Ústavní soud (ÚS) vyhověl dědicům právníka Zdeňka Altnera a zrušil odklad vykonatelnosti verdiktu, podle kterého jim má ČSSD vyplatit asi 338 milionů korun. O odkladu rozhodl v roce 2016 Nejvyšší soud (NS), který stále řeší dovolání ČSSD. Odklad, který byl podle ústavních soudců nedostatečně odůvodněný, a tedy nepřezkoumatelný, může NS sociálním demokratům přiznat znovu. Strana o něj požádá, uvedl její předseda Jan Hamáček. Zemřelý právník Altner pracoval pro ČSSD ve sporu o Lidový dům.
Ústavní soud zrušil odklad rozsudku v kauze Altner. ČSSD o něj znovu požádá
Po doručení úterního nálezu bude verdikt o nároku Altnerových vůči ČSSD znovu pravomocný a vykonatelný. Opět se tak rozběhne exekuce zahájená už v roce 2016. Dosud byla přerušena, řekl novinářům advokát Altnerových Václav Veselý.
Podle ústavního soudce Jana Filipa má nyní Nejvyšší soud dvě možnosti. Buď může opět rozhodnout o odkladu vykonatelnosti, ovšem zohlednit při tom výtky Ústavního soudu a lépe vše zdůvodnit, anebo vynést definitivní verdikt o nároku vůči ČSSD. Filip připomněl, že dovolání bylo podáno už před třemi lety. „Nejvyšší soud už má nepochybně představu, jak by mělo být o samotném dovolání rozhodnuto,“ řekl Filip.
Advokát Veselý nález Ústavního soudu označil za důležitou zprávu a očekává rychlou reakci Nejvyššího soudu, ať už bude jakákoliv. „Je to otázka týdnů, možná měsíců,“ míní Veselý. Mluvčí NS Petr Tomíček se nechce zatím vyjadřovat. Soud se musí s nálezem nejprve důkladně seznámit, uvedl.
ÚS: Nejvyšší soud porušil právo Altnera i dědiců
Usnesení o odkladu vykonatelnosti bylo z 6. června 2016. Nejvyšší soud tehdy konstatoval, že neprodleným výkonem rozhodnutí by mohla vzniknout ČSSD závažná újma, kterou ale nespecifikoval.
Podle ústavních soudců skutečně NS porušil Altnerova práva, respektive jeho dědiců. Konkrétně šlo o právo na řádný proces a právo na zákonného soudce. Ústavní soud zkritizoval také rozvrh práce Nejvyššího soudu pro rok 2016, který dával širokou pravomoc řídicímu předsedovi senátu. Přidělení kauzy konkrétním soudcům uvnitř senátu tak nebylo dostatečně transparentní.
„Pravidla přidělování soudní agendy musí být stanovena přímo v rozvrhu práce, musí být transparentní, obecná a obsahovat záruky proti možnému zneužití,“ uvedl Filip.
V listopadu 2016 právník Altner zemřel a Nejvyšší i Ústavní soud musely čekat na vyjasnění okruhu dědiců. Nyní tak jako stěžovatelé v řízení figurují právníkovi potomci Patrik a Veronika Altnerovi.
Hamáček: Strana má dostatek peněz
ČSSD pak znovu navrhne odložit vykonatelnost rozhodnutí, řekl v úterý předseda strany Jan Hamáček. Zdůraznil, že sociální demokracie má potřebné peníze zajištěné a v případě nutnosti je připravena dluh uhradit. Vedlo by to k úsporným opatřením, ale ČSSD je i vzhledem ke svému nemovitému majetku připravena situaci zvládnout, dodal. Podle něj není ohroženo hospodaření strany v tomto roce, ani výhled na příští tři léta.
Podle Hamáčka po aktuálním rozhodnutí nehrozí straně exekuce. „Platí rozhodnutí exekučního soudu, že exekuce je zastavena do rozhodnutí o dovolání, takže z našeho pohledu exekuce nehrozí,“ uvedl předseda Hamáček. „Žádné zásadní komplikace, které by nás nutily k nějakému většímu prodeji majetku, nepředpokládáme,“ dodal.
S tím nesouhlasí Altnerovi: „Exekutor byl vedením exekuce pověřen již v roce 2016, a exekuce tedy byla v tomto roce zahájena a následně byla z důvodu nezákonného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR odložena, nikoli zastavena jak uvedl nesprávně pan Hamáček.“
Hamáček připomenul, že rozhodnutí bylo zrušeno pro formální nedostatky, samo opodstatnění zpochybněno nebylo, proto se ČSSD obrátí na soud znovu. Jak dlouho bude nové rozhodnutí trvat, nechtěl odhadovat.
Pokud by nakonec sociální demokracie měla zaplatit, učiní tak díky již domluvenému úvěru. ČSSD si ho vyjednala v roce 2016, zatím ho nečerpala. Předseda ČSSD nepředpokládá, že by se dluh mohl ještě zvýšit.
„Chci upozornit, že ČSSD v minulosti uhradila pohledávky pana Altnera vůči třetím stranám v řádu zhruba 20 milionů korun. To znamená, že to není o tom, že bychom nebyli ochotni nebo schopni platit,“ uvedl. ČSSD podle něj rozporuje „astronomickou“ smluvní pokutu. Chce vědět, zda je v souladu s českým právním řádem.
Předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka později uvedl, že to není tak, že by sociální demokracie svému právnímu zástupci nic nezaplatila. „Altner dostal za svoje právní služby 70 milionů korun, což jsou velké peníze. A my jsme připraveni samozřejmě, pokud soud rozhodne, zaplatit tu částku, ale z našeho pohledu trvá to, že k tomu už není žádný důvod,“ sdělil. Soud by podle něj měl konstatovat, že průtahy nevznikly vinou sociální demokracie. Finální částku považuje za nemravnou. „Věříme, že soud rozhodne spravedlivě a že ve finále bude částka snížena,“ uvedl.
Smluvní pokuta činí 318 milionů
Pražský městský soud přiznal Altnerovi peníze 31. března 2016 za to, že ČSSD od roku 1997 zastupoval ve sporu o vlastnictví pražského Lidového domu. Podle rozsudku mu ČSSD měla zaplatit 18,5 milionu, hlavní část celkové nárokované sumy pak tvořila smluvní pokuta, která za 5734 dní od podání žaloby do vynesení rozsudku činila 318 milionů korun.
V období mezi rozsudkem odvolacího Městského soudu v Praze a odkladem vykonatelnosti, o kterém rozhodl Nejvyšší soud, byl verdikt pravomocný a vykonatelný. ČSSD přesto odmítala Altnerovi peníze poslat. Odůvodňovala to obavou, že v případě úspěchu u Nejvyššího soudu už by peníze od bývalého advokáta nikdy nedostala zpět. Uspokojovala proto jen Altnerovy věřitele, kteří se jí hlásili.