Státy na jihu Evropy počítají uprchlíky v desetitisících, Česko eviduje stovky případů. Země se liší i místem původu imigrantů. Místo z Afriky přicházejí do ČR většinou z Ukrajiny. Celkem české úřady zaznamenali loni 1156 lidí, kteří utekli ze své země a v tuzemsku požádali o azyl. Letos jich je už přes pět set. Většina takových cizinců míří do zařízení pro uprchlíky.
Evropské země řeší, jak naložit se situací kolem uprchlíků, kteří přes Středozemní moře míří do Evropy. „Jsme připraveni poskytnout zhruba 60 expertů z České republiky na operace agentury Frontex a jsme taky připraveni poskytnout zhruba 10 milionů korun jako příspěvek na aktivity agentury Frontex,“ prohlásil před dnešním evropským summitem k otázce imigrační politiky premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Chtěl tak dát jasně najevo solidaritu s jižními zeměmi. Zmíněná agentura Frontex, se zabývá ostrahou vnější hranice EU a odpovídá za nynější námořní operaci Triton ve Středozemním moři. Vládní mluvčí Martin Ayrer pak potvrdil, že Česko nabídlo také armádní letoun CASA, a to i s posádkou. Na hlídkování nad Středozemním mořem by se stroj mohl začít podílet zřejmě od léta.
České úřady v současnosti nejčastěji dostávají žádosti o azyl od Ukrajinců. V loňském roce tvořili uprchlíci z této východoevropské země skoro polovinu všech žadatelů. Na druhé straně blízkost konfliktu na Blízkém východě dokládá to, že druhou nejpočetnější skupinou žadatelů byli v uplynulém roce Syřané. Ministerstvo vnitra jich eviduje 106, přičemž azyl nakonec dostalo sedm desítek z nich. Kromě Ukrajinců a Syřanů žádají o azyl i Vietnamci, Rusové nebo Kubánci. Loni jich uspělo celkem 376. Pro většinu žadatelů je Česká republika cílovou zemí, jen zhruba desetina z nich ji bere jako tranzitní - a pokračuje dál. Nejčastěji do Německa za zbytkem rodiny nebo do Maďarska.
Kostelecká ubytovna někdy vypadá jako klasická školní třída
Imigranti v tuzemsku zamíří do zařízení pro uprchlíky. Jedno se nalézá v Kostelci nad Orlicí. „Kapacita je 275 lůžek, v současné době máme kolem 180 klientů,“ uvedla vedoucí zdejšího zařízení Ivana Vyhnálková. Pokoje tu mají všichni stejné. Po dvou nebo šesti postelích. Záchody, koupelny a kuchyňky jsou pak společné na chodbách.
Zařízení pro uprchlíky je v Česku celkem osm a ubytují až 700 lidí. Rozdělená jsou na přijímací, pobytové a ta, jež pomáhají lidem, kteří už azyl dostali. Většina uprchlíků pak přichází do Česka legálně. „Žádné dramatické přechody hranic a žádné přeplavování řek jako v minulosti. Tady k tomu doopravdy nedochází,“ dodal ředitel odboru azylové a migrační politiky na ministerstvu vnitra Tomáš Haišman. Mezi ubytovanými jsou i menší děti. Učí se česky, po třech měsících třeba rozumí, ale dobře mluvit ještě neumí. Jestli azyl nakonec dostanou, budou se muset jazyk naučit a ubytovnu opustit. Může to ale trvat i několik let.
Pomáhat v krizových lokalitách a azylovou agendu ponechat státům
V evropském kontextu česká vláda dál udržuje politiku, která má za cíl řešit problematiku uprchlictví v zemích původu. V rozpočtu je podle premiéra Sobotky vyčleněno 200 milionů korun, které mají pomáhat v konkrétních oblastech, jako je Jordánsko, Kurdistán, Turecko nebo severní Afrika. Vážná situace vládne v Libyi. „Neobejdeme se nejen bez interakce se zbytky struktur v Libyi, ale především je třeba výrazně prohloubit a zintenzivnit spolupráci se sousedními státy. Těmi státy, které tam mají jiné možnosti než my. To je první nárazníkové pásmo. Je pro odborníky, aby vyhodnotili, co je přímo na místě možné,“ zmínil europoslanec Pavel Telička (nestr. za ANO).
Z uvedených 200 milionů korun Česká republika uvolní 100 milionů na asistenci uprchlíkům v regionech původu a prevenci velkých migračních pohybů. Z toho 45 milionů půjde na financování uprchlického tábora Zatárí v Jordánsku, 20 milionů na zvládání uprchlické krize na kurdských územích a po deseti milionech do Turecka, do severní Afriky a do Srbska. Pět milionů posílá Praha do regionálního Programu rozvoje a ochrany EU v Jordánsku, Libanonu a Iráku.
Česká vláda naopak nepodporuje třeba návrhy, podle kterých by o žadatelích o azyl rozhodovaly orgány EU. ČR podle Sobotky zdůrazňuje, že rozhodování o azylu musí být suverénním rozhodnutím jednotlivých vlád. Podle premiéra by nynější summit měl rozhodnout o potřebě zásahu hlavně proti pašerákům a převaděčům, tedy proti „kriminálním živlům, které si z migrační vlny udělaly výnosný byznys“.
Na počet přistěhovalců v tuzemsku se podle Teličky nejde dívat jednoznačně. „Komplexní obrázek je, když se podíváme na počet přistěhovalců k počtu obyvatelstva původního, tak Česká republika má dnes vyšší poměr, než má třeba Nizozemsko. Situace tedy není taková, jak je často líčena. To samozřejmě není argument pro to, aby Česká republika nepřijímala přistěhovalce a naopak,“ prohlásil. Europoslanec si myslí, že s ohledem na demografický vývoj se Evropská unie každopádně v dalších desetiletích bez určité míry imigrace neobejde.
