V komunistické straně panuje chuť kritičtěji se vymezovat ke stávajícím poměrům a rivalům na politické scéně, prohlásil nový komunistický předseda Josef Skála v Interview ČT24. Na víkendovém sjezdu KSČM se právě Skála utkal s Vojtěchem Filipem o předsednické křeslo, které ale nezískal. Nicméně o náklonosti k většímu radikalismu ve straně svědčí fakt, že Filipova kritika zvolili delegáti místopředsedou.
„Trošku jsme uvízli v tématech a rétorice z 90. let a kritické nálady nás začaly předbíhat. My musíme předběhnout je,“ uvedl ke svému pohledu na poslání strany Skála. Podle něj někteří jeho straničtí kolegové z vedení jsou ve funkcích už dlouho a nedokáží plně vnímat nové nároky doby.
Někdy se o novém místopředsedovi KSČM mluví jako o představiteli radikálního stranického křídla. „Ne proto, že bychom chtěli v noci propašovat Auroru pod Karlův most a nad ránem vypálit na Strakovku nebo na Hrad. Ani v tom, že bychom měli používat nějakých boucharónských formulací. Radikálnost by měla spočívat v obsahu. Že si nenecháme krást témata od těch, kdo si je nezaslouží, že půjdeme ke kořeni problémů a že dokážeme kořeny věcí osvítit tak, aby tomu rozuměla velká většina naší veřejnosti,“ shrnuje Skála, v čem vidí podstatu radikálnosti.
Z rozkrádání veřejných peněz vytěžil miliardář, a ne komunisté
Podle jeho slov není například normální, aby se bytostně plebejské téma, jako je rozkrádání veřejných financí, stalo „kořistí miliardářů a jejich fanklubů“. Tím myslí politický úspěch Andreje Babiše a jeho hnutí ANO. Šéfovi Agrofertu podle svých slov Skála neubírá nárok o tématu hovořit, především ho ale mrzí, že z něj dokázal vytěžit mnohem víc než komunisté.
- se narodil 27. května 1952, v roce 1975 ukončil studium žurnalistiky na Univerzitě Karlově (UK).
- byl členem Socialistického svazu mládeže a KSČ a na UK přednášel filozofii. V 80. letech byl čtyři roky předsedou Mezinárodního svazu studentstva (MSS).
- Po roce 1989 začal podnikat. Je označován za člena konzervativního komunistického křídla, výrazně se vymezuje proti současnému vedení v čele s Vojtěchem Filipem.
Na otázku, proč právě KSČM by měla z tématu politicky těžit, Skála tvrdí: „My jsme nebyli u toho, když se zhaslo a kradlo. Nemáme ruce od těchto témat zašpiněné, varovali jsme před tím, co se stane, máme tedy největší morální právo se tématu chopit. A zadruhé máme na to, abychom ho dovedli až k podstatě věci.“
Malý tlak na vládu
Aby byl konkrétnější, uvedl za příklad třeba to, že snaha o transparentnost končí u zveřejnění tří, čtyř zájemců o veřejnou zakázku. „Každý, kdo nespadl do politiky z višně, ví, že zpravidla se někde v luxusním restaurantu dohodnou, kdo to vyhraje tentokrát, a nabídne trochu nižší cenu než ostatní. A příště si prohodí pořadí,“ popisuje. Veřejná správa podle něj selhává v tomto případě tím, že výběrovým řízením nestanovuje žádný limit.
Skála se také otřel o opatrnost komunistů ve sněmovně vůči současné vládě. Prý vychází z obavy, že by v případě pádu Sobotkova kabinetu mohla nastoupit vláda mnohem pravicovější. „To je samozřejmě pravda, ale neznamená to, že nemáme vyvíjet efektivní tlak zleva. Zdá se mi, že to děláme málo,“ soudí.
