Rýsuje se další střet zájmů místopředsedy vlády Andreje Babiše (ANO). Po potravinářství, biopalivech či médiích je to lesnictví. O co jde? Vláda chystá program revitalizace Krušných hor. Za miliardy korun by se na toto pohoří, v minulém století zničené kyselými dešti, měly postupně vrátit smrky a další stromy, které tam původně rostly. Právě Babišova firma Wotan Forest je klíčovým hráčem v oboru pěstování nových stromků. Případ pro Reportéry ČT zpracoval Jan Moláček.
Když se vláda letos v říjnu sešla na výjezdním zasedání v Ústí nad Labem, téměř veškerou pozornost na sebe strhlo prolomení těžebních limitů v mostecké hnědouhelné pánvi. V hluku demonstrací a protichůdných názorů ale téměř zapadlo, že rozhodla i o revitalizaci Krušných hor, tedy o dalším projektu, který také souvisí s dědictvím po bezohledné průmyslové činnosti v severních Čechách v době totality.
Projekt obnovy krušnohorských lesů zatím nemá konkrétní obrysy. Během příštích měsíců ho mají za úkol připravit ministerstva zemědělství a životního prostředí. „Naším úkolem je předložit uvedený program do konce listopadu nebo v průběhu listopadu roku 2016,“ uvedl ředitel odboru hospodářské úpravy a ochrany lesů ministerstva zemědělství Petr Bureš.
Místo zničených stromů – smrk pichlavý z Ameriky
Problém krušnohorských lesů má kořeny v dobách hlubokého komunismu. Jak připomněl vedoucí katedry pěstování lesů z České zemědělské univerzity Vilém Podrázský, v oblasti takzvaného černého trojúhelníku v Sasku, Česku a Polsku se v minulosti koncentrovaly doly, elektrárny a teplárny a lesy tam trpěly nejvyšším zatížením v Evropě – a nevydržely.
„Při inverzních situacích o desetinásobek i o stonásobek narostly koncentrace oxidu siřičitého a dalších polutantů nad úroveň, kterou stromy nemohly ustát. Byly skutečně spálené,“ uvedl Podrázský.
Lesáci v Krušných horách proto poškozené smrky ztepilé vytěžili a na jejich místo vysázeli jiné stromy, především jiný druh smrku – smrk pichlavý. Ten v Evropě doma není, pochází ze Severní Ameriky, ale má obrovskou výhodu. Odolává jedovatým průmyslovým zplodinám mnohem lépe než náš evropský smrk.
Vilém Podrázský z České zemědělské univerzity dodává, že v Krušných horách byly vyzkoušeny desítky druhů dřevin z podobných podmínek v Severní Americe, v Asii nebo v severní Evropě, a smrk pichlavý jako jeden z mála přežil.
Projekt za miliardy: Návrat původních druhů
Od počátku se ale počítalo s tím, že až se příroda opět vzpamatuje, na místo amerických smrků vysadí lesníci zpátky zase ty evropské. A přesně to je cílem připravovaného vládního projektu. Má dokončit obnovu, která se už několik let v Krušných horách děje.
Projekt se sice teprve připravuje, ale už teď je jisté, že bude stát miliardy. Ministerstva v tuto chvíli vycházejí ze sedm let staré analýzy státního podniku Lesy České republiky. Ta náklady rozložené až do roku 2030 vyčísluje na 3,5 až 5,5 miliard korun.
Největší provozovatel lesních školek patří do koncernu Agrofert
V nejlepší startovní pozici v závodě o tyto peníze je největší provozovatel lesních školek v České republice, firma Wotan Forest, která patří do koncernu Agrofert ministra financí Andreje Babiše (ANO).
Jak připomněl redaktor týdeníku Dotyk Martin Mařík, společnost Wotan se stala klíčovým hráčem v pěstební činnosti poté, co získala lesní školky a další zařízení od zkrachovalé společnosti Less & Forest podnikatele Jana Mičánka.
Z hlediska připravovaného projektu v Krušných horách je přitom důležité, že velké lesní školky získala Babišova firma od zkrachovalého konkurenta právě v tomto regionu – a od té doby je tam dominantním hráčem na trhu.
„Na procenta si to netroufám říct, nakolik je společnost Wotan v krušnohorském regionu významná. Ale nepochybně je to jedna, ne-li jediná, z naprosto klíčových firem pro pěstební činnost přesně v tomto regionu,“ doplňuje Martin Mařík z týdeníku Dotyk.
