraelský velvyslanec v Česku Gary Koren. Reagoval tak na rostoucí počet evropských Židů, kteří z Evropy (a zejména z Francie) odcházejí do Izraele.
Když na začátku ledna radikální islamisté zaútočili na pařížské košer bistro, označil francouzský prezident Francois Hollande tento akt za antisemitský čin. Ve Francii se navíc nejednalo o první případ z posledních let, kdy se cílem útoku stala židovská komunita. V roce 2012 alžírský antisemita Mohamed Merah v Toulouse zavraždil sedm lidí, včetně tří malých dětí z židovské školy. Belgickým Bruselem pak loni otřásl útok radikála na tamní židovské muzeum, při kterém zahynuli čtyři lidé.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu také v návaznosti na tyto události vyzval francouzské Židy, aby se nebáli do Izraele přesídlit. „Každý Žid, který se bude chtít vystěhovat do Izraele, tu bude přijat s otevřenou náručí,“ konstatoval. „Pokud se židovské komunity v Evropě cítí ohroženy, měly by vědět, že tady existuje pojistka,“ potvrzuje slova svého premiéra i izraelský velvyslanec v Česku Gary Koren. „Na čistě praktické úrovni – sociální, ekonomické, pracovní - jim Izrael samozřejmě pomůže. Chceme se tady v Evropě cítit bezpečně, ale pokud někdo zvažuje, že by se přestěhoval do Izraele, bude vítán.“
Útěky z Evropy
Netanjahuova slova přitom vzbudila kontroverze a nařčení z toho, že zbytečně jitří vášně; za setrvání Židů ve Francii se postavil například francouzský premiér Valls. Výzva izraelského premiéra ovšem nepředstavovala nic, co by zcela popíralo trendy. Počet evropských přesídlenců v Izraeli totiž roste minimálně od roku 2012 a v loňském roce se jen z Francie přestěhovalo do země Davidovy hvězdy sedm tisíc Židů – čili jednou tolik oproti předchozímu roku.
Úřad Evropské unie pro potírání rasismu navíc na základě průzkumu mezi židovskou minoritou zjistil, že Francie patří spolu s Belgií a Maďarskem mezi evropské země, kde je antisemitismus nejrozšířenější. Téměř polovina respondentů má obavy z urážek, zatímco 33 procent žije ve strachu z fyzického napadení. Čtvrtina dotázaných se vyhýbá židovským institucím či objektům nebo společenským událostem, protože si tam nepřipadají bezpečně. O ohrožení potom na pražském mezinárodním fóru hovořil i předseda Evropského židovského kongresu Moše Kantor: „Dnes jsme v situaci, kdy je židovská komunita v Evropě blízko novému exodu z Evropy. Židé se hodně bojí.“
Ambasador: Česko jako pozitivní příklad
Samotné Prahy se však zřejmě žádná hrozba netýká – a izraelský velvyslanec Gary Koren hovoří o České republice v souvislosti s židovskou komunitou pouze v superlativech. „Velmi nás těší prohlášení od evropských vůdců a závazky, že by se židovské komunity neměly cítit ohroženy. Židé jsou dnes integrální součástí evropské civilizace, evropské komunity a kultury. Česká republika je jeden z nejlepších případů v celé Evropě,“ prohlásil v Interview ČT24.
„Zprávy od různých organizací mluví o rostoucím trendu antisemitismu v různých částech Evropy, ale ne v České republice. Máme historickou tradici soužití s Čechy,“ dodal. „Česká republika je výborným pozitivním příkladem a chceme ji propagovat jak pozitivní příklad i v dalších zemích.“
V zásadě klidné soužití ostatně potvrzují i zprávy, které každoročně vydává Židovská obec v Praze. Podle té poslední zveřejněné (za rok 2013) bylo útoků, obtěžování či výhrůžek směřovaných na lidi židovského vyznání v minulém roce podobně jako v letech předchozích; prudce přibylo jen textů, které považuje židovská obec za antisemitské. Oproti roku 2012 jich byl téměř dvojnásobek, oproti roku 2011 dokonce šestinásobek.
Přesto podle místopředsedkyně obce Evy Lorencové zůstává antisemitismus v Česku pouze okrajovým jevem: „Antisemitismus v České republice lze naštěstí považovat v současné době za jev okrajový, bohužel však nelze totéž říci o projevech nenávisti k jiným menšinám, zejména k romské, které společnost zdaleka nepovažuje za srovnatelně odsouzeníhodné.“
