Praha – Kvůli množícím se teroristickým útokům na veřejná prostranství plná lidí se mění i průprava elitních policejních útvarů. Výcvik svých členů proto před rokem rozšířil i Útvar rychlého nasazení (URNA), impulzem k tomu byly útoky v Afghánistánu, Iráku nebo Bombaji, kde před dvěma lety zahynulo přes 170 lidí. Probíhají také jednání, aby měla URNA k dispozici vojenský vrtulník pro přepravu svých členů.
Šéf útvaru Libor Lochman vysvětluje, že jinak vypadá zákrok na nějaký objekt (např. budovu nebo metro) a jinak postupují policisté, když hrozí nebezpečí venku na ulici plné lidí. Při venkovním zásahu mají elitní příslušníci místo černých kombinéz civilní oblečení a snaží se co nejvíce ochránit náhodné kolemjdoucí. Tomu je přizpůsebena i taktika při obsazování rizikové oblasti, detaily si ale Lochman pochopitelně nechává pro sebe.
O počtu případných obětí ale stejně rozhoduje to, jak se zachovají policisté, kteří na místo dorazí jako první. To potvrzují i zkušenosti z Německa nebo Finska, kde policie zasahovala proti šíleným střelcům na školách. Jenže na místo jako první většinou dorazí obyčejní pochůzkáři a ti žádný specializovaný výcvik nemají. „Když se řadový policista dostane k takovému zákroku, tak musí okamžitě vyhodnotit situaci a adekvátně reagovat s tím rizikem, že samozřejmě může nasadit i vlastní život,“ uvedl mluvčí policejního prezídia Jaroslav Ibehej.
V takovém případě by se měl policista snažit útočníka střelbou izolovat od lidí a získat čas, než přijede specializovaná jednotka. Jak ale ukazuje čerstvá zkušenost z norského ostrova Utöya, tak to může trvat i několik hodin. Česká policie přitom také nemá přepravní vrtulníky a jejich zapůjčení si musí domluvit předem. To by se ale teď mohlo změnit, probíhají totiž jednání, že by se vrtulník měl půjčovat v podstatě na zavolání. Vojenský vrtulník by tak podle představ elitních policistů měl na základnu Útvaru rychlého nasazení dorazit do třiceti minut.
