Vědci: Paprsek radaru v Brdech se může odrazit a ohrozit lidi

Praha/Trokavec - Skupina expertů tvrdí, že paprsek amerického radaru plánovaného v Brdech se může odrazit od letadla nebo od inverzních vrstev a ohrozit lidi. Uváděná bezletová zóna kolem radaru podle nich neposkytne dostatečnou ochranu a měla by být rozšířena na 50 kilometrů, což je ale až na letiště v Ruzyni. Podle nich hrozí, že vyslaný paprsek zasáhne letadlo i pasažéry uvnitř. Vládní studie přitom tvrdí, že je radar bezpečný.

Třicetistránkovou zprávu vypracovali fyzik Petr Pokorný z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, specialista na radiové vlny Milan Hlobil a vojenský analytik Stanislav Kaucký. Zpochybňují v ní také samotnou funkčnost radaru a smysl jeho umístění ve vojenském újezdě Brdy.

Nynější závěry expertů se často rozcházejí se zprávou o vlivu radaru, kterou si nechala vypracovat vláda. Podle Neorala, který shrnul rozdíly mezi vládní zprávou a nynější studií, vládní zpráva nebere v potaz odrazy hlavního paprsku radaru od inverzních vrstev. Dále nepočítá s impulzním provozem radaru a střední hodnotu výkonu vydává za maximální. Tvrdí, že měření radaru na Marshallových ostrovech, který má být údajně přesunut do Čech, se dělala přímo u radaru, nikoli ve vzdálené zóně, což je špatně.

Experti: Vládní studie vychází z nepřesných údajů 

Studie varuje:

„Každý průlet letounů v okolí radaru do 50 kilometrů je potenciálně vysoce nebezpečný.“

Vědci se ale obávají například toho, že takzvaný hlavní svazek, který je součástí zamýšleného protiraketového radaru, by mohl letouny v uvedené blízkosti ozařovat. „Do vzdálenosti (asi) 50 kilometrů od radaru může docházet k odrazu elektromagnetických vln směrem k zemskému povrchu nebo na druhé letadlo. Každý průlet letounů v okolí radaru do 50 kilometrů je potenciálně vysoce nebezpečný,“ prohlašují experti. Při zvýšení výkonu radaru může nebezpečná zóna dosahovat až 80 kilometrů, uvádějí.

Upozorňují současně, že i hranice 50 respektive 80 kilometrů je v podmínkách hustého leteckého provozu velmi problematická. Hrozí podle nich selhání lidského faktoru. Bojí se též vzniku takzvaného „atmosférického vlnovodného kanálu“, při němž by mohl být radar potenciálně nebezpečný. „K výskytu tohoto jevu na území České republiky dochází, v praxi by to znamenalo, že ve vzdálenostech desítek až stovek kilometrů mohou vzniknout místa, která budou ozařována nadlimitní výkonovou hustotou ohrožující zdraví osob,“ podotýká studie.

Ministr životního prostředí Martin Bursík nedávno připustil, že vládní studie je použitelná pouze orientačně, protože nejsou známy konkrétní technické údaje související s umístěním radaru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 17 mminutami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
13:57Aktualizovánopřed 27 mminutami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 33 mminutami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
11:30Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 7 hhodinami

Téměř dvě třetiny lidí si myslí, že je dnes lépe než před rokem 1989, ukázal průzkum

Téměř dvě třetiny občanů se domnívají, že se v současném demokratickém režimu máme lépe než před rokem 1989, vyplývá z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Za poslední dva roky se tento podíl zvýšil o čtyři procentní body. Podíl těch, kteří naopak soudí, že se jako společnost máme v současnosti hůře, se mírně snížil na zhruba jednu pětinu. Šest procent respondentů se nevyjádřilo. Průzkum se uskutečnil mezi 12. a 30. říjnem letošního roku. Celkem se ho zúčastnilo 1200 respondentů.
před 8 hhodinami

Sněmovna se pře o novely trestního zákoníku. Opozici vadí roztříštěnost

Ve sněmovně panují spory ohledně novel trestního zákoníku. Koalice předložila do dolní komory vládní i poslanecké návrhy. Chce tak třeba zpřísnit tresty za týrání zvířat. Celkem jich je pět. Opozici vadí, že se změnami nepřichází v ucelené podobě.
před 14 hhodinami

O čem plánujeme informovat v neděli 15. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.