Brno – Před Ústavním soudem (ÚS) dnes proběhlo první kolo jednání o souladu Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem. Dopoledno bylo ukončeno dokazování, kde senátoři předložili další doplnění návrhu. Po odpoledních závěrečných projevech jednotlivých účastníků řízení proto předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský odročil za účelem porady soudců další jednání na úterý 3. listopadu, kdy by mohl být vynesen i konečný verdikt. Prezident Václav Klaus, známý odpůrce smlouvy, do Brna nepřijel. Stížnost proti Lisabonské smlouvě podala na konci září skupina sedmnácti senátorů. On-line reportáž z jednání Ústavního soudu zde.
Hned v úvodu jednání uplatnila skupina senátorů ústy svého právníka Jaroslava Kuby námitku podjatosti proti předsedovi ÚS Pavlu Rychetskému kvůli schůzce s německým diplomatem Johannesem Haindlem, který se Rychetského ptal na osud Lisabonu. Soudci po přestávce rozhodli, že Rychetský není vyloučen z dalšího jednávání. Kuba předal soudu i další doplnění senátorského návrhu. Rychetský k tomu poznamenal, že soudní jednání je na pokraji obstrukce, navrhovatel měl podle něj dostatek času dokumenty předložit. Senátor Jiří Oberfalzer, který skupinu zastupuje, ale kritiku odmítl: „Na rozdíl od Ústavního soudu jsou naše kapacity omezené, a proto jsme pracovali na té stížnosti déle, než jsme si mysleli… Chceme, aby se to prozkoumalo důkladně.“
Skupina senátorů se podle Oberfalzera obrátila na ÚS poté, co nevyhověl jejich předchozímu návrhu. Senátoři byli podle něj tehdy přesvědčeni, že soud bude smlouvu posuzovat jako celek, protože to ale neudělal, cítili se zkráceni na svých právech. ÚS se navíc podle Oberfalzera řídil jakýmsi eurokonformním výkladem: „Proto se nemohu ubránit dojmu, že nešlo o poměřování Lisabonské smlouvy českým ústavním pořádkem, ale právě naopak.“ Tím, že se ÚS omezil jen na přezkum zpochybňovaných ustanovení, tak podle ministra pro evropské záležitosti Štefana Füleho nevyloučil možnost dalších přezkumů: „Zejména u mnohostranných mezinárodních smluv je proto potřeba zvážit, jak judikaturou nebo právní úpravou limitovat prostor pro opakovaná podání dalších návrhů na přezkum.“
Vlček: Senátoři se svou stížností jen snaží oddálit ratifikaci
Miloslav Vlček:
„Věřím, že se soud vypořádá se všemi aspekty smlouvy a její slučitelností s naším právním řádem a ústavním pořádkem takovým způsobem, že už nebude prostor pro další podání stížnosti.“
Podle předsedy Poslanecké sněmovny Miloslava Vlčka se senátoři svou stížností jen snaží nalézt důvody pro oddálení ratifikace. Věří proto, že se soud vypořádá se všemi aspekty smlouvy, aby už nebyl prostor pro další podání stížnosti. Stejný názor zastává i vláda, podle Füleho je kabinet přesvědčen, že senátorský návrh pomůže odstranit poslední pochybnosti o souladu Lisabonu s ústavním pořádkem. Předseda Senátu Přemysl Sobotka zdůrazil, že Senát 6. května 2009 Lisabonskou smlouvu ratifikoval, nyní je tak zcela na Ústavním soudu, aby rozhodl o senátorském návrhu.
Zástupce prezidenta advokát Aleš Pejchal před soudem přečetl vyjádření prezidenta. Lisabonská smlouva podle něj představuje zásadní posun v evropském integračním procesu směrem k větší centralizaci rozhodování, k dalšímu oslabování pozice členských států a v konečném důsledku i jednotlivých občanů. Podle prezidenta tak nyní řešíme otázku, zda máme dobrovolně předat rozhodování o věcech státu evropským institucím, které jsou mimo demokratickou kontrolu našich občanů. Füle poté ve svém projevu reagoval mimo jiné na prezidentovu výtku proti principu rozhodování kvalifikovanou většinou a ne pomocí koncensu. Upozornil, že v EU je tento princip aplikován už v několika oblastech, aniž by byl jako takový zpochybňován.
Senátoři tvrdí, že smlouva omezí svrchovanost Česka
Soud by měl podle Oberfalzera jasně říct, zda by EU byla po přijetí smlouvy stále ještě mezinárodní organizací, nebo jakýmsi superstátem. Senátoři zároveň tvrdí, že smlouva omezí svrchovanost Česka a přenese důležité pravomoci na EU. Pokud Ústavní soud rozhodne, že některá pasáž smlouvy je v rozporu s ústavním pořádkem, nemůže proces ratifikace v Česku pokračovat. Muselo by dojít buď ke změně mezinárodní smlouvy, nebo revizi českého práva.
Nejde jen o Lisabon, ale i o další evropské smlouvy
Senátoři zpochybnili soulad Lisabonské smlouvy, Maastrichtské smlouvy a Římské smlouvy s prvním článkem české ústavy, podle kterého je Česko „svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana“. Smlouvy se podle nich protiví i druhému článku Listiny základních práv a svobod, podle kterého je český stát založen na demokratických hodnotách. Senátorům vadí to, jakým způsobem Lisabon změní obě smlouvy. Z obou podle Oberfalzera zůstane v podstatě jen název. Zda ale mohou žádat přezkoumání těchto smluv není jisté. Podle zákona o Ústavním soudu totiž smí senátoři mezinárodní smlouvu napadnout jen před ukončením její ratifikace. Obě smlouvy jsou ale už v platnosti.
Oberfalzer upozornil také na to, že Lisabonská smlouva vytváří základ pro budování společné unijní obrany: „Otázky obrany patří k těm, které nesmějí být přeneseny, máme-li zůstat svrchovaným státem.“ Senátoři také žádají, aby Ústavní soud konstatoval, že takzvané záruky pro Irsko jsou mezinárodní smlouvou, a proto vyžadují schválení ústavní většinou v obou komorách Parlamentu. Původní šedesátistránkový návrh doplnili ještě o dvanáct stran textu, v němž rozebírají především několik bodů Římské smlouvy.
Klaus požaduje trvalou výjimku z Listiny základních práv a svobod EU
Lisabonskou smlouvou se už Ústavní soud jednou zabýval. Tehdy uvedl, že není v rozporu s českým ústavním pořádkem. Zkoumal ale jen její nejkontroverznější pasáže. Česko je poslední zemí, která smlouvu neratifikovala. Schválily už ji sice obě komory Parlamentu, k dokončení ratifikace ale chybí podpis prezidenta Václava Klause. Ten ale uvedl, že žádá trvalou výjimku z Listiny základních práv a svobod EU, která se v případě přijetí Lisabonu stane závaznou. Obává se totiž, že listina by mohla prolomit takzvané Benešovy dekrety. O výjimce budou členské země EU jednat zřejmě ve čtvrtek a v pátek na summitu v Bruselu.
Před Ústavním soudem proběhla i demonstrace odpůrců smlouvy, kteří lidem rozdávali letáky. Mezi protestujícimi se objevila i bývalá europoslankyně Jana Bobošíková.
