Praha - Velikonoční pondělí následuje po neděli Zmrtvýchvstání Páně. V českých zemích je tento den spojen s koledováním a pomlázkou, která se objevuje již ve středověkých pramenech. Chlapci chodí s pomlázkami vyšlehat děvčata, která jim za odměnu dají pestře malovaná vajíčka. V lidových představách je šlehání čerstvými vrbovými proutky a polévání vodou spjato s představou předání síly probouzející se přírody na člověka. Pondělí velikonoční je z hlediska lidových zvyků nejvýznamnějším dnem jarních svátků. Žádné zvláštní liturgické církevní obřady se k němu však již neváží.
Velikonoční pomlázka je doložena už ve vzpomínkách pražského kazatele Konráda Waldhausera žijícího ve čtrnáctém století. Koledování je ovšem na Velikonoční pondělí tradicí nejen v těch regionech, kde jsou lidové zvyky obecně živější, ale dokonce i v Praze a v jejím okolí. I když rozdíl je zcela jasně znát. Zatímco ve městě se často jezdí na pomlázku autobusem, třeba na Slovácku vyrážejí koledníci za děvčaty s hudbou a v krojích.
Dnešní vyplácení pomlázkou má zřejmě velmi starý původ, stejně jako zdobení vajíček. Možná i magický. Teprve později se z těchto zvyků stala zábava. Dříve bývalo mnohde obyčejem, že děvčata chodila s pomlázkou na oplátku v úterý. Čím dál častěji je však nyní mezi koledujícími dětmi vidět děvčata již v pondělí. Koledování už ovšem dávno není pouhým honěním a šleháním děvčat. Pro děti je zvonění u dveří a vrátek zábavou a zpestřením volného dne.
Tradice malování velikonočních vajíček vznikla – alespoň podle jedné legendy z Královéhradecka – poté, co Ježíš se sv. Petrem chodili po světě. Poprosili v jednom stavení o chleba, ale hospodyně žádný neměla. Upekla jim proto vajíčko. Když odešli, zjistila, že se skořápky proměnily ve zlato. Selka pak každého pocestného častovala vejci a časem je začala rozdávat na výroční den první návštěvy. Zázrak se však už neopakoval.
Symboly Velikonoc
Velikonoční beránek
Symbol beránka byl velmi rozšířený již v předkřesťanské tradici v celé středomořské civilizaci, ovládané po tisíciletí pastevci. V hebrejské tradici symbolizovaly ovce Izraelitu jako člena „Božího stáda“, i židovský Bůh je označován za pastýře, který bere své ovce do náručí. V křesťanské církvi se beránek stal symbolem Božího Beránka, Krista, a znázorňuje se s praporem vítězství.
Symbol kříže
Symbol kříže nevznikl s křesťanstvím, je mnohem starší, znali ho už staří Egypťané, Číňané či Kréťané. Dnes je kříž nejdůležitějším symbolem křesťanství, protože Kristus, Boží Syn byl odsouzen ke smrti ukřižováním. Trest ukřižování patřil k trestům výjimečně krutým a ponižujícím, na kříži končili ti, kteří si zasloužili pohrdání.
Velikonoční oheň
Tak jako jarní slunce znamená vítězství nad zimou, procitnutí po dlouhém studeném čase, stejně takový je příchod Ježíše o Velikonocích. Oheň se zapaluje a světí na začátku liturgie na Bílou sobotu při obřadech Velké noci (ze soboty na neděli).
Velikonoční svíce
Svíce je důležitým symbolem ve všech kulturách, světlo je chápáno jako znamení života. Velikonoční svíce symbolizuje zmrtvýchvstalého Krista, který zvítězil nad smrtí. Podle staré tradice se svíce zapaluje od posvěceného ohně.
Velikonoční vajíčko
Je mnoho výkladů, proč je vajíčko spojováno s Velikonocemi. Protože vejce obsahuje zárodek života, bylo již odpradávna symbolem plodnosti, úrodnosti, života a vzkříšení, v předkřesťanských dobách bylo někde dokonce dáváno do hrobu k mrtvému. Ve spojení s lidovou tradicí vznikl zvyk zdobení vajíček doprovázený řadou obřadů a pověr. Vejce symbolizovalo zárodečný chaos, ze kterého vznikl svět, ale také životní sílu, narození, nesmrtelnost, návrat jara a díky skořápce i pocit bezpečí. Vejce něco skrývá, je jako zamčený hrob, ve kterém je přesto ukryt život - tady je zřetelné symbolické spojení se zmrtvýchvstáním Ježíše a s křesťanskými Velikonocemi.
Podrobnosti hledejte na webu víra.cz.
