Úřady někdy odpírají vyšší příspěvek na péči nebo snižují invalidní důchod, přestože se stav pacienta nelepší

Nahrávám video

Lékaři i odborná centra se stále častěji setkávají s pacienty, kterým úřady odpírají vyšší příspěvek na péči nebo snižují invalidní důchod – přestože se jejich stav nelepší. Mnohdy se to týká onkologicky nemocných, nevidomých nebo lidí s roztroušenou sklerózou. Stalo se to i tématem pro zástupce ministerstva a vedení sněmovního sociálního výboru.

Ivanu Bujkovi úřady snížily příspěvek na péči. Od roku 2015 měl přiznaný druhý stupeň. I podle lékařských zpráv se však jeho zdravotní stav zhoršuje. Je závislý na pomoci zetě. Požádal o třetí stupeň, úřady mu ho ale nepřiznaly. Ten druhý mu navíc vzaly a nechaly jen první, a tak místo 4400 dostane jen 880 korun.

„Snížení stupně závislosti může vyplývat například ze skutečnosti, že u některých osob postupem času dochází díky léčebné a sociální rehabilitaci ke zlepšení funkčních schopností nutných pro zvládání základních životních potřeb,“ sdělilo k tomu ministerstvo práce a sociálních věcí.

Podle Bujka ale žádné posuzování neproběhlo. „A to jsem chtěl, aby přišli sem,“ dodal. Rozhodnutí překvapilo i sociální pracovníky Prahy 14. Nyní s Bujkem sepisují novou žádost alespoň o původní druhý stupeň. „Je naprosto běžné, že se na nás obracejí klienti s tím, že nebyli úspěšní, ale s takto diametrálním rozdílem v posouzení úřadu práce a ministerstva práce a sociálních věcí jsem se ještě nesetkala,“ uvedla vedoucí sociálního odboru Prahy 14 Kateřina Hladíková.

Například Barbora Kalachová po transplantaci ledviny po přezkoumání z třetího stupně invalidity spadla do prvního a přišla o osm tisíc korun. Michaela Krejčí zase marně žádala o nejvyšší stupeň příspěvku na péči pro matku – dosáhly ale jen na třetí stupeň, což je o zhruba šest tisíc méně. „Tady nikdo na šetření nebyl. Napsali, že maminka je schopna se sama najíst, což není, ona se ani v posteli neotočí,“ popsala Krejčí.

Jednání o změnách v posuzování invalidity

Podobné problémy řeší lidé s lékaři i organizacemi. Ty opakovaně jednaly s šéfem resortu práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) i s lékařskou posudkovou službou. Podle Jurečky se tématem zabývá pracovní skupina.

„Ministerstvo práce a sociálních věcí a lékařská posudková služba tvrdí, že jsou to velmi individuální a ojedinělé případy. Tak naše praxe nevypadá,“ upozornila předsedkyně představenstva společnosti Revenium pomáhající lidem se zdravotním postižením Hana Potměšilová. „My to velmi často vidíme v příbězích těch lidí. Nedochází k tomu, že by chtěli nastupovat na volný trh práce, protože se obávají toho, že jim bude snížen důchod,“ podotýká ředitelka agentury práce pro lidi s handicapem O krok Kateřina Broža.

Správa sociálního zabezpečení postup dosud zdůvodňuje pokroky v medicíně. Další jednání by mohla být ještě do konce roku. Otevřít má změny v přístupu k posuzování invalidity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 4 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 11 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled