V Točné přistála předválečná Electra, renovované Baťovo letadlo

Praha – Letiště v Točné se dočkalo příletu Lockheedu Electra – přesněji řečeno předválečné Electry L-10. Unikátní dopravní letoun má za sebou let z Ameriky, kde prošel rekonstrukcí, a je nyní provozuschopný. Stroj s imatrikulací OK-CTB přitom není pouze vzácným zachovalým a navíc provozním exponátem z období bouřlivého rozvoje dopravního letectví, má navíc vztah k jednomu z nejslavnějších jmen v Československu: Electra patřila Janu Antonínu Baťovi, který v ní absolvoval podstatnou část své předválečné obchodní cesty kolem světa.

S malým odskokem přistálo po desáté dopoledne na travnaté runwayi v Točné letadlo Lockheed Electra uvedené do původního stavu s československými výsostnými znaky a logem firmy Baťa. Posádka Milan Vaclík, Nikola Lukačovič a Václav Bejček přinášela aktuální informace z devítidenní cesty na facebookovém profilu letiště Točná. Jak popsal Nikola Lukačovič, použila posádka severní trasu používanou od druhé světové války – přeletěli přes severovýchodní část Kanady ke Grónsku, ostrov Electra obletěla a z jeho východní části pokračovala na Island. Další úsek již přivedl létající klenot do Skotska. „Následně už to bylo velice jednoduché, protože jsme byli nad evropským kontinentem, kde jsou letiště na každém kousku,“ shrnul pilot. Electra během cesty uletěla 9700 kilometrů, ve vzduchu strávila 40 hodin.

L-10 – letadlo Baťovo i Earhartové

Dnes o zákazníky v civilním letectví bojuje takřka výhradně americký Boeing s panevropským Airbusem a sekundují jim společnosti z Brazílie či Kanady. Před druhou světovou válkou se ale ve Spojených státech rodilo tvrdé soupeření tří výrobců, které pokračovalo až do 70. let. Jednou z nich byl Lockheed a jeho trumfem měl být typ L-10. Při porovnání s přímými konkurenty Boeingem 247, Douglasem DC-2 a také německým Junkersem Ju-52 nebyly jeho parametry výjimečné, šlo však o pohodlné a výkonné letadlo používané i k mezikontinentálním cestám, které získalo slávu i díky několika letům kolem světa. „Vynikal aerodynamikou. Na jeho zdokonalení se podílel – jako na prvním Lockheedově stroji – Clarence Johnson,“ připomněl letecký publicista Martin Velek. Johnson byl podepsán i pod takovými skvosty nebes, jako byl Lockheed Constellation či průzkumný Blackbird.

Co Electra dokáže, ostatně prokázali jeho piloti i nyní, když dopravili stroj ze Spojených států, kde Electra L-10A prošla důkladnou rekonstrukcí, až do Prahy, resp. na Točnou na jižním okraji města. Své možnosti však dostal stroj OK-CTB se sériovým číslem 1091 příležitost ukázat již bezprostředně po svém vyrobení v roce 1937. Zakoupila ho tehdy společnost Baťa pro tehdejšího ředitele Jana Antonína Baťu. Ten byl na cestě kolem světa, kde šířil slávu československého obuvnictví, ale v Chicagu se jeho původní stroj – tím ovšem byl také Lockheed L-10 – poškodil při nouzovém přistání. Náhradou tak byla nová Electra, ve které poté Baťa doletěl až do Zlína.

Jan Antonín Baťa nebyl jediný člověk, který v Lockheedu L-10 podnikl let kolem světa. Právě v něm (ovšem ve verzi L-10E) se na svoji slavnou, ale tragickou cestu vydala Amelia Earhartová. Uvádí se, že původně měla dostat právě stroj, který nakonec zakoupil Baťa. Electra, ve které nakonec Earhartová letěla, se ale na rozdíl od Baťovy nedochovala – zmizela spolu se slavnou letkyní a jejím navigátorem kdesi v Tichém oceánu. Její zmizení zůstává navzdory objevům posledních let zahaleno tajemstvím, podařilo se ale objevit některé trosky, které mohou být právě ze stroje Earhartové. Vedle proslulé letkyně či slavného podnikatele používal Electru například také britský premiér Neville Chamberlain – cestoval jí například na mnichovskou konferenci v září 1938.

