Praha – V Praze začala mezinárodní konference 90 let českého a slovenského komunismu, na kterou se sjelo 40 historiků. Zabývat se budou okolnostmi vzniku extrémní levice, jejím nástupem k moci i pozůstatky komunismu po roce 1990. Konferenci pořádá Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd spolu s Ústavem pro studium totalitních režimů a Českým rozhlasem. První den jednání začal v budově rozhlasu, v dalších dnech pak bude konference pokračovat ve vládním Lichtenštejnském paláci na Kampě.
Historik Jiří Pernes, který bude na konferenci hovořit o stalinismu v KSČ, je přesvědčen, že se komunismus nepřežil a je trvalou hrozbou. Dokud budou na světě velké sociální rozdíly, tak vždycky ti chudí, ať už jsou chudí z jakýchkoli důvodů, tak vinu za to budou dávat těm bohatým a budou usilovat o to, aby změnili poměry ve svůj prospěch.
Komunistická ideologie je podle něj nakažlivá a do té míry jednoduchá, že je snadno srozumitelná i těm nejjednodušším lidem, kterým se nedostalo v důsledku jejich sociálního postavení vzdělání. „Dokáže je zapálit, strnout, proto si myslím, že nebezpečí recidivy tu bude vždycky,“ dodal.
„Před pár měsíci bych ještě řekl, že se komunismus přežil, ale nyní, když člověk vidí, co se děje v Římě, Athénách, v Nice, Oaklandu a v New Yorku, tak to sice nejsou komunisté a komunistické strany, ale určitý návrat určitých hesel to je,“ uvedl s odkazem na současné protesty proti sociální nerovnosti ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Oldřich Tůma. „Není to tak jednoduché, uvidíme, co na to experti,“ uzavřel.
Autoři referátů, vesměs historikové, budou na konferenci, která končí v sobotu, rozebírat vznik a počátky Komunistické strany Československa, její vývoj do roku1945 ajejí bolševizaci po pátém sjezdu v roce 1929, cestu k moci, čtyřicetiletou vládu i rozbroje mezi československými komunisty. Zabývat se budou také fenoménem komunismu ve 20. století v mezinárodním kontextu a komunismem po roce 1989.
Velká část diskuse se bude věnuje i tomu, jakými zbraněmi komunismus získával popularitu a jak odhodil masku po nástupu k moci. Své příspěvky přednesou známé osobnosti jako Igor Lukeš nebo Jacques Rupnik, i generace nejmladších badatelů. „Je důležité, že i mladí lidé, kteří nemají specifickou zkušenost, přinášejí své specifické otázky i nové úhly pohledu,“ dodal ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Daniel Herman.
