V léčbě mrtvice jde o čas, ohrožení jsou i lidé s arytmií

Cévní mozková příhoda je třetí nejčastější příčinou smrti. V Česku každý rok postihne bezmála 40 tisíc lidí. Nejdůležitější je na příznaky reagovat rychle. Na to upozorňuje například i britská Národní zdravotní služba (NHS) kampaní „Act F.A.S.T.“ (Jednej rychle). Až pětkrát vyšší riziko mrtvice mají lidé s arytmií.

Mezi hlavní příznaky u ischemické cévní mozkové příhody, která je nejčastější (80 procent případů), patří poklesnutí koutku úst, nemožnost hýbat s rukou nebo problém s řečí, říká František Charvát, primář Radiodiagnostického pracoviště, Komplexního cerebro-vaskulárního centra Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Příčinou je ucpání cévy.

Méně častá forma mrtvice (20 procent případů) je takzvaná krvácivá. Pacient ztrácí vědomí, zvrací, motá se. Příčinou prasknutí cévy bývá vysoký tlak, křehké tepny nebo následek mozkové výdutě, doplnil Charvát.

  • 29. říjen je Světovým dnem mozkové mrtvice
  • Cévní mozková příhoda je akutní stav, kdy je v důsledku poruchy mozkového oběhu poškozen mozek. Klinické projevy nemoci jsou velmi rozmanité a vznikají náhle. Mezi nejčastější patří oslabení horní a dolní končetiny na jedné polovině těla, potíže s mluvením, závratě nebo porucha zraku.

Lidé s arytmií jsou ohroženi pětkrát více

Mezi hlavní rizikové faktory patří zvýšený krevní tlak, kouření, cukrovka, nadměrné pití alkoholu, obezita, nedostatek fyzické aktivity nebo zvýšený cholesterol. Až pětinásobně vyšší riziko mrtvice mají lidé s arytmií. 

ČTĚTE: Arytmie bez kardiostimulátoru - Vědci komponují hudbu budoucnosti

„Pětinu arytmií má na svědomí fibrilace síní, což je vlastně míhání síní, při němž v srdci vzniká krevní sraženina. Proces je bohužel zcela bezpříznakový, pacient nic necítí,“ řekl předseda České společnosti pro aterosklerózu Michal Vrablík. Lidé s podezřením na arytmii by měli podstoupit vyšetření. Pokud u nich lékař zjistí fibrilaci síní, musí celoživotně užívat léky na ředění krve.

V léčbě pomáhá i speciální zařízení

Příznaky by lidé neměli podceňovat. Čas hraje totiž hlavní roli. Ucpání cév jsou lékaři schopni do čtyř hodin řešit podáním látky, která rozpouští krevní sraženiny (intravenózní trombolýzou).

Do šesti hodin od příznaků v případě, že ředění krve nepomáhá, mají lékaři k dispozici speciální zařízení, které krevní sraženinu z cévy odstraní. Jedná se o takzvaný stent retriever. Lékaři jej používají od roku 2009 a jeho efektivita je podle Charváta téměř stoprocentní.

Primář ÚVN František Charvát: Efektivita stent retrieveru je téměř stoprocentní (zdroj: ČT24)