V komunistické straně panuje chuť kritičtěji se vymezovat ke stávajícím poměrům a rivalům na politické scéně, prohlásil nový komunistický předseda Josef Skála v Interview ČT24. Na víkendovém sjezdu KSČM se právě Skála utkal s Vojtěchem Filipem o předsednické křeslo, které ale nezískal. Nicméně o náklonosti k většímu radikalismu ve straně svědčí fakt, že Filipova kritika zvolili delegáti místopředsedou.
Uvízli jsme v 90. letech, vytýká straně nový místopředseda KSČM
27 minut
Josef Skála v Interview ČT24: Radikálnost spočívá v obsahu
Situace se nelepší ani ve světě, ani u nás. Kapitalismus už lepší nebude, už bude mít jen stále větší problémy, byť to ne každý chce slyšet. Vezměte si, kolik krizí ho potkalo za posledních několik let. Garnitury, které mu vládnou, nesahají lidem, jako byl Roosevelt, ani po tkaničky, nerad to říkám. Je to jedna velká bezradnost, u nás se to hodně spojuje s Bruselem, ale netýká se to zdaleka jen jeho. I ze sousedních zemí přichází varování. Oné kritiky a hněvu se stále více chápou síly populistické demagogie hraničící s pravicovým extremismem. Tato vlna se v Evropě zvedá a zastaví ji jedině iniciativa, která půjde více k jádru věci, osloví většinu a já se obávám, že nikdo jiný nemůže být duší takové iniciativy než radikální levice.
„Trošku jsme uvízli v tématech a rétorice z 90. let a kritické nálady nás začaly předbíhat. My musíme předběhnout je,“ uvedl ke svému pohledu na poslání strany Skála. Podle něj někteří jeho straničtí kolegové z vedení jsou ve funkcích už dlouho a nedokáží plně vnímat nové nároky doby.
Někdy se o novém místopředsedovi KSČM mluví jako o představiteli radikálního stranického křídla. „Ne proto, že bychom chtěli v noci propašovat Auroru pod Karlův most a nad ránem vypálit na Strakovku nebo na Hrad. Ani v tom, že bychom měli používat nějakých boucharónských formulací. Radikálnost by měla spočívat v obsahu. Že si nenecháme krást témata od těch, kdo si je nezaslouží, že půjdeme ke kořeni problémů a že dokážeme kořeny věcí osvítit tak, aby tomu rozuměla velká většina naší veřejnosti,“ shrnuje Skála, v čem vidí podstatu radikálnosti.
Z rozkrádání veřejných peněz vytěžil miliardář, a ne komunisté
Podle jeho slov není například normální, aby se bytostně plebejské téma, jako je rozkrádání veřejných financí, stalo „kořistí miliardářů a jejich fanklubů“. Tím myslí politický úspěch Andreje Babiše a jeho hnutí ANO. Šéfovi Agrofertu podle svých slov Skála neubírá nárok o tématu hovořit, především ho ale mrzí, že z něj dokázal vytěžit mnohem víc než komunisté.
- se narodil 27. května 1952, v roce 1975 ukončil studium žurnalistiky na Univerzitě Karlově (UK).
- byl členem Socialistického svazu mládeže a KSČ a na UK přednášel filozofii. V 80. letech byl čtyři roky předsedou Mezinárodního svazu studentstva (MSS).
- Po roce 1989 začal podnikat. Je označován za člena konzervativního komunistického křídla, výrazně se vymezuje proti současnému vedení v čele s Vojtěchem Filipem.
Na otázku, proč právě KSČM by měla z tématu politicky těžit, Skála tvrdí: „My jsme nebyli u toho, když se zhaslo a kradlo. Nemáme ruce od těchto témat zašpiněné, varovali jsme před tím, co se stane, máme tedy největší morální právo se tématu chopit. A zadruhé máme na to, abychom ho dovedli až k podstatě věci.“
Malý tlak na vládu
Aby byl konkrétnější, uvedl za příklad třeba to, že snaha o transparentnost končí u zveřejnění tří, čtyř zájemců o veřejnou zakázku. „Každý, kdo nespadl do politiky z višně, ví, že zpravidla se někde v luxusním restaurantu dohodnou, kdo to vyhraje tentokrát, a nabídne trochu nižší cenu než ostatní. A příště si prohodí pořadí,“ popisuje. Veřejná správa podle něj selhává v tomto případě tím, že výběrovým řízením nestanovuje žádný limit.
Skála se také otřel o opatrnost komunistů ve sněmovně vůči současné vládě. Prý vychází z obavy, že by v případě pádu Sobotkova kabinetu mohla nastoupit vláda mnohem pravicovější. „To je samozřejmě pravda, ale neznamená to, že nemáme vyvíjet efektivní tlak zleva. Zdá se mi, že to děláme málo,“ soudí.