Praha - Poslanec ČSSD a stínový ministr průmyslu a obchodu Milan Urban navrhne sněmovně snížení spotřební daně u pohonných hmot minimálně o 2,50 korun na litr. Důvodem jsou podle něj rostoucí ceny benzínu a nafty, které negativně ovlivňují ekonomiku. Urban to dnes řekl v Otázky Václava Moravce. Ministerstvo financí nesouhlasí, podle něj je snížení spotřební daně nesystémové a nemusí se projevit. Navíc by mohlo zatížit státní rozpočet.
Urban chce využít toho, že sazba minimální spotřební daně na pohonné hmoty pohybuje nad limitem daným Evropskou unii, a to zhruba o tři koruny na litr. „Zatím půjdeme cestou snížení spotřební daně zhruba o 2,50 na litr benzinu a nafty, což se bohatě vejde do toho limitu. To znamená, že s tím nemusíme jezdit do Bruselu a můžeme si to rozhodnout sami,“ uvedl Urban, který předpokládá, že návrh do sněmovny předloží již příští týden.
Cena nafty v pátek překročila o dva haléře hranici 35 korun, průměrná cena benzínu od prvního dne tohoto týdne stoupla podle CCS o 34 haléřů na 32,61 korun. Za poslední rok tak podražila nafta o šest korun na litr. Daně z pohonných hmot tvoří zhruba polovinu jejich ceny.
Tlustý: Je to legitimní ekonomická úvaha
Podle bývalého ministra financí a nynějšího poslance ODS Vlastimila Tlustého je v době dramatického růstu cen „legitimní ekonomická úvaha“, zda růst cen nechat dopadnout na občany v plné síle nebo jej zmírnit. Obě varianty mají návaznost na další ekonomické ukazatele - pod tlakem vysokých cen může vzrůst inflace, zmenší se spotřeba domácností a ve výsledku to zpomalí ekonomický růst.
„Když neuděláme nic, projeví se to do vysoké inflace a do zpomalení růstu ekonomiky, a to asi nechceme. Když uděláme korekci spotřební daně, tak to také má svoje náklady, ale možná by celkový efekt této varianty byl lepší než nedělat nic,“ řekl Tlustý. Na dotaz moderátora ale přímo neodpověděl, zda návrh ve sněmovně podpoří. „Já bych řekl, že nepovažuju za fér zamítat tento návrh v prvním čtení a odmítat jej,“ uvedl pouze.
Ministerstvo: Efekt výpadek v rozpočtu nepokryje
Proti se ovšem staví ministerstvo financí. „V současné době nepovažujeme snížení spotřební daně u pohonných hmot za systémové řešení, protože ceny rostou z důvodů cen na mezinárodních burzách a také vysokou poptávkou. Spotřební daně nejsou důvodem rostoucích cen,“ uvedl náměstek ministra financí Peter Chrenko.
Pokud by stát snížil sazbu spotřební daně na minimální sazbu, znamenalo by to podle Chrenka snížení finální ceny o korunu až 1,50 na litr. Nelze přitom garantovat, že se snížení o tuto částku v celé míře promítne i do finální ceny benzinu a nafty. Snížení spotřební daně o korunu na litr přitom podle něj představuje snížení příjmů státního rozpočtu o 7,3 miliardy korun.
Návrh na snížení spotřební daně je podle Urbana prvním krokem a zvažuje i další. „Možná předložím i návrh na změnu DHP, ale jen dílčí, nikoli u všech paliv, ale jen u zemního plynu, který se používá pro dopravu. To znamená, že by šel plyn ze základní sazby z 19 na devět, což se musí ale projednat v Bruselu,“ uvedl.
