Brno – Tuzemští zákonodárci musejí do konce letošního roku zpřesnit nebo nově vymezit dělbu kompetencí mezi soudci a soudními úředníky. Rozhodl o tom Ústavní soud, který zároveň zrušil část zákona o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství. Norma si totiž vnitřně odporovala. Sporné ustanovení přestane platit 31. prosince 2013.
Návrh na zrušení sporného ustanovení podal Vrchní soud v Praze už v roce 2010. Spor mezi soudci a soudními úředníky se vedl o pravomoc odmítnout námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu.
Soudci kontra úředníci
Paragraf uvádí, že vyšší soudní úředník smí v občanském i správním soudním řízení samostatně provádět veškeré úkony soudu prvního stupně s výjimkou kompetencí, které zákon výslovně přiznává soudcům. Výlučně soudci tak mohou například vést jednání a rozhodovat formou rozsudku, případně rozhodovat o předběžném opatření, exekucích nebo výchově nezletilých dětí. Naopak úředníci smí třeba odmítat podání pro neodstraněné vady, rozhodovat o soudních poplatcích, odmítnutí pozdě podaného odvolání a přiznání svědečného. Mohou provádět i některé úkony v insolvenčním řízení.
Podle Vrchního soudu v Praze je vymezení kompetencí neurčité a v některých bodech rozporné s jinými částmi zákona. Kompetence soudců a úředníků by v zákoně podle vrchního soudu měly být lépe ohraničeny a definovány.
ÚS: Ze soudnictví se nesmí stát prázdná forma
Kriticky se k zákonu nyní postavil i Ústavní soud, jehož výhrady směřovaly i nad rámec zrušeného paragrafu. Podle soudkyně zpravodajky Ivany Janů je jasné, že soudci nemohou narůstající agendu zvládat bez pomoci asistentů a úředníků. „Snaha o urychlení řízení a odbřemenění soudců ale má své limity a nesmí vést k tomu, aby se ze soudnictví stala prázdná forma,“ řekla Janů. „Kdybychom nechali bez povšimnutí tendenci, kdy bude na soudy kladeno stále více a více (nároků), tak by to v důsledcích znamenalo, že se na soudech nebude soudit, ale úřadovat.“
Vyšší soudní úředníci podle Janů mají plnit jen pomocnou roli a konat jednoduché úkony, a to jen ty, u kterých to výslovně stanoví zákon. U složitějších kroků sice mohou úředníci pomoci s přípravou, avšak rozhodnutí musí podepsat soudce, a vzít tak zodpovědnost na sebe. Pokud tedy kabinet názor Ústavního soudu vyslyší, měla by revidovat podstatnou část zákona.
Mluvčí ministerstva spravedlnosti Štěpánka Čechová: „Ministerstvo spravedlnosti respektuje rozhodnutí Ústavního soudu, důkladně se s nálezem seznámí a následně navrhne přesnější vymezení kompetencí vyšších soudních úředníků.“
Obecným úkolem vyšších soudních úředníků je řešit jednodušší agendu, a částečně tak uvolnit ruce přetíženým soudcům. Vyšším soudním úředníkem se může stát bezúhonný český občan, který absolvuje patřičné vzdělání na Justiční akademii nebo vysoké škole právního zaměření.
