Brno - V Brně končí mezinárodní konference o holocaustu a válečných zločinech. Odborníci se shodují, že o lidských právech, jejich pošlapávání v historii a o válečných zločinech se pořád musí mluvit, že je třeba dál se vzdělávat. Roste totiž rasová a náboženská nesnášenlivost nejen v Česku, ale i po celém světě.
„Násilí na menšinách není nezbytně spojeno s tím, že se nepřipomíná dostatečně holocaust. Otázkou je, zda lze vůbec zabránit válečným konfliktům, protože násilí je zřejmě vlastní lidské povaze,“ uvedla ve Studiu ČT24 spoluorganizátorka konference Kateřina Novotná z Masarykovy univerzity v Brně. Důležité podle ní je, aby nepanovalo ve společnosti klima, které umožňuje stíhat národnostní či etnické menšiny.
Konference se snažila připomenout tragédii holocaustu a předat účastníkům komplexní obsah o možnostech stíhání za válečné zločiny či zločiny genocidy. Část konference se věnovala například právnímu základu trestních stíhání, norimberským zákonům Třetí říše. Ve druhé části se diskuse věnovala válečným konfliktům z 90. let, zejména v Bosně či ve Rwandě.
V současnosti probíhá před Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii ostře sledovaný proces s bývalým bosenským vůdcem Radovanem Karadžičem. Žaloba Karadžiče viní hlavně z podílu na masakru ve Srebrenici, kde bosenští Srbové zabili přes 7 000 muslimských mužů a chlapců, a na bombardování Sarajeva, které si během 44 měsíců vyžádalo na 10 tisíc obětí.
