Praha – Druhé kolo prezidentských voleb rozhodne mimo jiné také o tom, které záliby, koníčky i neřesti ovládnou na příštích pět let areál Pražského hradu. Z dosavadních výpovědí vyplývá, že Miloš Zeman ani Karel Schwarzenberg by rozhodně nenechali vyklizenou knihovnu své pracovny – oba jsou vášnivými čtenáři. Během studia textů by ani jeden z nich neopomněl dýmku. Při pohledu z okna by nový prezident, ať už bude jakýkoliv, zřejmě nebyl ochuzen o pohled na pěstěné hradní zahrady. Schwarzenberg i Zeman jsou totiž milovníky přírody.
Pokud odhlédneme od politických názorů, oba koneční kandidáti jsou možná méně rozdílní, než se v posledních dnech snaží prezentovat. V jejich zájmech a neřestech se totiž expremiér ani současný místopředseda vlády od sebe příliš neliší. Oba neskrývají zálibu v hudbě a oba také při poslechu sahají po starších interpretech – i když z poněkud odlišných žánrů. Zatímco Miloš Zeman dává přednost střednímu proudu ze Švédska 70. let (na ABBU dlouhodobě nedá dopustit), jeho konkurent zabrousí spíš k rockovým legendám – Rolling Stones nebo Franku Zappovi.
Společnou lásku mají také ke knihám. Oba hodně čtou a netají se tím. Zeman už při svém prvním odchodu z aktivní politiky zmínil, že dlouhé chvíle si na Vysočině bude často zkracovat právě listováním. Nepohrdne žánry od politických memoárů až po sci-fi. Stihl také sám napsat několik knih. Schwarzenberg přiznává, že vzhledem k množství práce má času čím dál méně, na četbu se ale snaží nezanevřít. Kromě literatury má rád také moderní architekturu. Je rovněž milovníkem umění, starého i současného. Spoluzakládal Knihovnu Václava Havla.
Mnohé by si oba kandidáti mohli říct také o přírodě, a to především z pohledu dvou regionů: jižních Čech a Vysočiny. Schwarzenberg po roce 1989 spravoval rozsáhlý restituovaný majetek, než většinu podnikání předal synovi. Zeman naproti tomu nedá dopustit na klid a krajinu v českomoravském pomezí.
Ke sportu mají oba dva spíš umírněný vztah. Zeman neskrývá občasnou jízdu na elektrokole a běžkách nebo ve svém oblíbeném nafukovacím člunu. Schwarzenberg se po rozsáhlém panství ještě donedávna projížděl na koni. Pro oba dva je společnou zálibou i jejich neřest, tedy tabák.
A čemu se věnovali předchůdci?
První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk rád jezdil na koni. Řada typických fotografií zabírá prvního československého prezidenta právě v koňském sedle. Vyjížďky podnikal nejraději v okolí lánského zámku, kde trávil část roku. Traduje se, že trvaly mnoho hodin a řešily se na nich i státnické problémy. Kvůli tomu musel často do sedla i Masarykův spolupracovník a jeho pozdější nástupce Edvard Beneš. Koníčkem pro něho byla ale především politika a mezinárodní vztahy. Rád se věnoval také přestavbám - tou nejdůležitější se pro něj stalo budování rodinné vily v Sezimově Ústí. Odpočinek tu se svou manželkou Hanou našel i při zahradničení.
Protektorátní prezident Emil Hácha o funkci hlavy státu nestál, těšil se na důchod a na to, že se bude věnovat svým zálibám. Byl totiž mimo jiné vynikajícím znalcem umění, vlastnil velkou kolekci obrazů, soch, plastik a výšivek. O zálibách komunistických prezidentů se toho mnoho neví. Antonín Zápotocký si podle dochovaných svědectví neodepřel umění. Chodil rád do divadel, ale pokoušel se i o psaní dobových kolektivistických románů. Celoživotní zálibou Antonína Novotného byly údajně karetní hry.
Během svého prezidentování nezanedbávali své záliby ani dva čeští prezidenti Václav Havel a Václav Klaus. Havel neskrýval zálibu hlavně v zahraničním rocku, z toho českého nedal dopustit na nonkonformní tvorbu. I proto každoročně nezapomínal navštěvovat trutnovský festival nedaleko své chaty na Hrádečku. Hudbu hostí na Hradě i současná hlava státu. Pravidelně se zde konají jazzové koncerty. Zatímco Havel byl vyznavačem divadla, Klaus je zase známý sportovec. V létě se věnuje hlavně tenisu, v zimě lyžování. V mládí se také intenzivně věnoval basketbalu.
