Ministryně školství Kateřina Valachová předala jmenovací dekrety 47 novým profesorům a profesorkám. Prezident Miloš Zeman sice dokumenty podepsal už v říjnu, osobně je ale předat odmítá. Trvá také na tom, že tři kandidáty na profesory nejmenuje. Do budoucna je podle obou nutné jasně říct, kdo bude profesory jmenovat a za jakých podmínek. „Nepokládám za vhodné, aby pan prezident měl možnost třídit profesory na dvě skupiny,“ řekla Valachová.
Mezi novými profesory a profesorkami jsou lidé, které předsedové vědeckých a uměleckých rad veřejných vysokých škol navrhovali ministerstvu školství do konce července. Celkem jich prezident Miloš Zeman v podzimním termínu jmenoval 53, ale šest se slavnostního ceremoniálu v Karolinu nezúčastnilo. Všichni mohou nové tituly používat od 1. listopadu. Nejvíce jich mají Univerzita Karlova, Univerzita Palackého v Olomouci a České vysoké učení technické v Praze. Tradičně hojně jsou zastoupeny lékařské a přírodovědné obory. Dekret převzal také ředitel Národního divadla Jan Burian.
Kateřina Valachová sice nové profesory jmenovala, už napříště chce ale změnu. Koaliční rada má projednat čtyři varianty dalšího vývoje. Akademikům by tituly mohli předávat rektoři, ministr nebo by vše zůstalo při starém. Poslední variantu prosazují rektoři s tím, že odmítnutí kandidáti by se po 60 dnech stali profesory automaticky.
Podle Valachové by bylo nejlepší zachovat stávající režim, kdy profesory jmenuje hlava státu, samotné jmenovací dekrety jim ale předává ministr školství. „V tuto chvíli není na místě vůbec zasahovat do pravomocí pana prezidenta. Že by ze zákona takto vznikali speciální profesoři, není důstojné ani vůči profesorům samotným,“ řekla Valachová.
Kvůli tomu, že na jaře Zeman odmítl jmenovat trojici profesorských kandidátů - Jiřího Fajta, Ivana Ošťádala a Jana Eichlera - na něj tito profesoři podali žaloby. Prezident jim vyčítá údajné prohřešky z minulosti. Oni sami jsou ale přesvědčeni, že splnili veškeré zákonné podmínky.
To samé si myslí i Vysoká škola ekonomická a Univerzita Karlova, kde absolvovali jmenovací řízení. „Zákon neříká, že dotyčný má kádrovat či jinak posuzovat, jestli se někomu něco líbí nebo nelíbí. Ti tři kolegové jsou významní odborníci ve svých oborech,“ řekl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
Problémy kolem jmenování akademiků už neúspěšně řešil Valachové předchůdce Marcel Chládek (ČSSD). Prezident Zeman by se povinnosti rád zbavil - sám dříve preferoval variantu, že by místo něj profesory jmenovali právě ministři školství.
- Miloš Zeman odmítl v květnu 2013 jmenovat profesorem literárního historika Martina C. Putnu z Univerzity Karlovy. Zdůvodnil to názorovými rozpory, resp. nesouhlasem s Putnovým veřejným vystupováním. Po měsíci nakonec prezident jmenování podepsal, dekret novému profesorovi ale nepředal.
- Část rektorů se ohradila proti postupu Miloše Zemana a mimo jiné bojkotovala ceremoniál, na kterém obdrželi dekrety ostatní profesoři. Prezidentská kancelář reagovala tím, že dva rektory – brněnského Mikuláše Beka a budějovického Libora Grubhoffera – nepozvala na oslavu 28. října v letech 2013 ani 2014. Někteří představitelé mnoha dalších vysokých škol poté kolegy podpořili a slavnosti se také nezúčastnili.
- V květnu 2015 se opakovala situace z roku 2013, tentokrát odmítl prezident podepsat jmenování Jiřího Fajta a Ivana Ošťádala z Univerzity Karlovy a Jana Eichlera z VŠE. Jeho mluvčí zdůvodnil krok problematickou minulostí profesorských kandidátů. Oproti sporu o Martina C. Putnu se ale Miloš Zeman tentokrát přemluvit nenechal.
Pracuje na Katedře fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, působí také ve Fyzikálním ústavu Akademie věd.
Ředitel Národní galerie působí také na Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty UK. Vystudoval Zemědělskou univerzitu (1983) a dějiny umění na Univerzitě Karlově (1994). V 80. letech zprvu pracoval jako myč oken, od roku 1988 působil v Lapidáriu Národního muzea a později v Národní galerii. Byl kurátorem výstav Magister Theodoricus, dvorní malíř císaře Karla IV., Karel IV., císař z Boží milosti či Europa Jagellonica. Jeho profesorské jmenování se protahuje již dlouho, na podzim uvedl ministr školství Marcel Chládek, že jeho úřad zkoumá podnět, podle kterého Jiřímu Fajtovi odmítla udělit profesuru Humboldtova univerzita v Berlíně kvůli plagiátorství.
Přednáší o mezinárodních bezpečnostních vztazích na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE. Je absolventem Vojenské akademie v Bratislavě (1975). Za minulého režimu pracoval na ministerstvu obrany a také československém velvyslanectví ve Francii, po revoluci krátce působil v armádním generálním štábu. Od roku 1994 pracuje v Ústavu mezinárodních vztahů v Praze a přednáší na VŠE.
