Brno – Vysvětlováním styků s nacionalisty v Německu i na Slovensku a předsedou Dělnické strany (DS) Tomášem Vandasem začal třetí den jednání Nejvyššího správního soudu (NSS). Na spolupráci s Národnědemokratickou stranou Německa (NPD) Vandas nevidí nic špatného. Odmítl se také distancovat od výroku řečníka Slovenské pospolitosti na akci DS v Hradci Králové v roce 2008, který hlásal, že současný systém je „prošpikovaný sionisty“. Vandas dnes také přiznal, že před časem na veřejné akci roztrhal českou ústavu, prý tím protestoval proti odsouzení jednoho z členů DS. Policejní specialista na extremismus Jan Novák odpoledne předložil soudu jako svědek fotografie, na nichž někteří kandidáti DS v krajských volbách v roce 2008 zdraví nacistickým pozdravem.
Vandas přiznal, že veřejně roztrhal ústavu
Karel Bačkovský z bezpečnostního odboru ministerstva vnitra označil NPD před soudem za velmi radikální politickou sílu. „NPD je v Německu řádně registrovanou stranou. Copak je něco špatného na tom, když politické strany komunikují na mezinárodním poli? NPD má své zástupce v zemských parlamentech,“ oponoval Vandas.
Krajně pravicová NPD má zastoupení v saském zemském sněmu a v parlamentu spolkové země Meklenbursko - Přední Pomořansko. O zákaz strany v minulosti usilovala německá vláda a parlament, Ústavní soud to ale zamítl. Nyní se strana potýká s finančními potížemi. Podle vlády DS spolupracuje také s mnohem radikálnějšími německými uskupeními.
Tomáš Sokol o ochotě aktivistů Dělnické strany postavit se policii:
„Jestliže policie vyzve účastníky, aby se nějakým způsobem chovali, a oni se místo toho postaví na odpor, tak porušují veřejný pořádek, i kdyby původní důvod shromáždění byl legitimní a lidsky pochopitelný.“
Nejvyšší správní soud dnes postupně projednává veřejné akce DS. Největší se konala v Litvínově 17. listopadu 2008, vláda ji nyní označuje jako bitvu o Janov. Organizovala ji právě Dělnická strana. Zhruba tisícovka policistů poté přes dvě hodiny bojovala v ulicích kolem Janova s přibližně pěti stovkami extremistů, kteří se chtěli dostat na sídliště. Na místě byli zranění mezi policisty i demonstranty.
Vandas připustil, že DS svolala shromáždění, které pochodu a bitce předcházelo. Ke střetům se však nehlásí: „Nikdo nemůže činit DS zodpovědnou za jakoukoliv bitvu o Janov.“ Vláda jako důkaz předložila například výtisk stranických Dělnických listů. Vyšel v nich článek, podle kterého Vandas navštívil mladíka, jehož při bitce zranila výbušnina, a vyjádřil mu podporu. Záběry také zachycují šéfa ochranných sborů Dělnické strany Miroslava Štiku. Na litvínovském náměstí ještě vévodí Dělnické straně. Do Janova pak vyráží v průvodu pod značkou extremistů z řad Autonomních nacionalistů. „Já na tom nevidím nic špatného. Neustále se to démonizuje,“ reagoval Vandas.
Policejní expert předložil soudu fotografie
Expert na extremismus Jan Novák dokazoval spojitost kandidátů DS s neonacisty řadou snímků a údajů z vyšetřovacích spisů. Vandas ale původ fotografií zpochybnil, u některých tvrdil, že vznikly ještě před vstupem osob do DS: „Pan policista usuzuje na základě vlastních dojmů a nepracuje se skutečnými důkazy.“ Novák zmínil například Jiřího Šlégra, jenž v krajských volbách v Ústeckém kraji zaujal na kandidátce DS místo číslo 13. Policie má jeho snímky v uniformě nacistických úderek Sturmabteilung (SA), s páskou s hákovým křížem a při hajlování. „Znám ho od roku 2000 jako sympatizanta krajní pravice a příslušníka subkultury skinheads,“ uvedl Novák.
Soud se po úterku znovu vrátil i k osobě Jiřího Löschnera, jenž donedávna vedl mosteckou organizaci Dělnické strany. Podle Nováka byl Löschner stíhán například za krádež, podvod a řízení bez řidičského průkazu. „Dopouštěl se násilné i rasově podbarvené trestné činnosti jako příslušník subkultury skinheads a později se dopouštěl i hospodářské a majetkové kriminality,“ uvedl Novák. Vandas již v úterý uvedl, že Löschner sice zůstává členem DS, ale z vedení mostecké organizace odešel přibližně před třemi měsíci.
Vondrák odmítl vypovídat, nechce si tím uškodit
Policejní expert David Janda:
„DS nevznikla jako neonacistické uskupení, ale kolem roku 2007 se to změnilo kvůli příchodu osob z neonacistického uskupení Národní odpor.“
Šéf pražské organizace DS Patrik Vondrák, jehož přivedla z vazební věznice eskorta, dnes u soudu odmítl vypovídat. Odůvodnil to tím, že svou výpovědí nechce sám sobě uškodit. Ve vazbě setrvává od říjnových razií mezi příznivci krajní pravice a čelí obvinění z podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. Podle policie rozšiřoval materiály propagující neonacistický Národní odpor a ženskou organizaci Resistance Women Unity. O provázanosti DS a neonacistů vypovídal také další policista David Janda, který uvedl, že strana při svém vzniku nebyla neonacistickou, ale s příchodem neonacistů, jako je třeba právě Vondrák, se proměnila.