V Krušných horách se má revitalizovat až 40 tisíc hektarů
Podle Zdeňka Růžka, který je ředitelem Krajského ředitelství Lesů ČR v Teplicích, se bude projekt revitalizace v Krušných horách týkat asi 30 až 40 tisíc hektarů. Lesům České republiky z této výměry patří asi polovina, tedy zhruba 19 tisíc hektarů. „A půlka z toho už prošla revitalizací. Čili nám k dokončení zbývá cirka devět tisíc hektarů,“ dodal Růžek.
Na osázení jednoho hektaru je přitom podle lesního správce z Litvínova Pavla Rusa potřeba u smrku ztepilého asi 3,5 až 4 tisíce sazenic.
Poslední výroční zpráva Babišovy společnosti Wotan Forest z roku 2014 uvádí celorepublikovou produkci sedmnáct milionů sazenic ročně. To ovšem ještě před započtením velkých školek právě v Krušných horách, které získala teprve v průběhu loňského roku.
Firma sama ani její mateřský koncern Agrofert Reportérům ČT údaje o své nynější produkci neposkytly. „My jsme doposud o tom programu vůbec nevěděli, nijak se na něj nepřipravujeme, nijak s ním nepočítáme,“ uvedl mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.
Od nového roku Babišovy lesnické firmy oblast Krušných hor ovládnou
Lesnické firmy Andreje Babiše jsou ale už teď v Krušných horách prakticky bez konkurence, pokud jde o veřejné zakázky Lesů České republiky na těžbu, prodej dřeva a pěstební práce. Na většině územních jednotek v Krušných horách, které spadají pod teplické krajské ředitelství, poskytovala dosud tyto služby státním lesům Babišova společnost Uniles.
Po vítězství v posledním tendru ovládne tyto územní jednotky od 1. ledna úplně všechny. Jde přitom o stejné území, kterého se bude týkat i připravovaný miliardový projekt revitalizace.
Zdeněk Růžek z Krajského ředitelství Lesů ČR v Teplicích říká, že i kdyby někomu chtěl sestavit zakázku tak, aby mu vyhovovala, neuměl by to. „Díky složitosti, jak se zakázka konstruuje, jak se vytváří, to i kdybyste chtěli, ani nejde.“
Sám sobě lobbistou i politikem
Před Andrejem Babišem vyvstává další situace, kdy bude muset volit mezi zájmy majitele firmy a strážce státní pokladny. Ministerstvo financí bude mít logicky slovo v otázce, kolik peněz bude na revitalizaci uvolněno a o kolik se tak budou moci ministrovy firmy ucházet.
Martin Mařík z týdeníku Dotyk k tomu uvádí, že i kdyby peníze na projekt formálně nešly jen přes ministerstvo financí, Andrej Babiš jako ministr financí nepochybně musí být u toho, až se peníze budou investovat. „A zároveň je pochopitelně jako v mnoha dalších případech v těžkém střetu zájmů, protože jeho firmy ze skupiny Agrofert budou zpětně tyto peníze od státu za ty zakázky inkasovat.“
Právník Petr Leyer z Transparency International dodává, že tento střet zájmů je u Andreje Babiše jasný od počátku jeho politické kariéry a měli s ním počítat i jeho voliči.
„Pokud s tím nepočítali, přehlédli jednu důležitou vlastnost jeho politiky nebo jeho strany, kde se pan Babiš stává sám sobě lobbistou a sám sobě politikem, který rozhoduje o věcech v obecnějším smyslu, o nastavení programů, dotací, o politice České republiky, která v mnoha případech hraje ve prospěch jeho holdingu Agrofert.“
Ministerstva financí a životního prostředí se nevyjádřila
Andrej Babiš se k tomuto svému rýsujícímu se a dosud nikde nezveřejněnému střetu zájmů vyjádřit odmítl. Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka odkázal na tiskové oddělení ministerstva financí. A tamní mluvčí Michal Žurovec konstatoval, že se ministr k tématu vyjadřovat nebude.
Rozhovor odmítlo i ministerstvo životního prostředí, tedy jeden ze dvou resortů, které mají přípravu projektu na starosti. Ministerstvo vede Babišův stranický podřízený Richard Brabec (ANO).
