Žen v rozhodovacích nebo řídicích pozicích je v Česku stále velmi málo. V rámci Mezinárodního dne žen na to upozornila Česká ženská lobby, která ve spolupráci s Fórem 50 % mapovala například obsazení Poslanecké sněmovny nebo vlády. V kabinetu sedí pouze dvě ženy a 15 mužů, minimum žen najdeme i v čele vysokých škol. V Česku jsou navíc mezi muži a ženami v evropském srovnání největší rozdíly v platech.
V řídicích pozicích a politice je žen stále poskrovnu
ČR skončila v uplynulém roce v žebříčku Světového ekonomického fóra, který hodnotí míru nerovnosti v postavení žen a mužů, na 96. místě v sousedství Indonésie či Ázerbájdžánu. K nelichotivému výsledku přispívá především nízká účast žen na rozhodování. Ve sněmovně zasedá pětina žen, v sedmnáctičlenném kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky spolurozhodují dvě ženy.
„Nejméně žen ve vrcholových manažerských pozicích najdeme ve vedení velkých firem – ve stovce těch největších působí jen necelých 7 % žen a například představenstvo Hospodářské komory tvoří 34 mužů a 2 ženy,“ píší v tiskové zprávě Česká ženská lobby a Fórum 50 %.
Předsedkyně České ženské lobby Jana Chržová: "Ačkoli formální rovnosti před zákonem dosáhly ženy již zhruba před sto lety, její převedení do praxe stále pokulhává. Znevýhodněné postavení žen ve společnosti můžeme sledovat v mnoha oblastech, rozdíly v odměňování počínaje, násilím na ženách konče. Letos jsme se rozhodli upozornit na oblast, ve které si ČR vede dlouhodobě špatně – na nevyvážené zastoupení žen v rozhodovacích a řídicích pozicích."
Politickou otázkou se pravidelně stává i zavedení kvót na podíl žen právě například v politice. Jejich zastánkyní je místopředsedkyně ČSSD Alena Gajdůšková. „Ukazuje se mezinárodním srovnáním a z historických zkušeností po celém světě, že jestliže společnost má zájem – a musí mít zájem především muži, kteří vládnou, kteří rozhodují – že to jinak nejde,“ míní Alena Gajdůšková, která tvrdí, že je ve vysoké politice „jediná žena široko daleko“. Výhradní zastání však nemá ani mezi ženami-političkami. Zavedení kvót odmítá bývlá poslankyně ODS Lenka Kohoutová. „Od 23 let jsem vždy pracovala ve vedoucích pozicích a nikdy jsem neměla pocit, že bych byla oproti mužům třeba finančně znevýhodněna,“ uvedla. Zavedení kvót by ji uráželo.
Nejvíce žen v EU pracuje v administrativě
Česká republika patří mezi země Evropské unie s největšími rozdíly v příjmech mužů a žen. Muži vydělávají dokonce o pětinu víc než ženy. Největší rozdíl mezi výplatou ale podle údajů Eurostatu mají v Estonsku. Mzdy obou pohlaví na stejné pozici tu dělí dokonce třicet procent. Nejvyrovnanější příjmy mají naopak ve Slovinsku, kde muži vydělávali jen o tři procenta více než ženy.
GALERIE
videogallery_513743
Rozdíly mezi ženami a muži na trhu práce se netýkají jen mzdových rozdílů, ale také typu zaměstnání. Ačkoli ženy představují 46 procent zaměstnaných osob v zemích EU, třetina z nich pracovala v roce 2013 na manažerské pozici. Nejméně manažerek mělo Lucembursko, ze 44 procent zaměstnaných osob seděly pouze na 16 procentech manažerských židlí. Naopak v Maďarsku tvořil podíl žen 46 procent zaměstnaných osob, na manažerských pozicích pracovalo 41 procent.
Rozdíly v platech mužů a žen v členských státech EU v roce 2013
Oproti manažerským pozicím tvořily v roce 2013 v členských státech osmadvacítky ženy velkou část pracovníků administrativní podpory. V administrativě pracovalo 80 procent žen, v České republice jen o procento méně. Tím jsme se zařadily k zemím s nejvyšším podílem žen v tomto pracovním oboru. Dvě třetiny žen také pracovaly ve sféře služeb a jako prodavačky.
Německo schválilo kvóty pro ženy
Německý Spolkový sněm schválil dnes systém kvót pro ženy v čele firem - od roku 2016 tak bude muset být v dozorčích radách 100 největších podniků zapsaných na burze nejméně 30 procent žen. Dalších 3,5 tisíce menších firem s akciemi na burze si ale musí stanovit vlastní závazné cíle pro zvýšení podílu žen ve vedoucích pozicích. Zákon se sice nedotkl firem ze státního sektoru, ty i přesto slíbily, že podíl žen ve vedení zvýší.
Zpravodaj Martin Jonáš: Kvóty v Německu prošly hladce (zdroj: ČT24)
Jako první zavedlo kvóty pro ženy Norsko, a to v roce 2003. Z evropských zemí má zavedené kvóty pro ženy i Španělsko, Francie a Nizozemsko. Evropská unie připravuje směrnici, podle níž by měli muži či ženy v dozorčích a správních radách velkých firem, jejichž akcie se obchodují na burze, obsadit nejméně 40 procent křesel. Stanovené hranice by měly státní podniky dosáhnout v roce 2018, soukromé o dva roky později. V EU by se opatření nejspíš dotklo asi 5 tisíc firem.
Experiment: Na nižší a střední pozice mají přednost spíše uchazečky
Experiment Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při institutu CERGE-EI ukázal, že ženy a muži se stejnou kvalifikací a stejnými životními podmínkami, kteří se v ČR ucházejí o nižší a střední pozice, mívají také stejné šance dostat se k pohovoru. V rámci experimentu dostalo 600 firem fiktivní životopisy. V některých případech zaměstnavatelé dokonce dávali přednost uchazečkám. Podle autora Vojtěcha Bartoše i podle šéfky organizace Gender Studies Heleny Skálové pracoval experiment s ideálním stavem. „V realitě životopisy nebývají identické. V ČR se nejvíce potýkáme s tím, že z ženských životopisů vyplývá významné přerušení kariéry v souvislosti s mateřstvím,“ řekla pro ČT Skálová.
Ředitelka Gender Studies Helena Skálová: ČR má dlouhou mateřskou dovolenou (zdroj: ČT24)
Další genderové statistiky v ČR najdete na stránkách Českého statistického úřadu.