V církvích se odehrává zápas, fakulta nesmí být místem jednoho názoru, varuje Petráček

Nahrávám video

Děkan Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy Vojtěch Novotný dlouho čelil tlaku, aby mě odvolal, řekl v Událostech, komentářích historik Tomáš Petráček. Jeho konec na fakultě vyvolal výraznou odezvu. Petráček si jej vysvětluje několika faktory, o oficiálním důvodu, tedy úsporách, má pochybnosti. Upozorňuje na zápas, který se odehrává uvnitř církevních společenství, a varuje, aby se z univerzitní půdy nestával prostor jediného názoru. Zástupci fakulty pozvání do pořadu odmítli.

Petráčkovo odvolání přišlo krátce před zahájením akademického roku. Děkan fakulty Novotný vysvětluje krok úsporami. „Vzhledem k tomu, jaká byla výše mého úvazku, jsou (úspory) tak zanedbatelné, že v rozpočtu fakulty to opravdu nebude hrát velkou roli,“ reaguje historik.

Petráček nechce, aby se jeho výpověď redukovala na to, že vedení fakulty mělo problém s jeho názory. Zároveň ale řekl, že v minulých letech ho Novotný opakovaně upozorňoval, že čelí tlaku některých biskupů, aby historika propustil. „Mohu to doložit a je to koneckonců naznačeno v zápisu akademického senátu, který pan děkan pečlivě zredigoval, z března roku 2020,“ podotkl Petráček s tím, že má i dopisy, v nichž děkan uvádí, o které konkrétní biskupy jde.

„Čekal jsem to poslední tři roky, zvláště po veřejných útocích (tehdejšího) arcibiskupa (Dominika) Duky na mou osobu od března roku 2020. Ale nemyslím si, že by to byl osobní spor,“ nechal se slyšet Petráček.

Výbušný mix

Petráčkovým koncem na fakultě je znepokojena rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková, vědeckou radu fakulty kvůli případu opustili Lenka Zapletalová a Petr Kubín a studenti na podporu vyučujícího sepsali petici. Naopak pražský arcibiskup Jan Graubner podpořil děkana Novotného.

Petráček si velký ohlas vysvětluje třemi faktory – jednak jeho konec neodpovídá praxi v akademickém prostředí, jednak se ukázala výrazně problematická situace ve vedení fakulty a styl vedení a v neposlední řadě většina českých církví prochází velkým vnitřním štěpením a bouřlivou diskuzí o kulturních a hodnotových otázkách.

„Z nějakého záhadného důvodu jedna z těch nejvíce štěpných je otázka manželství pro všechny. Myslím, že se všechny tři věci spojily dohromady, a proto je to tak výbušné,“ konstatuje Petráček, který byl například v nedávné době jedním z iniciátorů výzvy k odstranění ultrakonzervativní Aliance pro rodinu ze státních struktur.

Na fakultách nemá znít jediný názor, věří Petráček

Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy má dle Petráčka řadu problémů – v posledních letech odešla celá řada kvalitních vyučujících a vedením byl vytvářen tlak na odchod dalších. To podle historika vedlo k zúžení názorového spektra, které by na fakultě mělo být zastoupeno, aby se mohly střetávat ideje a studenti se setkávali s různými názory. „Dělat z toho monokulturu jednoho teologického směru je nešťastné, od toho fakulty nejsou,“ zdůrazňuje Petráček.

Různé názorové proudy jsou v církvi nutné, aby se mohla dále vyvíjet a „ve světle evangelia a tradice“ nacházela odpovědi na zcela nové otázky, podotýká historik. „Kde jinde by měl být prostor pro to tyto otázky formulovat,“ dodává s tím, že sám vyučuje církevní dějiny, nikoliv například morální teologii. „Názory, které mám, se týkají spíše veřejné debaty, nikoliv toho, co přednáším na fakultě,“ vysvětluje.

„Je spíš otázka, proč to vyvolává takové emoce, proč jsou zrovna tyhle věci pro mnoho katolíků, a zdá se, že i pro některé biskupy, důležitější než skoro všechno ostatní,“ uvažuje Petráček. Uvnitř církví podle něj dochází k zápasu mezi těmi, kteří se snaží hledat odpovědi, a těmi, kdo vnímají víru jako štít identity a církev jako součást kulturních válek. „Papež František neustále zdůrazňuje nutnost obnovy a přemýšlení a hledání nových cest,“ připomíná historik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 2 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 5 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 5 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 5 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 6 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 7 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.