Pilot Nikola Lukačovič o letu Electry:

„Cesta byla náročná, velice zodpovědná při vědomí, že musíme do Česka – můžeme tedy říkat domů – převézt tento kulturně a technicky cenný skvost.“

Předválečná Electra společnosti British Airways
Zdroj: ČT24/ČTK/Mary Evans/Rights Managed

Do Česka vrátil letadlo majitel Seznamu

Baťovo letadlo naopak létalo i po dokončení slavné cesty majitele firmy. Dva roky sloužilo vedení firmy. Po okupaci opustil Jan Antonín Baťa Československo a zamířil do Velké Británie a poté do Ameriky. Po podobné trase (ovšem již dříve) putovala i jeho Electra – její posádka vstoupila do řad britské RAF, letadlo samotné Baťa nakonec prodal kanadskému letectvu. Po válce měnilo majitele, službu u všech přečkalo. V roce 2009 ho zakoupilo Letecké Muzeum Točná, které patří majiteli portálu Seznam.cz Ivo Lukačovičovi a zadalo jeho rekonstrukci. „Byla náročná, trvala pět let. Motory jsou po generální opravě, elektrická instalace je kompletně nová, protože podléhá i korozi,“ přiblížil Nikola Lukačovič.

Kapitán Milan Vacík v kokpitu Electry po přeletu do Točné
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Původně Baťova Electra je výjimečná tím, že je nyní jediná letuschopná. Není to ale jediný dochovaný stroj svého typu. Obdobná lze spatřit v některých světových technických muzeích – například londýnském Science Museum či aucklandském MOTAT.

Lockheed L-10 Electra

  • dvoumotorový dopravní letoun
  • délka: 11,8 m
  • rozpětí: 16,8 m
  • max. vzletová hmotnost: 4672 kg
  • motory a výkon: 2x Pratt & Whitney R-985, 450 k
  • max. (cestovní) rychlost: 325 km/h (306 km/h)
  • dolet: 885 km (478 nm)
  • dostup: 5910 metrů (19 400 stop)
  • posádka: 2
  • cestujících: 10
  • významní provozovatelé: KLM, LOT, Qantas, Continental, Delta a další

zdroj: Canada Aviation and Space Museum, Wikipedia

Electry L-10 byly stroje své doby, kdy šel vývoj civilního letectví mílovými kroky vpřed – i proto, že bylo možné dopravní letadla snadno využívat i k vojenským účelům. V roce 1937 se tak již zalétávaly Super Electry, stroje s dvojnásobnou kapacitou i výkonem, a parametry nadále rychle rostly i po válce. Na konci 50. let použil Lockheed název Electra ještě pro jeden svůj letoun, který však již představoval vrchol konstrukce turbovrtulových letadel a brzy musel ustoupit letounům proudovým. Samotný Lockheed (resp. Lockheed Martin) dnes již dopravní letadla nevyrábí. Posledním jeho typem byl L-1011 Tristar v 70. letech, poté se již výrobce soustředil na vojenskou produkci. V současnosti dodává americkému a britskému letectvu stíhačky F-35, spolu s Boeingem vyvinul také raptory F-22, v 90. letech převzal od General Dynamics výrobu celosvětově rozšířených F-16, od Lockheedu jsou také dosud vyráběné transportní herculesy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zlaté ze tří olympiád. Čeští studenti zazářili na prestižních soutěžích

Mladí studenti z tuzemska patří na světových vědeckých soutěžích dlouhodobě mezi špičku. Letos se jim podařilo „ulovit“ rovnou hattrick, když získali zlaté medaile na fyzikální, biologické i chemické olympiádě.
před 4 mminutami

Sněmovna by měla o Pavlově vetu hlasovat 25. srpna

Sněmovna má projednat prezidentem vetovanou novelu rozpočtových zákonů v úterý 25. srpna, sdělil ministr Boris Šťastný, který je současně předsedou poslaneckého klubu Motoristů. Prezident novelu vetoval ve středu. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Představitelé vládní koalice veto kritizují a jsou odhodláni ho přehlasovat. Potřebují na to nejméně 101 hlasů, koalice jich má 108.
10:47Aktualizovánopřed 8 mminutami

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Alkohol za kormidlo nepatří. Policisté připomínají, jak se bezpečně chovat u vody

Policisté během letních prázdnin vyrážejí k přehradám, koupalištím a přírodním vodním plochám, aby v rámci preventivní akce Bezpečně u vody lidem připomněli pravidla bezpečného chování. Na Novomlýnských nádržích se zaměřují nejen na rekreanty na břehu, ale také na vůdce motorových člunů, jachet nebo paddleboardů.
před 4 hhodinami

VideoSběrny mateřského mléka se musí transformovat na mléčné banky

Na práci s mateřským mlékem budou kvůli evropské legislativě stejné požadavky jako na zacházení s lidskou tkání nebo orgány. Většina zařízení s mateřským mlékem má asi rok na přeměnu v takzvané mléčné banky. Jedna taková bude přitom stát i několik desítek milionů korun. Většina náhradního mateřského mléka se totiž dnes v Česku k novorozencům dostává přes porodnice, které si ho samy nasbírají. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ústavům v transformaci pomůže.
před 5 hhodinami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 14 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.