Praha – Dnes a zítra se v Praze koná zasedání České biskupské konference. Na konferenci, které se účastní i papežský nuncius, by mohlo - neoficiálně - padnout jméno nástupce českého primasa Miloslava Vlka. Biskupové se chtějí zabývat církevním děním v uplynulém roce, činností komisí nebo pastorační přípravou na rok 2013. Součástí zasedání je také mše za oběti zemětřesení na Haiti, která proběhne v šest večer v katedrále svatého Víta. Předseda České biskupské konference (ČBK) a olomoucký arcibiskup Jan Graubner dnes v kapli svatého Václava ve svatovítské katedrále odsloužil mši za oběti ničivého zemětřesení na Haiti. Bohoslužby se zúčastnil také kardinál Miloslav Vlk a další členové ČBK. Věřící, kteří se modlili za oběti katastrofy, kapli zcela zaplnili.
Čeští a moravští biskupové se sešli v kapucínském klášteře na Loretánském náměstí. Oficiálně ale dnes na programu jednání o Vlkově nástupci není. „V myslích všech přítomných biskupů je tato otázka velice žhavá a velice aktuální, nevím, kdo ji otevře, veřejně na zasedání to určitě nebude,“ uvedl ve Studiu 6 bývalý mluvčí České biskupské konference Miloslav Fiala s tím, že to je záležitost Říma, respektive papeže Benedikta XVI. Zároveň nepředpokládá, že by sám papežský nuncius nastolil tuto otázku - úřední místo je papežská nunciatura ve Voršilské ulici, kam je vybraný kandidát pozván, a až tam mu je sděleno papežovo rozhodnutí.
Miloslava Vlka nahradí zřejmě jeden z trojice Jan Graubner, Dominik Duka a Jan Baxant. „Každý z těchto kandidátů má své klady, jsou to vyhraněné osobnosti, navíc velice zkušené, šance všech tří podle mého názoru jsou zhruba vyrovnány,“ uvedl Fiala, nicméně připustil, že Duka patří k nejvážnějším kandidátům. Graubner v rozhovoru pro Studio 6 nepotvrdil spekulace médií, že by byl už takzvaně „mimo hru“. „Já to považuji za informace médií, ne církevní. Pokud je to tak, že jsem z kola, tak mě to jedině těší, budu rád dál olomouckým arcibiskupem,“ uvedl Graubner. Ideální nástupce Vlka by podle Graubnera měl být dobrým pastýřem, duchovním otcem, ale měl by mít i manažerské schopnosti, aby mohl dobře řídit diecézi.
Duka: Hlavním úkolem církve je otevřenost vůči společnosti
Hlavním úkolem církve pro nadcházející období je podle královéhradeckého biskupa Dominika Duky její určitá otevřenost vůči české společnosti. K dalším patří přestavba církve vzhledem k 21. století a výuky náboženství a také zlepšování církevního školství. Duka to řekl po schůzce s šéfem Senátu Přemyslem Sobotkou, kterému spolu s Graubnerem předali Bílou knihu o dvou desetiletích působení katolické církve po roce 1989. S předsedou Senátu se shodli na potřebě návratu ke křesťanským hodnotám a budování euroatlantického světa na těchto základech. „Změnit myšlení lidí je úkol nejenom pro církev, ale i pro politiky, učitele,“ uvedl Sobotka.
Bílá kniha s černou kapitolou, 20 let svobody 1989-2009
Autoři – publicista Milan Badal a biskup Dominik Duka – 20. výročí od sametové revoluce pochopili jako příležitost k ohlédnutí zpět i k pohledu do budoucna. Autoři zmiňují aktivity v charitách a hospicech, pastorační činnost vojenských a nemocničních kaplanů i církevních škol. Kniha se věnuje i nedořešenému majetkovému vyrovnání, česko-vatikánské smlouvě i zákonu o církvích.
Stostránková Bílá kniha obsahuje pětistránkovou „černou kapitolu“. V ní se vzpomíná například na aféru s pražskou katolickou fakultou, která kvůli nestandardnímu vedení málem přišla o akreditaci. Další černou skvrnu představují podle knihy kněží, kteří za minulého režimu spolupracovali s StB. Velmi stručně se autoři zabývají skandály se sexuálním zneužíváním v církvi.
Podle knihy se za posledních 20 let zvýšil počet katolických kněží o zhruba 12 procent. Duchovenstvo se navíc omladilo, v roce 1990 byly dvě třetiny kněží v důchodovém věku, dnes je jich třetina.
Charita vyšle na Haiti dva humanitární pracovníky
„Rád bych už teď vyjádřil vděčnost těm, co otevřeli svá srdce a peněženky a už pomohli,“ řekl na úvod mše Graubner. Zdůraznil ale, že je třeba prosit o požehnání pro trpící oběti zemětřesení i pro záchranáře, kteří se jim snaží pomoci. Českobudějovický biskup Jiří Paďour během bohoslužby uvedl, že katastrofa odhalila i to, že situace západní civilizace ještě není nejhorší, protože stále dokáže ukázat soucit. „A bez soucitu, bez nesení údělu, není normální lidský život,“ řekl.
Česká Charita vyšle zítra do Haiti dva humanitární pracovníky, kteří budou spolupracovat s Američany. V první fázi budou pomáhat především se zajišťováním základních potřeb tamních lidí a zmapují situaci tak, aby bylo možné připravit humanitární projekty do budoucna. Na ně Charita využije peníze od dárců humanitární sbírky, do níž už lidé přispěli téměř sedmi miliony korun.
Podle sčítání obyvatelstva v roce 2001 v Česku katolíci tvoří 27 procent obyvatelstva, v rámci věřících pak představují nejsilnější komunitu - 83 procent. Z 10 milionů obyvatel chodí pravidelně na nedělní bohoslužby asi půl milionu věřících.
- Zleva královéhradecký biskup Dominik Duka, litoměřický biskup Jan Baxant a arcibiskup Jan Graubner. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1314/131351.jpg
- Kostel Povýšení svatého Kříže v Rožmitále pod Třemšínem autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1332/133126.jpg
- Kněží autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1139/113841.jpg
- Humanitární pomoc na Haiti autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1369/136816.jpg
