Brno - Ústavní soud se dnes od dopoledních hodin zabýval návrhem poslanců ČSSD na zrušení vládní reformy veřejných financí. Projednával první část rozděleného návrhu, která zahrnuje změny v daňové oblasti. V konečném rozsudku její zrušení odmítl, což se promítne i v rozhodování o zbývajících dvou částech vládní reformy. Jiří Paroubek prohlásil, že o její zrušení budou sociální demokraté nadále usilovat.
Rozhodnutí Ústavního soudu
Soudci nerozhodovali jednotně, čtyři z nich, včetně Pavla Rychetského, se vyslovili pro zrušení zákona.
V pozměňovacích návrzích, které zákon postupně doplňovaly, viděli opoziční poslanci především důvod nepřehlednosti a nesrozumitelnosti reformy nejen pro laiky, ale i pro odborníky. Soud, který v minulosti tzv. přílepky několikrát kritizoval, tak tentokrát neučinil. „Většina ústavního soudu dospěla k závěru, že i když zákon o stabilizaci vnitřních rozpočtů se vnitřní konzistencí zrovna nevyznačuje, tak přesto všechny jeho části, včetně pozdějších pozměňovacích návrhů, se týkají téže materie,“ zdůvodnil takové rozhodnutí mluvčí ústavního soudu.
Podle názoru soudu byl zákon před svým přijetím řádně projednán. Ani při posuzování obsahu ústavní soud neshledal nic chybného. Do daňové problematiky zasahuje jen v případě, pokud je daň diskriminační, likvidační pro daný subjekt nebo pokud si zákonodárci ulehčí práci a výměru daně svěří vyhlášce nebo ministerstvu.
„Sociální demokracie respektuje rozhodnutí ústavního soudu, protože však nadále považuje reformu jako celek za špatnou, asociální a ve svém důsledku ohrožující ekonomický růst a sociální smír, bude naše strana nadále usilovat o její zrušení, popřípadě změnu, aby její negativní dopady na občany byly co nejmenší,“ vyjádřil se k rozsudku Jiří Paroubek.
Při posuzování ostatních dvou částí, tedy změn ve zdravotnictví a sociální sféře, se soud bude zabývat především věcným obsahem zákona, nebude znovu zkoumat způsob projednání a přijetí celé reformy. Pravděpodobnost, že soud některou z těchto částí zruší z procesních důvodů je po dnešním rozsudku výrazně nižší, možné to ale stále je.
ČSSD označilo reformu za nesrozumitelnou a neústavní
Během jednání ústavní soudci vyslechli jak zástupce navrhovatele, tedy sociálních demokratů, tak i vedlejší účastníky řízení a také Miroslavu Němcovou, která zastupuje Poslaneckou sněmovnu.
„Právo navrhnout zrušení zákona náleží i přehlasované menšině v poslanecké sněmovně, pokud se domnívá, že parlamentní většina překročila při přijímání svého rozhodnutí formální nebo ústavní meze Ústavy ČR,“ zdůvodnil dnes na zasedání ústavního soudu podání návrhu Michal Hašek.
Zákon také sociální demokraté označili za nesrozumitelný pro občany. Nesrozumitelnost je podle nich dána množstvím tzv. legislativních přílepků, kdy jediný zákon novelizuje desítky norem. Dále zákonodárcům vytýkali, že reformu neprojednával Senát, který odhlasoval, že se jí nebude zabývat.
„Myslím, že ústavní soud velmi dobře zváží míru chaosu a nedorozumění, která by takovým rozhodnutím byla způsobena, a uškodila by hospodářství naší země,“ vyjádřil se k návrhu demokratů poslanec za ODS Michal Doktor.
Soud projednal nejprve procesní, pak obsahová pochybení
První část, kterou u Ústavního soudu dostal na starost soudce Jan Musil, tvořily například změny zákonů o daních z příjmu, přidané hodnoty, nemovitostí, elektřiny, pevných paliv a zemního plynu, dále zákonů o registračních pokladnách, existenčním minimu a spotřebních daních.
Jednání bylo rozděleno na dvě části. Nejprve se soud zabýval procesní stránkou přijetí normy, poté obsahem a zkoumal, zda není v rozporu s ústavou.
K rušení zákonů, jak to požaduje v tomto případě ČSSD, obecně přistupují ústavní soudci jen v nezbytných případech, snaží se své zásahy minimalizovat. Aby zmenšili přímý dopad zrušení normy a zamezili zmatkům, mohou platnost zrušujícího verdiktu stanovit na pozdější datum. Dají tak zákonodárcům čas na nápravu chyb.
Kdo navrhuje zrušení reformy
Poslanci ČSSD napadli reformu, která vstoupila v platnost 1. ledna, už loni v říjnu. Navrhují zrušení celé reformy, popřípadě zrušení jejích částí. Následně dostal ÚS další návrhy poslanců KSČM, opozičních senátorů a brněnských soudců. Všechny ale odmítl, rozhodl se totiž upřednostnit první obdržený návrh. Ostatními se zabývat nebude, z poslanců KSČM a opozičních senátorů udělal účastníky řízení.
